Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022

Ukrajina viní Rusko z úniku nafty v Záporožské JE, Moskva to popírá

Ukrajina dnes obvinila Moskvu z neschopnosti zajistit bezpečnost v okupované Záporožské jaderné elektrárně. Učinila tak v reakci na zprávy o rozsáhlém úniku nafty z místních zásobníků pro generátory. Podle Ruska jde o výmysl, informovala dnes agentura Reuters.

Ruské síly obsadily největší jadernou elektrárnu v Evropě v prvních dnech své plošné invaze na Ukrajinu, která začala v únoru 2022. Od té doby se Moskva i Kyjev vzájemně obviňují, že druhá strana útočí na elektrárnu a vytváří nebezpečí jaderného incidentu.

Vystrčil jednal v Bruselu o posílení obranyschopnosti EU a podpoře Ukrajiny

Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil dnes jednal v Bruselu o posílení obranyschopnosti Evropské unie, o zapojení českých odborníků do obranných projektů, ale i o další pomoci Ukrajině či podpoře pro Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), jehož financování se snaží americká administrativa ukončit.

S předsedkyní Evropského parlamentu Robertou Metsolaovou podle Vystrčila hovořili zejména o situaci v EU v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině a také o současné pozici Spojených států a prezidenta Donalda Trumpa. „Bavili jsme se o tom, jakým způsobem bude Evropský parlament na situaci ve světě reagovat,“ řekl předseda Senátu českým novinářům.

Sněmovna podpořila zvyšování výdajů na obranu na úroveň tří procent HDP

Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Rozhodla o tom dnes hlasy koalice a dříve vládních Pirátů po neveřejné debatě. Stanovisko přednesla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jako výsledek dohody poslaneckých frakcí.

Poslanci opozičních hnutí ANO a SPD se ani hlasování nezúčastnili na protest proti postupu vládního tábora, který prosadil uzavřené jednání dolní komory Parlamentu kvůli přednesení utajovaných informací.

Šéf NATO Rutte v době složitých transatlantických vztahů zdůraznil, že USA i Evropa se k zajištění obrany a bezpečnosti vzájemně potřebují.

Itálie na Ukrajinu nepošle své vojáky, uvedl úřad vlády

Itálie nyní nepočítá s vysláním svých vojáků do mise na Ukrajinu. Uvedl to dnes italský úřad vlády po schůzi koalice před čtvrtečním jednání v Paříži. Krátce před prohlášením ale ministr zahraničí Antonio Tajani řekl novinářům, že by italští vojáci mohli být součástí mise OSN na Ukrajině, napsala agentura ANSA. O vyslání vojáků některé evropské země jednají v rámci zvažovaných bezpečnostních záruk, které by mohly poskytnout Ukrajině v případě příměří či míru s Ruskem.

Dohoda o příměří v Černém moři s ruskými podmínkami nepočítá, tvrdí Kyjev

Dohoda o příměří v Černém moři, kterou v úterý uzavřely Spojené státy při jednáních se zástupci Ukrajiny, nezahrnovala žádné podmínky nyní zmiňované Moskvou. Podle agentury Reuters to dnes řekl zástupce vedoucího úřadu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Ihor Žovkva. Rusko nyní tvrdí, že ke klidu zbraní přistoupí až poté, co Západ zruší sankce na některé banky a další společnosti zapojené do vývozu ruských zemědělských produktů. Mluvčí Evropské komise dnes uvedl, že pro zrušení sankcí uvalených Evropskou unií jsou jasné podmínky, mimo jiné odchod ruských vojsk z Ukrajiny.

Washington po úterních separátních jednáních, která americký tým vedl s delegacemi obou znepřátelených zemí v Rijádu, oznámil uzavření dohod o příměří v Černém moři a o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Zatímco Bílý dům o dalších podmínkách nemluvil, Kreml černomořské příměří následně podmínil mimo jiné zrušením sankcí proti státní bance Rosselchozbank a jejím návratem do mezinárodního platebního systému SWIFT. Žovkva dnes v ukrajinské televizi uvedl, že dohoda vyjednaná s Ukrajinci se žádnými podobnými podmínkami nepočítala.

Dohoda o klidu zbraní v Černém moři nezahrnovala požadavky Ruska, uvedl poradce Zelenského. Mluvčí EK vyloučil zrušení sankcí před stažením vojsk.

Paříž ve čtvrtek pořádá jednání o Ukrajině, za Česko se zúčastní premiér Fiala

V Paříži se ve čtvrtek uskuteční setkání o míru a bezpečnosti na Ukrajině, které svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Českou republiku bude zastupovat premiér Petr Fiala. Podle Elysejského paláce se očekává účast zástupců 31 zemí z EU a NATO, včetně Kanady, Británie a Norska. Jednání se zúčastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který má do Paříže dorazit již dnes večer a má na programu pracovní večeři s Macronem. Přítomen na čtvrteční schůzce bude rovněž generální tajemník NATO Mark Rutte, EU bude zastupovat předseda Evropské rady António Costa.

Lipavský: Dosažení bezpečnostního režimu v Černém moři by bylo dobrou zprávou

Dosažení bezpečnostního režimu v Černém moři by byla podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) dobrá zpráva, dokud ale neuvidí, že se několik dní daří dohody dodržovat, zůstává maximálně zdrženlivý. Řekl to dnes před jednáním vlády novinářům. Bílý dům v úterý po jednáních v Rijádu oznámil, že Ukrajina a Rusko uzavřely se Spojenými státy dvě samostatné dohody o příměří v Černém moři.

Moskva platnost dohody o bezpečnosti plavby v Černém moři podmínila zrušením sankcí na některé banky a další společnosti zapojené do vývozu ruských zemědělských produktů, které proti nim Západ zavedl v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Americký prezident Donald Trump řekl, že Spojené státy „ruské požadavky na zmírnění sankcí prověří“.

Rusko by mělo přistoupit na příměří s Ukrajinou bez podmínek, řekla Baerbocková

Rusko by mělo přistoupit na příměří v bojích na Ukrajině bez jakýchkoli podmínek, vyzvala dnes německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Ocenila, že se Spojené státy snaží příměří mezi Ruskem a Ukrajinou zprostředkovat, varovala ale, aby se Západ nenechal oklamat ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

„Nesmíme se nechat ruským prezidentem ošálit,“ uvedla Baerbocková, která hovořila na okraj klimatické konference v Berlíně. Snaha Spojených států o zprostředkování příměří ve válce na Ukrajině je podle ní správná. Rusko by mělo ale přijmout návrh na úplné příměří „bez dalších podmínek“ a požadavků na ústupky a mělo by také zastavit „brutální útoky proti ukrajinskému obyvatelstvu“. Ukrajina se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské invazi.

Noční dronový útok dokazuje, že Rusko nechce mír, uvedl Zelenskyj

Masivní noční ruský dronový útok proti Ukrajině je dalším důkazem toho, že Rusko navzdory jednáním o příměří neusiluje o skutečný mír. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle něhož útok poškodil ukrajinskou infrastrukturu.

„Rusko svými útoky, doslova každou noc, stále říká ne návrhům našich partnerů,“ napsal Zelenskyj na síti X s odkazem na jednání o příměří, které s oběma stranami vedou Spojené státy.

Rusko udělilo mnohaleté tresty 23 zajatým Ukrajincům včetně členů pluku Azov

Ruský soud dnes udělil mnohaleté tresty vězení 23 zajatým Ukrajincům, kteří se zapojili do bojů ve válce vyvolané Ruskem. Většinu odsouzených, kteří dostali tresty od 13 do 23 let, tvoří členové někdejšího pluku Azov, který při ruském obléhání v prvních měsících ruské invaze hájil přístavní město Mariupol. Celkem 11 lidí odsouzených Rusko již v minulosti poslalo zpět na Ukrajinu v rámci výměn zajatců, napsala agentura AP. Podle Kyjeva jde o další zinscenovaný proces porušující mezinárodní právo.

Vojenský soud v Rostově na Donu uznal Ukrajince vinnými z podílu na činnosti teroristické organizace a z pokusu o násilný státní převrat. Tresty si může odpykat 11 zajatců, neboť vedle 11 lidí vyměněných na Ukrajinu byl v nepřítomnosti odsouzen ještě jeden vězeň, který v zajetí zemřel. Mezi odsouzenými jsou i civilisté, kteří poskytovali vojákům podporu, mimo jiné kuchař, uvedla AP.

NÚKIB od začátku války na Ukrajině eviduje přes 200 kyberútoků proruských skupin

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) od začátku války na Ukrajině eviduje přes 200 takzvaných DDoS útoků ruskojazyčných hacktivistických skupin. Nejčastěji mířily na veřejný a finanční sektor. Řekla to mluvčí úřadu Alžběta Dvořáková. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů, a tím ho vyřadí z provozu. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022. Zvýšený počet kyberútoků ze strany hacktivistických skupin NÚKIB evidoval se začátkem války.

Rusko podniklo dronový útok, v Kryvém Rihu je destrukce, uvedla Ukrajina 

Rusko podniklo další dronový útok na Ukrajinu, v řadě oblastí byl vyhlášen letecký poplach, zasahovala protivzdušná obrana. V noci na dnešek to uvedl server RBK-Ukrajina mimo jiné s odvoláním na ukrajinské letectvo. Náčelník vojenské správy Kryvého Rihu na telegramu informoval o rozsáhlé destrukci v jím spravovaném městě. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti v noci hlásil naopak útok ukrajinského dronu, který podle něj zranil jednoho civilistu.

Ruské ministerstvo obrany ráno uvedlo, že protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila devět ukrajinských dronů - pět nad Belgorodskou oblastí, dva nad Kurskou oblastí a další dva nad Černým mořem. Ukrajinské letectvo zatím své ranní shrnující hlášení o nočních ruských vzdušných útocích nezveřejnilo.

Ukrajinský prezident Zelenskyj obvinil Rusko ze snahy překroutit dohody o příměří. Kreml podle něj lže, když tvrdí, že dohody záleží na sankcích.