Válka na Ukrajině ONLINE: Putin možná záměrně zdržuje vyjednávání o příměří na Ukrajině, myslí Trump

Ukrajinské úřady hlásí mrtvé a zraněné po ruských útocích

Nejméně čtyři mrtvé - občany Sýrie, kteří byli členy posádky lodi zasažené v přístavu - si vyžádal ruský útok na Oděsu. Ruská raketa zabila ženu ve městě Kryvyj Rih, uvedly ukrajinské úřady. Rusko během noci vypálilo na Oděsu a Kryvyj Rih tři rakety Iskander-M a proti Ukrajině vyslalo také 133 dronů, z nichž se 98 podařilo sestřelit, další dvě desítky dronů nedoletěly do cíle, zřejmě kvůli rušení prostředky radioelektronického boje, uvedlo ukrajinské letectvo. Bez dalších podrobností připustilo, že ruské útoky způsobily škody v Oděské, Charkovské, Sumské a Kyjevské oblasti.

Nejméně čtyři mrtvé - občany Sýrie - si vyžádal ruský útok na Oděsu. Ruská raketa zabila ženu ve městě Kryvyj Rih, uvedly ukrajinské úřady.

Dohody budou za ruských podmínek, nikoliv amerických, uvedl ruský zákonodárce

Jakékoliv dohody budou za ruských podmínek, nikoliv amerických, reagoval na výsledky úterního americko-ukrajinského jednání v saúdské Džiddě místopředseda horní komory ruského parlamentu Konstantin Kosačov. Kyjev přitom souhlasil s americkým návrhem na 30 dní trvající příměří v bojích s Ruskem a Washington obnovil svou vojenskou pomoc Ukrajině.

Podle Kosačova jsou podmínky americké, nikoliv ukrajinské. „Ukrajinci souhlasí s tím, co jim říkají,“ napsal Kosačov na telegramu. „Rusko je v ofenzívě a proto to s ním bude jinak. Jakékoli dohody (se vším pochopením pro nutnost kompromisu) budou za našich podmínek, nikoliv amerických,“ dodal ruský zákonodárce s tím, že skutečné dohody se píší na frontě. „To by měli pochopit i ve Washingtonu,“ napsal Kosačov, jenž působí jako předseda zahraničního výboru Rady federace, tedy horní komory parlamentu.

USA obnovily vojenskou pomoc Ukrajině, potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta

Spojené státy obnovily svou vojenskou pomoc Ukrajině, oznámil podle agentury Reuters představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Stalo se to krátce poté, co na jednání v saúdské Džiddě ukrajinská delegace souhlasila s americkým návrhem na 30 dní trvající příměří.

Americká vojenská pomoc je pro Ukrajinu, která se brání ruské ozbrojené agresi už přes tři roky, významná. Přerušena byla po veřejné roztržce mezi prezidenty Ukrajiny a USA Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem na konci února v Bílém domě.

Rusko nevylučuje kontakty s představiteli Spojených států v následujících několika dnech. Státní agentuře TASS to řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Britský premiér vnímá jednání USA a Ukrajiny jako průlomové

Britský premiér Keir Starmer označil jednání delegací Spojených států a Ukrajiny v saúdské Džiddě jako průlom, nyní podle něj musí Rusko vyslovit souhlas s klidem zbraní. 

Spojené státy restartují pomoc Ukrajině. Dohoda o nerostném bohatství je opět na stole

Jednání v Saúdské Arábii mezi delegacemi Spojených států a Ukrajiny přineslo další zvrat ve vztahu obou zemí. Po nedávné otevřené diplomatické roztržce při návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v USA se nyní zástupci obou zemí dohodli na okamžitém obnovení americké bezpečnostní pomoci Ukrajině. Obě země se také shodly, že co nejdříve uzavřou dohodu o rozvoji ukrajinského nerostného bohatství, vyplývá se společného prohlášení delegací. 

Čtěte podrobnosti o závěrech rozhovorů v Džiddě >>> 

USA ihned obnoví bezpečnostní pomoc Ukrajině a opět s ní začnou sdílet zpravodajské informace, uvádí společné prohlášení USA a Ukrajiny.

Ukrajina je připravena přijmout americký návrh na okamžité 30denní příměří. Uvádí to společné prohlášení USA a Ukrajiny po jednání z Džiddy.

Rusové se po největším útoku Ukrajiny cítí otřeseni, mluví o příchodu války

Ukrajina v noci na podnikla rozsáhlý dronový úder na ruské hlavní město Moskvu. Místní se cítí otřeseni a mluví o příchodu války do Ruska, cituje jejich reakce agentura AFP. Do útoku považovaného za největší vzdušný úder proti Moskvě a okolí od začátku války v únoru 2022 se zapojilo přes 300 dronů. Podle ruských úřadů zahynuli tři lidé a dalších asi 20 utrpělo zranění.

Ruský režim se snažil civilní obyvatelstvo i přes vojenskou propagandu a odvody vojáků držet stranou od ničivých dopadů války, zejména v metropoli a jejím sousedství.

„Chápete, že to je válka, ale neuvědomujete si to pořádně. Ale nyní skutečně přišla,“ řekla agentuře AFP Světlana, obyvatelka města Ramenskoje asi 40 kilometrů jižně od Moskvy. Ruskou invazi na Ukrajinu podporuje, ale nyní přišla o pocit bezpečí. Dron v jejím městě poškodil bytový dům. „Ano, šili jsme kamuflážní sítě, shromažďovali humanitární pomoc a doprovázeli jsme vojáky, ale stále jsme si to neuvědomovali. Teď to přišlo,“ popsala.

Elektrikář Andrej žije ve 12. patře poškozeného domu. „Moje šestiletá dcera u mě spala a kvůli hluku se probudila s brekem,“ sdělil.

„Teď nám ani nepřichází na mysl, že by dnešní noc mohla být klidná. Je to děsivé,“ uvedla 21letá Olga pracující v sektoru informačních technologií a žijící v domě naproti zasažené budovy. Poté, co ji vzbudilo burácení, vyběhla v pět ráno na ulici. „Lidé mají v očích strach,“ řekla. „Nevíme, co v takových situacích dělat,“ uvedla. Rusko na rozdíl od Ukrajiny občany v hlavním městě a jeho předměstích před přicházejícími útoky nevaruje.

Občané zasažených obcí jsou k možnému dojednání příměří mezi Ruskem a Ukrajinou skeptičtí. „Podle mého názoru tento útok nebude posledním,“ řekl penzista Sergej a zkritizoval Ukrajinu a její evropské podporovatele.

Obyvatelka domu sousedícího s tím, který byl zasažen, cítí frustraci. „Nevěřím, že bude mír. Proč se nemůžou dohodnout? Proč ne? Nad čím přemýšlejí?“ ptala se.

Europoslanci souhlasili s podporou pro Moldavsko ve výši 1,9 miliardy eur

Evropští poslanci dnes souhlasili s plánem podpory, díky kterému by Moldavsko mohlo dostat až 1,9 miliardy eur (47,5 miliardy korun) od Evropské unie. Finance mají Moldavsku pomoci s prováděním reforem, posílením právního státu a odolnosti vůči vnějším zásahům a rovněž vyrovnat se s negativními dopady, kterým země čelí kvůli ruské válce na Ukrajině Moldavsko je podle evropských představitelů vystaveno zvýšenému tlaku ze strany Ruska, například zásahům do loňských prezidentských voleb, které však nakonec vyhrála prounijní prezidentka Maia Sanduová. 

Rusko se nespokojí s tím, co už na Ukrajině okupuje, míní většina Ukrajinců

Drtivá většina Ukrajinců, 87 procent, si myslí, že se Rusko nespokojí s tím, co už na Ukrajině okupuje. Dvě třetiny Ukrajinců se domnívají, že ruským cílem je zničit ukrajinský stát a ukrajinský národ, napsal dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na průzkum Kyjevského mezinárodního ústavu sociologie (KMIS).

Sociologové zaznamenali, že ve všech ukrajinských regionech drtivá většina dotázaných - od 80 procent na východě a jihu země až po 90 procent na západě a ve středu Ukrajiny - počítá s tím, že se Rusko nezastaví na již okupovaných ukrajinských územích.

Podle dvou třetin dotázaných je v sázce osud Ukrajiny a Ukrajinců - z toho 28 procent se obává, že Rusko má v plánu fyzickou genocidu Ukrajinců, a 38 procent předpokládá, že Rusko se chce zmocnit většiny Ukrajiny a zničit ukrajinskou státnost a národ. Obavy z genocidy či zničení státu a národa podle sociologů pociťuje 70 procent dotázaných na západě Ukrajiny, 68 procent v centrální části země, 62 procent na jihu a 46 procent na východě Ukrajiny.

Osmdesát procent Ukrajinců v Česku pracuje. Jejich integraci brzdí politika

Tři roky po začátku války na Ukrajině žije v Česku přes 600 tisíc Ukrajinců, z toho 390 tisíc přišlo od roku 2022. Velká část z nich se zde integrovala – našli si práci, podnikají, jejich děti chodí do škol. V běžném životě ale čelí překážkám, ať už jde o registraci vozidel nebo získání hypoték. Více se dočtete v článku.

Spojené státy chtějí v Rijádu slyšet, co je Ukrajina ochotna zvážit

Americký ministr zahraničí Marco Rubio při letu do Džiddy řekl, že americká delegace nenavrhne žádná konkrétní opatření k ukončení tříletého konfliktu, ale spíše chce slyšet od Ukrajiny, co by byla ochotna zvážit. „Nebudu klást žádné podmínky ohledně toho co musí anebo mají udělat,“ řekl Rubio novinářům, kteří ho doprovázeli. „Chceme si vyslechnout, jak daleko jsou ochotni zajít, a pak to porovnat s tím, co chtějí Rusové, a zjistit, jak daleko od sebe skutečně jsou,“ dodal.

Rubio podle AP také řekl, že během schůzky by mohla být podepsána americko-ukrajinská dohoda o vzácných kovech a nerostech, ale zdůraznil, že to není podmínka pro to, aby Spojené státy postoupily v jednáních s Ukrajinou či s Ruskem. Řekl, že ve skutečnosti by mohlo dávat větší smysl dohodnout podrobnosti dohody, která je nyní spíše memorandem o porozumění, jež vynechává mnohé konkrétní záležitosti.

Ukrajina je připravena jednat o ukončení války, uvedl Jermak v Džiddě

Ukrajina je připravena jednat o ukončení války, prohlásil vedoucí ukrajinské delegace, šéf ukrajinské prezidentské kancelář Andrij Jermak při příchodu na dnešní jednání s americkými představiteli v Džiddě v Saúdské Arábii. „Jsme připraveni udělat vše pro dosažení míru,“ citovala ukrajinského představitele agentura AFP.

Jermak dříve naznačil, že prioritami je ochrana ukrajinských zájmů, jasná vize ukončení války s Ruskem a efektivní spolupráce s americkými partnery. Ukrajina se již déle než tři roky brání ruské agresi, a to i díky pomoci Západu.