Ceny ropy rostou navzdory navýšení produkce. Trhy berou vážně hrozbu amerických sankcí
Ceny ropy vzrostly navzdory víkendovému oznámení skupiny OPEC+, že v říjnu přikročí k dalšímu navýšení produkce. Nárůst těžby má být ale oproti předchozím krokům mírný. Obchodníci také čelí možnosti, že Spojené státy nějakým způsobem potrestají nákupy ruské suroviny. V dlouhodobém horizontu by ale podle některých analytiků mohl být na trzích přebytek ropy a její ceny se tak mohou dostat pod šedesát dolarů za barel.
Ropa typu Brent i WTI v pondělí dopoledne vzrostly o více než procento. Brent se tak nyní prodává za téměř 67 dolarů za barel. Těžaři z OPEC+ se přitom dohodli, že příští měsíc přikročí k dalšímu zvýšení těžby o 137 tisíc barelů denně. Skupina ale tempo zvyšování těžby výrazně zpomalila ve srovnání s předchozím měsícem, kdy dohodnutý nárůst produkce činil 547 tisíc barelů denně.
Rijád si systematicky jde pro tržní podíl
Kartel zvyšuje produkci od jara. Má se za to, že se její přední člen - Saúdská Arábie - snaží získat zpět podíl na trhu a je ochotný přestát období snížených cen ropy. Nyní ale zřejmě zvolil pomalejší tempo kvůli očekávání slabší poptávky po surovině. „Barelů může být málo, ale poselství je velké,“ reagoval podle CNBC Jorge Leon ze společnosti Rystad. „Zvýšení není důležité ani tak z hlediska objemů, ale spíše kvůli signalizaci, že OPEC+ upřednostňuje podíl na trhu, i když riskuje nižší ceny,“ podotkl.
Další schůzka skupiny je plánovaná na 5. října. Analytici jsou už nyní zvědaví, jakou strategii zvolí pro další období, kdy by se zpomalení poptávky mohlo naplno projevit. Ceny suroviny od počátku roku poklesly zhruba o patnáct procent, což se podepsalo na ziscích ropných společností a vyvolalo velké propouštění.
Minulý týden texaská společnost ConocoPhillips oznámila, že by se mohla zbavit až čtvrtiny globálních zaměstnanců. Chevron, druhá největší americká ropná společnost, předestřela letos plány na propuštění až pětiny své pracovní síly.
Trump chce dostat Putina k jednacímu stolu
Ještě rychlejší pokles cen ale nejspíše zmařil konec nadějí na rychlý mír na Ukrajině, který by zřejmě vedl k uvolnění sankcí a zaplavení trhů ruskou ropou. Nyní naopak hrozí, že se americký prezident Donald Trump pokusí dále omezit ruské příjmy z fosilních paliv, aby přiměl Kreml k serióznímu mírovému jednání.
„Prezident Trump to s mnohem přísnějšími sankcemi myslí vážně,“ řekl Reuters Frederic Lasserre z společnosti Gunvor, která obchoduje s komoditami. Tvrdí, že nové postihy vůči Rusku i Íránu by mohly zasáhnout dodávky v množství více než milionu barelů denně.
Trump minulý týden v telefonátu s evropskými lídry vyzval starý kontinent, aby přestal kupovat ruskou ropu. O víkendu pak šéf Bílého domu uvedl, že je připravený posunout se do druhé fáze postihů Moskvy. Nevyjasnil však, co přesně plánuje. Nedávno potrestal velkého kupce ruské suroviny Indii dodatečnými dovozními cly.
Americký ministr financí Scott Bessent v neděli prohlásil, že by USA a Evropská unie mohly zavést sekundární cla na země, které kupují ruskou ropu, což by ekonomiku válčící země dostalo na pokraj kolapsu a donutilo ruského prezidenta Vladimira Putina zasednout k jednacímu stolu. „Potřebujeme, aby nás naši evropští partneři následovali. Pokud to USA a EU udělají společně, bude to závod o to, jestli déle vydrží ukrajinská armáda nebo ruská ekonomika,“ podotkl Bessent.
Ropa za 55 dolarů v příštím roce?
Vedle Indie je největším kupcem ruské ropy Čína. EU uvalila koncem roku 2022 sankce na dovoz ruské komodity po moři, některé země závislé na potrubním importu ale dostaly výjimku. Týkala se i České republiky, ta se surovinou z válčící země letos v dubnu skoncovala díky rozšíření západního ropovodu TAL. Slovensko a Maďarsko ale ruskou ropu dále kupují a jsou kritizovány za to, že neučinily nic pro to, aby se závislosti zbavily. Bratislava a Budapešť si naopak stěžují na ukrajinské útoky na ropovod Družba.
Někteří analytici přesto očekávají, že na přelomu roku by mohl v důsledku zvyšování produkce přijít větší cenový pokles ropy. Fereidun Fesharaki z poradenské společnosti FGE NexantECA řekl Bloombergu, že by mohla stát méně než šedesát dolarů. „Řekl bych, že cena pod šedesát dolarů v prvním čtvrtletí příštího roku je možná, i kolem 55 dolarů je rozhodně možné a to bude mít velký dopad na produkci břidlicové ropy v USA,“ řekl.
Ropa WTI se nyní prodává zhruba za 63 dolarů za barel, což je přibližně na hranici rentability rozjezdu nových amerických vrtů. Pokud by se dostala pod 45 dolarů za barel, byl by ohrožen i provoz stávajících zřídel.
