V Praze probíhá bezpečnostní konference Globsec. Evropští politici řeší, zda omezovat Ukrajinu ve využití zbraní
Ruské imperiální ambice nemají žádná omezení, dokud je nestanovíme. V projevu při zahájení druhého dne bezpečnostní konference Globsec v Praze to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Vítězství Ruska nad Ukrajinou by vedlo k nestabilitě Evropy, uvedl šéf diplomacie.
„Ukrajina odvážně odolává ruské agresi už dva a půl roku. Bojuje i za nás. Musíme politicky i vojensky podporovat její boj za svobodu a nezávislost. Muniční iniciativa, kterou jsme předložili, a reakce na ni z dalších zemí mi dokazuje, že to zůstává naším sdíleným cílem,“ poznamenal ministr.
Hlavním cílem ruského prezidenta Vladimira Putina je podle Lipavského rozebrat Evropu a změnit evropskou bezpečnostní architekturu. „Je naivní si myslet, že kdyby Rusko na Ukrajině zvítězilo, jeho tanky se zastaví na jejích západních hranicích,“ uvedl Lipavský. Ruské vítězství by podle něj zásadně narušilo bezpečnost a stabilitu Evropy.
Vzdor ruskému imperialismu je zásadní i pro zachování světa založeného na Chartě OSN a mezinárodním právu, míní Lipavský. „Je zásadní, abychom nadále žili v prostředí, ve kterém převládá síla mezinárodního práva, nikoli právo silnějšího. Závisí na tom naše bezpečnost a prosperita,“ řekl.
VIDEO:Rusko přitlačí, bude na nás útočit mnohem více, musíme být připraveni, říká Otakar Foltýn pro pořad FLOW
Nedávné volby v Evropě i jinde podle Lipavského ukazují, že společnosti jsou stále více polarizované. „Střední Evropa je oblastí, kde politická polarizace je jednou z nejsilnějších na kontinentu. Rusko nás chce rozdělit a podporuje populisty ze všech stran, nezávisle na tom, zda jsou levicové, nebo pravicové,“ konstatoval ministr. Jedním z řešení je podle něj důraz na strategickou komunikaci. „Musíme oslovit lidi dříve, než kremelská propaganda,“ podotkl.
Podle šéfa diplomacie je nutné využít existující zákony, které mohou pomoci omezit ruský vliv, podněcování k nenávisti, k násilí, šíření alarmistických zpráv nebo odmítání a ospravedlňování genocidy. „Využijme sankční mechanismy. Vyšetřujme ruské zásahy do voleb. Požadujme větší odpovědnost a zapojení se od digitálních platforem,“ řekl.
Neexistuje žádné zázračné opatření, které by vyřešilo celý problém, míní Lipavský. „Ale nechat zahraniční mocnost zneužívat naši svobodu slova a médií, tím nechráníme demokracii. Tím ukazujeme nedostatky v naší politice,“ dodal. Pro skutečnou ochranu hodnot je nutné mít odvahu konat, doplnil ministr.
Spojenci by neměli omezovat Ukrajinu ve využití zbraní, míní dánská premiérka
Spojenci by neměli omezovat využití zbraní dodaných Ukrajině. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to řekli dánská premiérka Mette Frederiksenová i finský prezident Alexander Stubb. Vše podle nich musí být v souladu s mezinárodním právem. Podle Frederiksenové to platí i pro letouny F-16, které Dánsko Ruskem napadené zemi poskytlo.
Šéf unijní diplomacie Josep Borrell ve čtvrtek řekl, že státy Evropské unie musí odstranit omezení pro používání zbraní poskytnutých Ukrajině. Ukrajinci podle něj musí mít možnost mířit na místa, odkud je Rusové bombardují a ostřelují. Omezení zavedla například Itálie, naopak země jako Česko, Švédsko či Nizozemsko Kyjev podporují a pro využití zbraní nestanovují žádné podmínky.
Ukrajina podle Frederiksenové musí dostat vše, co potřebuje pro svoji obranu. „Myslím, že musíme skončit s debatami o omezeních ve využití zbraní. Samozřejmě všechno musí být v souladu s mezinárodním právem,“ poznamenala.
Stubb s tímto pohledem souhlasí. „Je to absolutně směšné,“ řekl k restrikcím. „Rusko vede ilegální a agresivní válku, porušuje veškerá mezinárodní pravidla. Nemluvím pouze o územní integritě a suverenitě, ale také o vážných válečných zločinech, když útočí na civilní cíle, jako jsou školy, nemocnice, divadla,“ poznamenal finský prezident.
Dánská premiérka považuje za nutné zdůrazňovat, že neexistuje jiná možnost, než že Ukrajina válku vyhraje. „Pokud zvítězí Rusko, všichni prohrajeme. Nejen v Evropě, ale celosvětově,“ doplnila. Za chybu označila nedostatečnou reakci už na ruskou anexi Krymu v roce 2014.
Jako sociální demokratka chápe, že se lidé v každodenním životě obávají vysokých cen či inflace. Pro Evropu je podle ní důležité činit několik věcí zároveň. Kromě podpory Ukrajiny je nutné ve stejné chvíli ujistit vlastní občany, že lídrům záleží na jejich pohodě, bezpečí, prosperitě. Evropa se zároveň musí posunout v zelené tranzici nebo uspět v technologickém závodě s Čínou.
Podle Stubba měl ruský prezident Vladimir Putin za cíl rusifikovat Ukrajinu. Dalším bylo to, aby se NATO nepřiblížilo jeho hranicím, a třetím rozdělit euroatlantické partnerství. „Myslím, že ve všech těchto cílech zásadně selhal,“ uvedl. Ukrajina podle něj už teď vyhrála bitvu týkající se ukrajinské identity, nezávislosti a její pozice ve světě.
Dánská premiérka také uvedla, že souhlasí s tím, co říkali či říkají američtí prezidenti Barack Obama, Donald Trump či Joe Biden, tedy že Evropa musí plnit svůj úkol a dělat víc v zajištění vlastní obrany a v politice odstrašení.
Evropská unie je podle Frederiksenové nyní silnější než před koronavirovou pandemií, obdobím vysoké inflace nebo válkou na Ukrajině. Za zásadní považuje jednotu bloku, kterou ale v otázce podpory Ukrajiny narušuje Maďarsko. „Kdyby to bylo 12 proti 15, to by byl velký problém pro nás všechny. Ale není to tak, je to 26 ku jedné, respektive jeden proti zbytku Evropy,“ uvedla. Unie dosud byla schopna se s takovou situací vypořádat, míní.
Frederiksenová i Stubb se vyjádřili pro rozšíření Evropské unie. Po ruské invazi na Ukrajinu podle finského prezidenta některé státy, které byly proti, změnily názor. Přijetí západobalkánských států do unie je podle Stubba minimálně stejně strategicky důležité, jako vstup Ukrajiny, Moldavska či Gruzie.
Srbský prezident vyjádřil pochyby ohledně vstupu do EU
Srbský prezident Aleksandar Vučić vyjádřil pochyby, že se jeho země stane brzy součástí Evropské unie, rozdíly v řadě oblastí jsou podle něj nyní příliš velké. Jakkoliv je začlenění do bloku strategickým cílem Bělehradu, nyní se chce soustředit na ekonomiku a zlepšování životní úrovně Srbů. Černohorský prezident Jakov Milatović je naopak přesvědčen, že jeho země vstoupí do EU už v roce 2028. Oba státníci to dnes uvedli v debatě na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze.
Srbsko si je vědomo, že se součástí EU nestane, dokud s blokem nesladí svou zahraniční politiku, uvedl Vučić s odkazem na postoj své země k Rusku nebo nezávislosti Kosova. Připustil, že před samotným Srbskem je mnoho práce, například v oblasti reforem soudnictví.
„Nebudu lhát vlastním lidem,“ uvedl k možnosti brzkého vstupu. „EU má čas od času jiné zájmy než Srbsko,“ dodal Vučić. Pro Srbsko je podle něj nyní důležité zlepšovat kvalitu života Srbů. „Snění je dobré, ale nakonec musíme pro naše lidi něco reálně udělat,“ uvedl.
Milatović řekl, že jeho země je oproti Srbsku na vstup do EU daleko lépe připravena. Je součástí NATO, používá euro, plně s EU sladila svou zahraniční politiku, navíc je coby malý stát s více než 600.000 obyvateli snadno integrovatelná. Vyzval, aby EU využila novou energii v Bruselu danou ruskou agresí na Ukrajině a více se věnovala integraci západního Balkánu.
