Ukrajina zakáže dovoz knih z Ruska a Běloruska. Sporný zákon podepsal Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj Zdroj: ČTK / AP / Susan Walsh

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek podepsal kontroverzní zákon zakazující import knih z Ruska. Učinil tak více než rok poté, co zákon přijal ukrajinský parlament, uvedl list Ukrajinska pravda s odvoláním na Zelenského sdělení na sociálních sítích. Zákaz se vztahuje i na dovoz tištěné produkce z okupovaných částí země a také z Běloruska, které je spojencem Moskvy.

„Zákon pokládám za správný,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram. Více než roční prodlevu mezi přijetím a podepsáním zákona vysvětlil tím, že jej zaslal institucím Evropské unie, aby vyhodnotily, zda ustanovení zákona nemohou kolidovat s ukrajinskými závazky ohledně ochrany práv národnostních menšin, zejména jazykových. Učinil tak v kontextu doporučení Evropské komise k žádosti Ukrajiny o členství v Evropské unii.

Na Ukrajině vznikla petice požadující, aby šéf státu podepsal zákon přijatý ukrajinskými poslanci už loni 19. června. Na výročí schválení zákona se odehrála protestní akce pod heslem „Vydavatelská produkce agresora je také okupací. Pane prezidente, podepište“.

O den později Zelenskyj odpověděl, že zákon dosud nepodepsal kvůli pochybám, zda neodporuje ustanovením ukrajinské ústavy, ve které je zakotven zákaz diskriminace podle jazyka.

Profil ukrajinského prezidenta Zelenského:

Video placeholde
Kdo je novodobý vojenský hrdina Volodymyr Zelenskyj? • Videohub

Ukrajinské ministerstvo zahraničí také vysvětlovalo, že zákon ve stávajícím znění neodpovídá normám a standardům Evropské unie v oblasti lidských práv, což by mohlo zkomplikovat přijetí Ukrajiny do sedmadvacítky, připomněl ruský zpravodajský server Meduza, vycházející v lotyšském exilu.

Evropská unie udělila Ukrajině status kandidátské země před rokem – čtyři měsíce poté, co na zemi vojensky zaútočilo Rusko. Pro zahájení přístupových jednání Brusel stanovil sedm podmínek, mezi nimiž je reforma soudnictví či omezení korupce. Kyjev podle chystané hodnotící zprávy Evropské komise již stihl splnit dvě kritéria. 

Na základě mínění expertů, s nimiž hovořil deník E15, se Ukrajina nicméně stane plnohodnotným členem EU zřejmě až za desítky let.