Rusko může přijít o postavení energetické velmoci. Asijští kupci jen těžko nahradí evropské

Rusko plánuje, že postaví novou infrastrukturu do Asie. Plynovod Síla Sibiře, ilustrační foto

Rusko plánuje, že postaví novou infrastrukturu do Asie. Plynovod Síla Sibiře, ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Podmořský plynovod Nord Stream 2 měl přivádět plyn do Evropy, nyní nad jeho využití visí otazník.
Podmořský plynovod Nord Stream 2 měl přivádět plyn do Evropy, nyní nad jeho využití visí otazník.
Transport ruské ropy je nyní komplikovanější z řady důvodů, zamezit se mu snažila i organizace Greeenpeace
Proti nákupu ruských fosilních paliv se v západních zemích ozývá i veřejnost, ilustrační foto
5
Fotogalerie

Moskva stupňováním agrese na Ukrajině obětovala svého nejlepšího energetického zákazníka. Evropa už rozhodla o ukončení odběru ruského uhlí, nyní jedná o ropném embargu a řeší, jak se co nejdříve zbavit závislosti na zemním plynu. Podobné kroky činí i Spojené státy a Japonsko. Pokud si chce Kreml udržet postavení energetické velmoci, musí sehnat nové kupce. Sází hlavně na Čínu a Indii, jejich zájem ale mírní vysoké náklady na přepravu ruského zboží, neexistující infrastruktura i obavy z reakce Washingtonu.

Francie se v současnosti snaží přimět váhající unijní státy, aby podpořily Ukrajinu zastavením nákupů ropy z útočící země. „Když vidíte, co se děje v Donbasu, tak je víc než kdy dřív nezbytné zastavit import ropy z Ruska,“ řekl v úterý rozhlasové stanici Europe 1 francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Už začátkem dubna EU schválila zákaz dovozu ruského uhlí, který má začít platit od srpna. Se zemním plynem je situace složitější, hovoří se však o ukončení jeho odběru do roku 2030.

Postihy energetických nákupů budou bezpochyby jedny z nejúčinnějších, podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) tvořily příjmy z ropy a plynu loni 45 procent ruského rozpočtu. Takřka tři čtvrtiny plynu šly přitom do zemí Evropské unie, polovina ropy do evropských zemí OECD a tamtéž i téměř třetina uhlí. Moskva se nyní snaží nalákat na slevy asijské země, které se zdráhají agresi odsoudit a připojit k západním sankcím. Minulý týden ale prvně připustila, že má s exportem strategických komodit potíže. Přesto nešetří optimismem do budoucna.  

Rusko nabízí ropu se slevami, přepravní náklady jsou vysoké

„Pokud jde o ruskou ropu, plyn a uhlí, budeme schopni zvýšit jejich domácí spotřebu, stimulovat komplexnější zpracování surovin a zvýšit dodávky do ostatních částí světa – tam, kde je skutečně potřebují,“ prohlásil podle Bloombergu prezident Vladimir Putin. Vyzval k rychlé výstavbě infrastruktury, jako jsou ropovody, plynovody, přístavy a železnice, která by urychlila přesměrování exportu na východ a jih. Zmíněná agentura však odhadla, že v důsledku hromadění zásob klesla v zemi v prvních dubnových dnech produkce ropy nejvíce za poslední dva roky – na 10,52 milionu barelů denně.

Jako nejjednodušší řešení se Moskvě nabízí dodávat více této suroviny do Číny a Indie. Média už delší dobu informují o tom, že Dillí využilo slev a zvýšilo import ruské ropy, které dříve kupovalo jen zlomek. Pro Peking je Rusko v současnosti druhým největším dodavatelem suroviny po Saúdské Arábii a experti očekávají, že se pokusí zajistit si prvenství.

Odborníci ale podotýkají, že existující kontrakty se zeměmi Blízkého východu komplikují rafineriím v obou nejlidnatějších asijských státech nákupy ruské ropy ve větším množství. „Typ Ural je nabízen s rekordními slevami, ale její odběr je zatím omezený, přičemž asijští dovozci ropy se z větší části drží tradičních dodavatelů na Blízkém východě, v Latinské Americe a Africe,“ konstatovala IEA v půli března.

Jak se světové značky stahují z Ruska:

Video placeholde
Sankce pro Rusko: Stahování světových značek i zabavování majetku oligarchům • Videohub

Dalším důvodem omezených nákupů jsou přepravní problémy. Podle webu Oilprice.com trvá cesta ruského Uralu do Číny dvakrát déle než ropy z Blízkého východu. Fakt, že surovina z baltských přístavů nyní stráví na cestě do Asie řadu týdnů místo krátké cesty po Evropě, není samozřejmě výhodný ani pro Kreml. V důsledku sankcí a obezřetnosti přepravců se navíc výrazně zvedly ceny za transport ruské ropy tankery. V neposlední řadě pak Dillí a Peking nechtějí pobouřit Západ v čele s Washingtonem nezřízenými nákupy v Rusku. Komentátoři nevylučují, že by na ně mohly dopadnout druhotné sankce.

Čína zvýšila domácí těžbu uhlí a omezila jeho import

Složitý odbyt čeká i ruské uhlí. Dillí ho minulý měsíc koupilo více než milion tun, nejvíce za dva roky. „Trhy se domnívají, že Indie a Čína mohou zvýšit dovoz z Ruska, čímž částečně vykompenzují dopady unijního zákazu,“ sdělil CNBC Vivek Dhar z Commonwealth Bank of Australia.

Podle dalších názorů ale budou mít především čínské nákupy své limity. Země loni v důsledku energetické krize maximalizovala vlastní těžbu a import je nyní drahý. V prvním čtvrtletí letošního roku dovezla podle Reuters o čtvrtinu méně uhlí než ve stejném období loňského roku. Zdroje agentury z odvětví předpokládají, že celkově letos čínský import uhlí klesne o třicet procent. V případě Indie může budoucí nákupy ovlivnit fakt, že tento měsíc uzavřela historickou obchodní dohodu s Austrálií.

Co se plynu týče, bude zřejmě Rusko mít několik let času na to, aby vybudovalo infrastrukturu pro jeho efektivní transport do Asie. I kdyby se však rychle podařilo postavit plánovaný plynovod Vostok, společně s potrubím Síla Sibiře by měly zhruba poloviční kapacitu oproti současným ruským dodávkám suroviny do Evropy. A experti jsou spíše skeptičtí k tomu, že Moskva si v příštích letech bude moci nákladné projekty dovolit.

K přepravě plynu do Asie jsou nutné masivní investice

„Realitou je, že takové projekty vyžadují masivní investice, a pokud financování chybí, tak se neuskuteční,“ podotkla podle Deutsche Welle Margarita Balmacedová z Harvardovy univerzity. Fernando Ferreira z poradenské společnosti Rapidan Energy Group dokonce míní, že v důsledku západních sankcí přestane být Rusko významným energetickým hráčem. „Jednoduše už nebudou energetickou velmocí jako dnes. Ne kvůli tomu, že by neměli zdroje, ale protože je nebudou mít komu prodat nebo technologie k jejich těžbě,“ řekl německému deníku.

Ne všichni se však domnívají, že je evropsko-ruské energetické partnerství zcela mrtvé. Podle některých názorů nakonec přinejmenším v případě plynu z hospodářských důvodů v EU převládnou výzvy k udržení obchodu s Ruskem.