Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajinci tvrdí, že jejich výbušniny poničily pilíře Krymského mostu

Papež opět vyzval k modlitbám za Ukrajinu, jeho vyslanec jedná v Moskvě

Papež František ve středu udělil ve Vatikánu první generální audienci od 7. června, kdy po takovém setkání s veřejností zamířil do nemocnice na plánovanou operaci kýly. Papež opět kritizoval, že se „peníze utrácejí za zbraně, a ne za jídlo“ pro chudé, a vyzval k modlitbám za ukrajinský lid sužovaný ruskou válkou. Dnes a ve čtvrtek jedná papežův mírový vyslanec kardinál Matteo Zuppi v Moskvě. Jeho program je tajný, ale podle agentury Interfax by se měl setkat mimo jiné s poradcem ruského prezidenta Vladimira Putina Jurijem Ušakovem.

Summit EU slíbí další podporu Ukrajiny 

Další vojenská a finanční podpora Ukrajiny, budoucnost vztahů s Čínou nebo zvládání rostoucího počtu migrantů mířících do Evropy budou hlavními tématy zasedání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie, které začíná ve čtvrtek v Bruselu. Během dvoudenní schůzky proberou také možnosti větší vojenské spolupráce bloku či podporu unijní ekonomiky ohrožené stagnací.

Do Kyjeva přijeli prezidenti Polska a Litvy

Na návštěvu Kyjeva přijeli polský prezident Andrzej Duda a prezident Litvy Gitanas Nauséda, oba politici o tom informovali na svých twitterových účtech. Jednat chtějí především o nadcházejícím červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO).

„Přijel jsem do Kyjeva před summitem NATO ve Vilniusu s jedním hlavním poselstvím - místo Ukrajiny je v NATO,“ napsal Nauséda. Podle předchozího prohlášení prezidentské kanceláře chce se Zelenským hovořit také o přístupových jednáních do Evropské unie.

Obsáhlejší byl ve svém příspěvku Duda, který uvedl, že k rozhovorům se Zelenským přijel k příležitosti oslav Dne ústavy Ukrajiny, aby konzultovali aktuální situaci na frontě, včetně hrozby ruského útoku na Záporožskou jadernou elektrárnu. „Řeč bude také o přípravách na červencový summit NATO,“ napsal Duda.

Reuters: Levné ruské drony působí Ukrajincům problémy na frontě

Ruské síly používají čím dál častěji levné drony Lancet na jedno použití, které dokážou poškodit armádní vybavení jako západní tanky nebo houfnice s výrazně vyšší hodnotou, upozornila agentura Reuters. Právě tyto drony ruské výroby jsou jednou z největších hrozeb, kterým Ukrajinci na bojišti čelí, sdělili agentuře ukrajinští dělostřelci.

V průběhu uplynulého měsíce se podle Reuters na proruských kanálech na sociálních sítích objevovala videa, která patrně zachycují, jak drony Lancet poškozují nebo přímo ničí drahou techniku dodanou Západem, jako jsou tanky Leopard 2 nebo samohybné houfnice Caesar. Cena jednoho dronu je podle Reuters přibližně tři miliony rublů (přibližně tři čtvrtě milionu korun). Přibližná cena tanku Leopard 2 se v různých zdrojích liší, Německo se ale podle dřívější zprávy Reuters z května chystá koupit 18 těchto tanků za 525 milionů eur. Z toho lze vyvodit, že jeden tank zemi vyjde na 29 milionů eur (zhruba 686 milionů korun).

Intenzita, s jakou Rusové používají tyto drony, podle ukrajinských vojáků narůstá. „Dřív, na jaře nepoužívali Lancety tak často jako teď,“ sdělil novinářům Reuters poblíž fronty u Avdijivky 35letý dělostřelec Bohdan.

„Každý den sestřelíme nejmíň jeden nebo dva Lancety,“ uvedl pak poradce ukrajinského ministra obrany Jurij Sak. Ukrajinské síly je podle něj ale nezachycují se stoprocentní úspěšností. Drony Lancet letí pomalu a v nízké výšce, což mate tradiční systémy protivzdušné obrany, které jsou konstruovány tak, aby zachycovaly rychle se pohybující cíle.

Podle Saka nesou drony poměrně malou nálož výbušnin o váze, která se pohybuje od 1,5 do pěti kilogramů. Mají tak menší sílu než většina dělostřeleckých granátů nebo raket, ale i tak mohou způsobit vážné škody.

Drony Lancet mají dolet asi 50 kilometrů. Let v reálném čase koriguje navaděč. To je podle Saka rozdíl oproti dronům Šáhed-136 íránské výroby, které letí po předprogramované dráze.

Litva koupila Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany NASAMS

Litva koupila dva systémy protivzdušné obrany NASAMS a v nejbližší době je pošle Ukrajině. Na twitteru to oznámil litevský prezident Gitanas Nauseda, který se dnes v Kyjevě setká se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Litva patří ke skalním podporovatelům vstupu Ukrajiny bránící se ruské agresi do struktur Severoatlantické aliance a Evropské unie.

„Litva pořídila dva systémy NASAMS, které budou přesunuty na Ukrajinu. Protivzdušná obrana je klíčová v ukrajinském boji proti agresorovi. Těším se na další společná rozhodnutí na podporu Ukrajiny na summitu NATO ve Vilniusu. Společně až k vítězství!“, napsal Nauseda.

Litva systémy koupila od norského výrobce Kongsberg Gruppen. Smlouvu s výrobcem i Norskem pobaltská země podepsala v úterý večer.

Počet obětí úterního ruského raketového útoku na Kramatorsk na východě Ukrajiny se zvýšil z osmi na devět poté, co záchranáři podle oznámení starosty města Oleksandra Hončarenka vyprostili ze sutin tělo chlapce. Ruský úder, který v úterý večer zasáhl i pizzerii plnou lidí, kromě toho způsobil zranění dalším 60 osobám. Ruské síly použily k útoku balistické rakety Iskander, oznámil na telegramu ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin. Na místě pokračují záchranné operace a pod sutinami mohou být další lidé.

Hlavní část protiofenzivy ještě nezačala, říká ukrajinský ministr obrany

Osvobození několika vsí ukrajinskými silami v posledních týdnech ještě není hlavní událostí plánované ukrajinské protiofenzivy, řekl listu Financial Times ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Ujistil zároveň, že hlavní část ukrajinského tažení neprojde bez povšimnutí. Média včetně stanice CNN v posledních dnech psala, že ukrajinský postup je pomalejší a ruská obrana efektivnější, než se očekávalo.

„Až se to stane, uvidíte to všichni,“ řekl Reznikov. Hlavní ukrajinské armádní rezervy, včetně většiny brigád se zahraničním výcvikem a vybavených moderními zbraněmi dodanými zeměmi NATO, budou podle ukrajinského ministra teprve nasazeny.

Ukrajina během protiofenzivy podle informací britského ministerstva obrany zatím osvobodila asi 300 kilometrů čtverečních území, tedy přibližně dvojnásobek toho, co Kyjev oficiálně oznámil. Určité územní zisky generální štáb ukrajinské armády nezveřejňuje, aby neohrozil ukrajinské vojáky, potvrdil v rozhovoru Reznikov.

Stejně tak Rusové podle něj o některých ztrátách své vedení neinformují, protože mají obavy z reakce nadřízených. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně minulý týden připustil, že postup je zatím pomalejší, než by si mnozí přáli.

NYT: Ruský generál Surovikin dopředu věděl o vzpouře wagnerovců

Vysoce postavený ruský generál Sergej Surovikin podle listu The New York Times (NYT) dopředu věděl o chystané vzpouře Wagnerovy skupiny. USA se teď snaží zjistit, jestli ji tento bývalý velitel ruských jednotek nasazených na Ukrajině pomáhal i plánovat.

Deník své tvrzení opírá o vyjádření amerických činitelů, kteří mají k dispozici zpravodajské informace o víkendové revoltě, při níž wagnerovci obsadili Rostov na Donu na jihozápadě Ruska a postupovali také na Moskvu.

Informace o tom, že Surovikin věděl, co se chystá, podle NYT vede k otázkám, jakou podporu wagnerovci a jejich šéf Jevgenij Prigožin uvnitř vedení ruské armády měli. Američtí činitelé tvrdí, že existují náznaky, že i další ruští generálové mohli podporovat snahu Prigožina vynutit si změnu v čele ministerstva obrany a generálního štábu.

Ruský útok na Kramatorsk si vyžádal deset mrtvých a přes 60 zraněných

Úterní ruský útok na východoukrajinský Kramatorsk si vyžádal deset mrtvých, včetně tří dětí, a přes 60 zraněných. Novou bilanci dnes zveřejnila agentura Ukrinform. Ruské střely ve městě, které leží nedaleko od frontové linie, v úterý večer zasáhly pizzerii plnou lidí. Počet obětí se ještě může zvýšit.

„Záchranáři pracují v troskách zničené budovy a pátrají po lidech, kteří jsou pravděpodobně stále pod nimi,“ uvedli dnes ráno záchranáři na telegramu.

Restaurace Ria, která byla prakticky kompletně zničena a ještě několik hodin po zásahu v ní hořelo, byla podle agentury AFP oblíbená u místních, novinářů i vojáků.

Při ruském útoku na Kramatorsk zahynuli dva lidé, 18 jich bylo zraněno. Mezi zraněnými je jedno dítě a tři cizinci, uvedl gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko.

Restauraci v Kramatorsku zasáhly ruské střely

Východoukrajinské město Kramatorsk zasáhly dvě ruské střely, uvedl na telegramu šéf oblastní správy Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Podle agentury Reuters střela zasáhly plnou restauraci. Počet obětí není známý.

„Okupanti vystřelili v 19:30 (místního času, 18:30 SELČ), zasáhli restauraci. Na místě pracují záchranáři,“ uvedl na telegramu Kyrylenko. Ve vysílání ukrajinské televize pak řekl, že úřady pracují na zjištění počtu zraněných a případně i mrtvých. „Jedná se o centrum města,“ dodal.

Kramatorsk leží na severu Doněcké oblasti, nedaleko měst Slavjansk či Lyman a zhruba 30 kilometrů od Bachmutu, který je už dlouhé měsíce místem aktivního boje ruské a ukrajinské armády. 

Sousedi Běloruska se obávají příchodu wagnerovců

Polsko, Litva a Lotyšsko kvůli možnému přesunu žoldnéřské Wagnerovy skupiny do Běloruska vyzývají NATO, aby posílilo svoji východní hranici. Dnes do Běloruska přiletěl šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin a po sobotní vzpouře mají i jeho vojáci možnost se k němu v této zemi přidat.

„Tento krok je potřeba hodnotit z bezpečnostního hlediska. Viděli jsme, co tito žoldnéři dokážou,“ řekl lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs. Jeho litevský kolega Gabrielius Landsbergis upozornil, že rychlost, s jakou kolony wagnerovců v sobotu postupovaly směrem k Moskvě, ukazuje, že je potřeba posílit obranu baltských zemí. Žoldnéři by se podle něj přes běloruské území k jejich hranicím byli schopni dostat za osm či deset hodin. Přesun Prigožina a možné přemístění jeho skupiny „vytváří nestabilnější, nepředvídatelnější podmínky v našem regionu“, řekl šéf litevské diplomacie.

Také polský prezident Andrzej Duda uvedl, že „se de facto koná relokace ruských sil, Wagnerovy skupiny a jejího šéfa Prigožina do Běloruska“. Pro Polsko to jsou „velmi negativní signály“, o kterých chce mluvit se svými spojenci v NATO.

Ve Vilniusu se příští měsíc koná summit NATO. Ministři zahraničí Litvy a Lotyšska dnes o bezpečnosti v Pobaltí jednali v Paříži, polský prezident Duda se vydal do Nizozemska. Přesvědčují své partnery v západní Evropě o potřebě dalšího posílení východního křídla aliance. „Vidíme, co se děje na východě,“ řekl Duda s poukazem na ruskou invazi na Ukrajinu i na Prigožinův pochod na Moskvu, který ovšem ještě v sobotu večer zastavil s cílem zabránit „prolévání ruské krve“.

Německý ministr obrany Boris Pistorius v pondělí oznámil, že v Litvě bude na stálo rozmístěná brigáda bundeswehru o síle asi 4000 vojáků. Landsbergis v Paříži řekl, že Francie by mohla pomoci s protivzdušnou obranou.

Ukrajinská vláda napomenula Klička kvůli protileteckým krytům

Ukrajinská vláda udělila napomenutí kyjevskému starostovi Vitaliji Kličkovi poté, co nařídila celostátní audit protileteckých krytů. Ten kabinet zahájil v souvislosti se smrtí dvou žen a dívky v ukrajinské metropoli, které se během ruských útoků na začátku tohoto měsíce nedostaly do krytu. Vláda také odvolala šéfy dvou městských obvodů spadajících pod kyjevskou vojenskou správu a dva jejich zástupce.

Není zatím jasné, zda Kličko bude čelit nějakým dalším následkům. Starosta ale opakovaně tvrdí, že protiletecké kryty mají v metropoli na starosti správy jednotlivých čtvrtí. Minulý týden podle agentury Unian celou situaci okolo krytů označil za kampaň proti jeho osobě.

Audit všech protileteckých krytů nařídil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 2. června, den poté, co při vlně ruských útoků na Kyjev zahynula devítiletá dívka, její matka a další žena. Podle ukrajinských médií se ženy s dívkou a dalšími lidmi snažili dostat do protileteckého krytu v kyjevské Desňanské čtvrti, ale nikdo jim neotevřel. Na místo pak dopadly zřejmě trosky jedné z raket, které odpálilo Rusko. Incident na Ukrajině vyvolal vlnu rozhořčení.

Kontrola podle agentury Reuters zjistila, že vyhovujících bylo pouze 15 procent z 4655 kyjevských protileteckých krytů a jen 44 procent z nich bylo volně přístupných.

Mezi ukrajinským prezidentem a kyjevským starostou panují dlouhodobě neshody. Zelenskyj například loni v listopadu Klička kritizoval za jeho práci při zřizování nouzových přístřešků pro lidi, kteří byli kvůli ruským útokům bez elektřiny a tepla.

Prigožin je v Bělorusku, potvrdil Lukašenko

Šéf žoldnéřské Wagenerovy skupiny Jevgenij Prigožion dorazil do běloruského exilu, potvrdil běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Bezpečnostní záruky, které mu Minsk poskytl, platí, uvedla státní agentura Belta. 

Lukašenko wagnerovcům, kteří do země přijdou se svým šéfem, nabídl blíže neupřesněnou opuštěnou armádní základnu.

Lukašenko se chce učit od wagnerovců

Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko prohlásil, že armáda se může od wagnerovců přicházejících do země naučit cenným dovednostem například o zbraních nebo o taktice.

Moskva v pondělí oznámila, že Wagnerova skupina bude rozpuštěna a její příslušníci dostanou na výběr: buď podepíší kontrakt s ruskou armádou, nebo odejdou do běloruského exilu.