Česku se nedaří odstřihnout firmy s ruským vlivem od veřejných zakázek. Měsíčně získají zakázky v hodnotě zhurba 14,5 milionu eur, v Evropě pak celkem inkasují za měsíc 293 milionů eur. Vyplývá to z analýzy české společnosti Datlab, která shromažďuje a analyzuje data v oblasti veřejných zakázek. Sankce uvalené na Rusko se nedaří vymáhat kvůli nespolehlivým ruským dokumentům i skrývání skutečných majitelů.
„Zkoumali jsme vlastnické struktury vítězů nadlimitních zakázek (zakázky překračující stanovený finanční limit podle nařízení vlády 172/2016 Sb. – pozn. red.) v posledních dvou letech. Sankce na trh veřejných zakázek neměly dopad. Buď tedy z nějakého důvodu nezafungovaly, nebo se všichni Rusové dokázali prakticky okamžitě svých podílů zbavit. Druhá možnost je však méně pravděpodobná, neboť i samotný prodej podílu by mohl být porušením sankcí,” vysvětluje výsledek autor analýzy Jiří Skuhrovec.
Mezi rizikovými společnostmi v sankčním vyhledávači společnosti DatLab se ocitla i stavební firma Strabag. Podíl ve výši 28 procent v ní přes kyperskou firmu Rasperia vlastní sankcionovaný Oleg Děripaska, který během dubna zmizel z evidence skutečných majitelů. Společnost Strabag se proti zařazení mezi rizikové firmy několikrát ohradila.
„Disponujeme stanoviskem Finančně analytického úřadu (FAÚ), které potvrzuje, že Strabag není subjektem mezinárodních sankcí EU vyhlášených v souvislosti s válkou na Ukrajině, a máme informace o tom, že subjekty, které se na FAÚ obrátily, takové vyjádření rovněž obdržely,” uvedla za společnost Strabag mluvčí Edita Novotná. Podle DatLabu ale zakázky získané firmou, mezi které patří i pražské metro D, dál podíl oligarchy zhodnocují. U Strabagu proto na stránkách DatLabu i nadále visí žluté otazníky.
Úkolem FAÚ je rozklíčování majetkové struktury podniku. Zadavatel veřejné zakázky by měl při posuzování uchazečů ve výběrových řízeních postupovat podle metodiky ministerstva pro místní rozvoj a novely zákona o veřejných zakázkách. Podle těchto předpisů je zadavatel povinen provádět kontrolu subjektů v evidenci skutečných majitelů a v případě podezření na vazbu na osobu ze sankčního seznamu Evropské unie, na němž se nachází i Oleg Děripaska, má případ předat k posouzení FAÚ.
Úřad by měl případ posoudit a zadavateli uvést jasnou odpověď. Rozklíčování složitých majetkových struktur ale není jednoduché. Většinou je pozice sankcionované osoby skryta převodem na takzvané bílé koně neboli „nastrčené“ osoby nebo použitím daňového ráje. Sankcionovaná osoba už poté nefiguruje v evidenci skutečných majitelů.
„Úřad odpověděl na všechny dotazy zadavatelů. Obecně se dobře daří odhalovat vliv osob ze sankčního seznamu Evropské unie, ale na druhou stranu je komplikované rozkrývat složité zahraniční vlastnické struktury. V takovém případě je totiž nutné využívat zahraniční spolupráci, která ne vždy funguje optimálně,“ uvedla za Finančně analytický úřad Michaela Lagronová.
Od začátku zavedení sankcí se Finančnímu analytickému úřadu podařilo podle informací od mluvčí ministerstva financí Michaely Lagronové odhalit desítky případů mezi veřejnými i soukromými zakázkami, kdy byla firma napojena na Rusko. Přestože se nejedná o malé číslo, vliv Ruska se nedaří omezovat. Pro srovnání je ale nutné dodat, že podle sledování DatLabu jsou denně vypisovány stovky nových veřejných zakázek.
Jaké dopady má na Rusko odstřižení od mezinárodního platebního systému SWIFT
Vliv ruských oligarchů je podle poradce ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) Janusze Konieczného ve většině případů těžké prokázat, přestože se může zdát na první pohled zřejmý. „Když z evidence skutečných majitelů zjistíte, že firmu převedli na manželky, příbuzné či své dřívější podřízené, je více než pravděpodobné, že mají stále stejný vliv. Je ale nutné ho prokázat. Navíc dokumenty doručené ruskými úřady a firmami jsou nespolehlivé, a dokonce ruský obchodní rejstřík měl dosti pochybné technické výpadky, kdy se některé dokumenty najednou staly nedostupné,“ říká poradce.
Nejistota zadavatelů se přetavila v nový požadavek. Po firmách zadavatelé žádají prohlášení o bezúhonnosti. „V zadávací dokumentaci veřejné zakázky máme zakotven požadavek na předložení čestného prohlášení o tom, že na dodavatele a jeho poddodavatele se nevztahují mezinárodní sankce v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině. Kromě toho zapracováváme do zadávacích podmínek i smluv sankce pro případ porušení sankčních opatření ze strany dodavatelů,“ popisuje vedoucí tiskového oddělení ministerstva obrany Jiří Táborský. Stejně jsou na tom i ostatní ministerstva.
Nejpozději do 10. října měli zadavatelé veřejných zakázek rovněž ukončit s osobami podléhajícími sankcím i stávající smlouvy. Všechna oslovená ministerstva uvedla, že revizi stávajících smluv provedla. Žádný smluvní vztah, na který by se sankce vztahovaly, ale neidentifikovali a nedošlo tedy k žádnému ukončení smlouvy. Jiří Skuhrovec se domnívá, že zadavatelé nemají informace potřebné k jejich identifikaci, nebo důkazy pro jejich vyloučení.
Příkladem může být firma MSA, jejímž majitelem ještě nedávno byl ruský oligarcha Dmitrij Pumpjanskij, který je evidovaný na sankčním seznamu Evropské unie. Firma přesto dál spolupracuje s polostátní firmou ČEZ a dodává vybavení do jaderných elektráren Temelín a Dukovany, jelikož jí FAÚ udělil výjimku. Jméno ruského oligarchy už ale z evidence skutečných majitelů zmizelo. Oficiálními vlastníky se stali jeho podřízení.
„Ve struktuře společnosti MSA již osoba pana Pumpjanského nefiguruje a tomu také odpovídá zápis v evidenci skutečných majitelů. Společnost MSA již činí kroky směřující ke zrušení omezujících zápisů či vyřazení z omezujících seznamů, a to v souladu se zákonem,“ uvedl za společnost mluvčí Martin Határ a dodal, že společnost se dál již nechce k celé záležitosti vyjadřovat.
Vladimír Putin vyhlásil částečnou mobilizaci obyvatelstva
Ministerstvo pro místní rozvoj, které se celou problematikou zabývá, plánuje vést vlastní sankční seznamy. To by měla umožnit česká obdoba takzvaného Magnitského zákona, který byl sněmovnou schválen v průběhu října. „V každém případě si ale uvědomujeme, že zadavatelé nejsou detektivové a zjištění důvodných podezření o tom, že na firmu dopadají sankce, nemusí být jednoduché. Intenzivně proto řešíme spuštění signalizace o tomto podezření například v Národním elektronickém nástroji, který veřejné zakázky eviduje,“ říká Konieczny. Prozatím zadavatelům pomáhá volně dostupný nástroj společnosti Datlab.
Vlastní sankční seznamy používá například Polsko. Od dubna na něj zařadilo už 49 subjektů a každý případ je podrobně zdůvodněn. „Analogicky musíme k tomu přistupovat v Česku navzdory tomu, že společnosti ruských oligarchů se budou proti tomu ostře bránit,“ říká poradce ministra.
