Ukrajinská ekonomika se loni propadla o třetinu. Ruská zatím sankcím poměrně odolává

Ruská invaze si vybrala těžkou daň i na ukrajinské ekonomice

Ruská invaze si vybrala těžkou daň i na ukrajinské ekonomice Zdroj: E15 / grafika

Ukrajina válkou přišla o velké hutě a její export železné rudy i výrobků z ní dramaticky poklesl. Poničený Azovstal v okupovaném Mariupolu
Ukrajina válkou přišla o velké hutě a její export železné rudy i výrobků z ní dramaticky poklesl. Poničený Azovstal v okupovaném Mariupolu
Ukrajina válkou přišla o velké hutě a její export železné rudy i výrobků z ní dramaticky poklesl. Poničený Azovstal v okupovaném Mariupolu
Ukrajina se snaží udržet zemědělskou produkci a obilný export.
Ukrajina se snaží udržet zemědělskou produkci a obilný export.
6
Fotogalerie

Zprávy o situaci na ukrajinském bojišti a možných rizicích dalších ruských útoků denně plní světová média. O tom, že o osudu země rozhodne i její ekonomická kondice, se však píše daleko méně. Hrubý domácí produkt Ukrajiny se přitom loni smrskl o třicet procent a budoucnost zůstává nejistá. Na Rusko náklady na válku a západní sankce zatím dopadají mírněji, než se čekalo. Po roce bojů je tak hlavní otázkou, jestli se ruské válečné soukolí časem zadrhne a zda Kyjev s pomocí Západu hospodářsky ustojí období, než k tomu dojde.

„Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 si vybrala těžkou daň na ukrajinské ekonomice. Moskva se zaměřila na zničení ruskojazyčného průmyslového srdce na jihovýchodě, vysídlení milionů pracovníků, poškození úrody, rozbití elektrické sítě a zablokování exportu z ukrajinských námořních přístavů,“ vypočítává hlavní problémy, které způsobil vpád Rusů, ukrajinský novinář Oleh Varfolomejev ve své analýze pro americký bezpečnostní think-tank Jamestown Foundation.

Hutě jsou poničené a pod ruskou kontrolou, export železa a oceli se propadl

Naráží tak na fakt, že boje, které se po úvodní fázi přesunuly na východ a jih země, se vedou v silně industrializované oblasti a mimo jiné zastavily zpracování železné rudy. Okupací a zničením velké části Mariupolu Ukrajina přišla o dva obrovské hutní závody a je otázka, zda budou vůbec někdy obnoveny. Vývoz železné rudy a různých produktů z ní poklesl dle oficiálních statistik celního úřadu zhruba o polovinu až tři čtvrtiny. Destrukce průmyslového regionu silně dopadá na ukrajinské oligarchy v čele s Rinatem Achmetovem, který přišel od počátku invaze o více než polovinu svého bohatství.

Další velké problémy jsou způsobeny tím, že Moskva systematicky ostřeluje celé ukrajinské území a míří především na energetické cíle. Jejím záměrem očividně bylo co nejvíce paralyzovat dodávky elektřiny, tepla a vody v zimních měsících. V prosinci OSN konstatovala, že útoky zničily polovinu energetické infrastruktury a od té doby se situace neuklidnila. K 10. únoru Kyjev evidoval celkem čtrnáct „masových teroristických raketových útoků“ na energetický systém.

Ukrajinci se snaží škody na zařízeních a vedení rychle opravovat a část západní pomoci tvoří v poslední době generátory, transformátory a další vybavení. V tuto chvíli není jasné, v jakém stavu nakonec ukrajinská energetická infrastruktura z války vyjde. Už nyní se ale objevují výzvy, aby země využila poválečné obnovy k přechodu na obnovitelné zdroje. „Nechceme dělat věci jako dříve. Chceme rekonstruovat Ukrajinu na základě moderních možností, které existují v energetickém sektoru,“ připustil už dříve ministr energetiky Herman Haluščenko.

Zemědělský vývoz stále zůstává nejistý

Významným sektorem, na němž se válka těžce podepisuje, je zemědělství. Po celé měsíce se řeší těžkosti s exportem agrárních komodit i obtížná udržitelnost zemědělského cyklu farmáři, zvláště v oblastech, kde se válčí. Kyjev se za pomocí Ankary a OSN v létě s Moskvou dohodl na vytvoření obilného koridoru v Černém moři, kterým je možné vyvážet zablokované zboží. Ukrajina si však v poslední době stěžuje, že Rusko záměrně brzdí dohodnuté inspekce lodí.

V důsledku toho klesl objem vývozu. Kyjev uvedl, že zatímco na podzim se exportovalo přes koridor pravidelně kolem čtyř milionů tun zboží, v lednu to byly pouze tři miliony. Rád by přitom podobnou vývozní iniciativu aplikoval i na ocel, jejíž přeprava po železnici je silně limitována. „Zaměříme se na vybudování větších skladů pro zemědělské zboží, ale ze strategického hlediska musíme otevřít námořní přístavy. Nejde pouze o zemědělství, ale i o ocel,“ citoval Bloomberg v lednu ministryni hospodářství Juliji Svyrydenkovou.

Problémem pochopitelně také je, že válka nedopadá pouze na příjmovou stránku rozpočtu. „Obrovské ztráty způsobily propad fiskálních příjmů na Ukrajině. Mezitím výdaje na obranu vzrostly o 818 procent a tvořily ohromných 42 procent celkových fiskálních výdajů od ledna do listopadu 2022,“ uvedl Varfolomejev s tím, že by ekonomika země takovou zátěž nepřežila, nebýt zahraniční pomoci. Ta podle něj loni tvořila téměř čtvrtinu rozpočtových příjmů.

Byznys se snaží přizpůsobit, země ale bude dále záviset na zahraniční pomoci

A není pochyb o tom, že toto záchranné lano bude pro Ukrajinu nenahraditelné i v druhém roce války a také po ní. Vzhledem k nejistým výhledům na bojišti zatím není možné odhadnout, kolik bude země na obnovu potřebovat. Kupříkladu šéf společnosti BlackRock Larry Fink na lednovém Světovém ekonomickém fóru v Davosu hovořil o potřebě 750 miliard dolarů v případě, že válka skončí relativně brzy.

„Pocitově věřím, že ti, kdo skutečně věří v kapitalistický systém, zaplaví Ukrajinu kapitálem. A to nemluvím o filantropii. Bude tam hodně filantropie. Opravdu mluvím o tom, že pokud dokážeme znovu vybudovat Ukrajinu, může to být pro zbytek světa signálem moci kapitalismu,“ slibuje si známý investor. Kyjev rovněž spoléhá na to, že k obnově dopomůže na Západě zmrazený ruský majetek včetně rezerv centrální banky, odhadovaný na několik set miliard dolarů.

Optimisté navíc podotýkají, že Ukrajinci se rychle přizpůsobují požadavkům doby. Vznikly společnosti, které se orientují na zboží a služby bezpečnostního charakteru, restaurace se nabídkou jídel přizpůsobily výpadkům elektřiny. Řada firem se i s výrobou z východu přesunula na západ země, odkud se jim daří navazovat obchodní styky s Evropskou unií. Technologické startupy pracují pro západní společnosti, které tímto způsobem chtějí Ukrajině pomoci. A někteří podnikatelé se snaží rozjet byznys přímo v zahraničí.

Ruská ekonomika je odolnější, než Západ doufal

O tom, jak dlouho bude ukrajinská ekonomika strádat, do jisté míry rozhodne i schopnost té ruské čelit sankcím. Když Západ krátce po začátku invaze přistoupil k bezprecedentním sankcím včetně zmrazení rezerv centrální banky a odříznutí velké části bank od mezinárodního platebního systému SWIFT, byli někteří experti ohledně ruské neschopnosti tlak ustát příliš optimističtí.

V březnu loňského roku kupříkladu Ústav mezinárodních financí předpověděl, že ruská ekonomika v roce 2022 poklesne o patnáct procent. Prezident Vladimir Putin v lednu oznámil, že šla dolů o pouhých 2,5 procenta. „Skutečná dynamika se ukázala být lepší než mnoho expertních předpovědí. Někteří odborníci u nás, nemluvě o zahraničních, předpovídali pokles o deset, patnáct, nebo dokonce o dvacet procent,“ podotkl Putin.

Také Mezinárodní měnový fond (MMF) koncem minulého měsíce odhadl, že ruská ekonomika loni klesla o 2,2 procenta. A pro letošek zatím počítá s růstem o 0,3 procenta, zatímco ještě v říjnu předpovídal pokles o 2,3 procenta. Odborníci míní, že nečekaná houževnatost ruského hospodářství je dána řadou faktorů – mimo jiné dřívější přípravou a v některých sektorech klesající závislostí na importu či velikostí a silnou reakcí centrální banky loni na jaře.

Ropné postihy teprve začínají fungovat

To však neznamená, že se Západu vůbec nedaří Rusko zasáhnout. Kupříkladu spotřebitelská poptávka se tam loni propadla nejrychleji za posledních sedm let, pokles maloobchodních tržeb byl zvlášť silný v posledním měsíci roku. Západ se snaží zasadit Rusku řadu ran, jedním z pilířů sankcí je přitom omezení příjmů z těžebního sektoru. Kroky v tomto směru přišly především v závěru uplynulého roku a na začátku letošního, jelikož Evropská unie a země G7 se na ně musely samy nejdříve náležitě připravit.

A už také nesou své ovoce. Ruské daňové příjmy z vývozu ropy a plynu podle Bloombergu v lednu meziročně poklesly o 46 procent. V kombinaci s tím, že se výdaje státu zvýšily o 59 procent, vyšplhal se minulý měsíc rozpočtový deficit na 25 miliard dolarů, což je pro leden nejvíce přinejmenším od roku 1998.

I zde je však otázka, jak významný dopad unijní embargo na dovoz ruské ropy, produktů z ní a příslušné cenové stropy budou mít. Existuje riziko, že se obchodní toky s komoditami brzy přesměrují jinam a stabilizují. Je však zřejmé, že u zemního plynu a ropných produktů to bude pro Moskvu těžší než v případě surové ropy, kde už evropské kupce částečně nahradili ti asijští.

Další velkou západní sázkou bylo odříznutí Ruska od vyspělých technologií, což mu mělo zejména ztížit výrobu sofistikovaných zbraní. Kyjev tvrdí, že postihy zafungovaly částečně. „V důsledku západních sankcí začala ruská armáda dostávat zbraně snížené kvality a přesnosti ve snaze udržet kvantitativní ukazatele výroby,“ citoval web The New Voice of Ukraine šéfa ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova.

O tom, že Rusko pokračuje kupříkladu ve výrobě raket, které však v důsledku náhradních komponentů nejsou tak přesné, hovoří i zpravodajské kruhy země. Česko patří mezi členy EU, kteří vyzývají k tomu, aby sedmadvacítka uvalila další sankce na technologický sektor a zabránila tak Kremlu produkovat zbraně.

Díry v sankcích pomáhají agresorovi přežívat

Není pochyb o tom, že k udržení Ruska nad vodou pomáhá jeho obchodní výměna se zeměmi, jež jsou k sankcím rezervované. Nejde přitom pouze o asijské giganty jako Čína a Indie. Zdrcující rány ukrajinské infrastruktuře zasazují drony íránské výroby. Mnoho aktivit v tomto směru se navíc odehrává tajně a Západ o nich maximálně tuší. Do Ruska se tak podle některých zdrojů zprostředkovaně dál dostávají západní čipy či telefony a bílá technika. Roli v tom hrají mimo jiné Arménie a Kyrgyzstán.

Na začátku války se západní firmy předbíhaly v oznámeních, kdo rychleji a razantněji odejde z Ruska. V současnosti se však objevují zprávy, že šlo pouze o vějičku, která měla uklidnit klienty. Řada jich ale v zemi nějakým způsobem dále operuje. Méně než devět procent z přibližně 1400 společností z EU a zemí G7, které měly dceřiné společnosti v Rusku před invazí, se do listopadu 2022 zbavilo alespoň jedné z nich, konstatoval web Politico s odkazem na studii Univerzity v St. Gallenu.

Odborníci i tak předpokládají, že ekonomické škody pro Rusko zatím nekončí, naopak se více projeví časem. Očekávají, že růst jeho hospodářství v delším horizontu zřejmě nahlodá kombinace odlivu zahraničního kapitálu a mozků, které mu utíkají zejména do blízkých zemí. Pokračovat podle nich bude dopad absence západních technologií a know-how, potřebných mimo jiné v těžebním sektoru. Aktuální analýza Bloombergu o vrtné aktivitě v zemi však i tyto úvahy zpochybňuje. 

„Západ ukázal, že má nástroje ke zničení vyhlídek růstu středněpříjmových ekonomik závislých na dovozu. Sankce však nedokázaly způsobit ochromující a nepřekonatelné problémy toho druhu, který způsobí kolaps buď celé ruské ekonomiky, nebo alespoň Putinova válečného úsilí,“ konstatoval pro The New York Times Nicholas Mulder z Cornellovy univerzity, jenž loni o sankcích jakožto nástroji moderní války napsal knihu.

Ukrajinské škody (v miliardách dolarů)

Domy                                                           54

Infrastruktura                                             35,6

Podniky, průmysl                                        13

Vzdělávání                                                   8,6

Energetika                                                   6,8

Zemědělství                                                 6,6

Doprava                                                       2,9

Obchod                                                        2,4

Veřejné služby                                             2,3

Kultura, turistika                                        2,2

Zdravotnictví                                               1,7

Administrativní budovy                              0,8 

Životní prostředí                                          14

 

Zdroj Kyiv School of Economics, k prosinci 2022