Válka na Ukrajině ONLINE: Ukrajinci tvrdí, že jejich výbušniny poničily pilíře Krymského mostu
Ukrajinská tajná služba SBU tvrdí, že v úterý ráno zasáhla pilíře Krymského mostu, který spojuje okupovaný poloostrov Krym s Ruskem. Informovala o tom agentura Reuters. SBU oznámila, že se jí podařilo pod hladinou umístit na pilíře mostu více než tunu výbušniny. Rusko na tvrzení, které nelze zatím nezávisle ověřit, nereagovalo.
Důležité události posledních dní:
- Zelenskyj vyzval Trumpa, aby uvalil sankce na Rusko. Moskvu obvinil, že usiluje pouze o krátkou přestávku v bojích, ne o komplexní příměří.
- V pondělí se konalo jednání mezi ukrajinskou a ruskou delegací v Istanbulu.
- Na základny ruského letectva v Irkutské a Murmanské oblasti v neděli útočily ukrajinské drony, vyplývá z informací zveřejněných různými telegramovými účty i ruskými úřady.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Americká vláda pozastavila Ukrajině přístup k neutajeným satelitním snímkům
Americká vláda dnes uvedla, že pozastavila Ukrajincům přistup do programu, který sdílí satelitní snímky nepodléhající utajení s americkými činiteli a jejich mezinárodními partnery. Napsala o tom agentura AP s tím, že tento krok administrativy prezidenta Donalda Trumpa omezí Kyjevu přístup k snímkům, které využíval v boji proti ruským invazním silám.
Americká Národní agentura pro geoprostorové zpravodajství (NGA) agentuře AP sdělila, že rozhodnutí bylo učiněno kvůli „nařízení administrativy o podpoře Ukrajiny“, aniž uvedla bližší podrobnosti. Poskytovatel satelitních snímků Maxar Technologies AP také sdělil, že se americká vláda rozhodla Ukrajině „dočasně pozastavit“ přístup.
Vždy jsem měl dobrý vztah s Putinem, uvedl Trump. Myslí si, že při vyjednávání bude velkorysejší, než by musel. S Ukrajinou se mu prý jedná hůře.
Konflikt na Ukrajině by podle Trumpa mohl skončit třetí světovou válkou
Konflikt na Ukrajině by mohl skončit třetí světovou válkou, pokud se nepodaří ho ukončit, je přesvědčen americký prezident Donald Trump. V Oválné pracovně Bílého domu dnes novinářům také řekl, že měl vždy dobrý vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle něj při vyjednávání o ukončení války bude velkorysejší, než by musel. S Ukrajinou se prý Trumpovi jedná hůře.
K Rusku se v posledních týdnech prezident USA vyjadřoval výrazně vstřícněji, dnes ale Moskvě také pohrozil zavedením cel a rozsáhlých sankcí, včetně těch týkajících se bankovního sektoru, dokud nebude uzavřeno příměří a mírová dohoda.
Stovky lidí se dnes sešly na pražském Malostranském náměstí, aby vyjádřily podporu Ukrajině napadené Ruskem. Řečníci zdůrazňují nutnost odolné Evropy.
Česko získá z rozpočtu EU 4,7 miliardy Kč na zapojení firem do obnovy Ukrajiny
Česko získá z evropského rozpočtu 188 milionů eur (zhruba 4,7 miliardy korun) na zapojení českých firem do rekonstrukce Ukrajiny ve formě záruk na investiční úvěry a kombinovaných záruk s granty. V dnešní tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo zahraničí.
Česko se podle úřadu přihlásilo o financování z nástroje EU nazývaného Nástroj pro Ukrajinu. Dnes Evropská komise a členské státy tuto žádost schválily. Konkrétně mají být podpořeny dva programy cílící na projekty v oblasti kritické infrastruktury a na modernizaci šesti vybraných ukrajinských nemocnic.
Soud v Londýně uznal trojici Bulharů vinnou ze špionáže pro Rusko
Soud v Londýně dnes uznal trojici Bulharů vinnou ze špionáže ve prospěch Ruska v letech 2020 až 2023, píše agentura Reuters. Odsouzení to odmítají.
Británie poslala Ukrajině prvních 752 miliard liber z ruských zmrazených aktiv
Ukrajina obdržela od Británie prvních 752 milionů liber (asi 22,4 miliardy Kč), které jsou zajištěny výnosy ze zmrazených ruských aktiv. Dnes to oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal na platformě X.
„Tyto prostředky půjdou na posílení obranyschopnosti Ukrajiny,“ napsal Šmyhal. „Očekáváme, že veškerá aktiva Ruské federace budou zabavena a převedena k budoucímu prospěchu naší země,“ dodal. „Jsem vděčný (britskému premiérovi) Keiru Starmerovi, vládě Spojeného království a našim partnerům z G7 za mechanismus, který umožní, aby ruské peníze fungovaly ve prospěch Ukrajiny,“ uzavřel ukrajinský premiér.
Rusko podniklo rozsáhlý vzdušný útok na ukrajinskou plynárenskou infrastrukturu
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý útok na Ukrajinu. Podle předběžných údajů vyslalo 261 vzdušných zbraní, konkrétně 67 střel a 194 dronů, uvedlo ukrajinské letectvo, podle něhož obrana 34 raket a 100 bezpilotních letounů sestřelila. Desítky dalších dronů a některé střely podle něj nedosáhly cílů. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko oznámil, že Rusko opět útočilo na energetickou a plynárenskou infrastrukturu země. Moskva informovala o nočním úderu na ukrajinská zařízení plynárenské a energetické infrastruktury, která podle ní podporují ukrajinský vojensko-průmyslový komplex; ohlásila také ukrajinský útok na cíle v Rusku. Kyjev oznámil, že do ukrajinské obrany se poprvé zapojily letouny Mirage 2000, které dorazily na Ukrajinu před měsícem.
Ukrajina by měla podle Pavla dostat co nejsilnější bezpečnostní záruky. Je třeba pokračovat v její integraci do EU a výhledově i do NATO, řekl v ČT.
Američané podle médií budou jednat s Ukrajinci příští týden v Saúdské Arábii
Vyslanec amerického prezidenta pro Blízký východ Steve Witkoff dnes řekl novinářům, že připravuje jednání s ukrajinským představiteli v Saúdské Arábii. Podle médií či agentury AFP by se tak mohlo stát příští týden. Cílem schůzky, které by se podle zpravodajského serveru Axios měl účastnit i americký ministr zahraničí Marco Rubio, by podle Witkoffa mělo být vypracování rámce pro mír a počáteční zastavení bojů.
Podle serveru Axios by se jednání mělo uskutečnit ve středu. Nejmenovaný ukrajinský zdroj však agentuře AFP potvrdil úterní termín. Podle tohoto zdroje bude v ukrajinské delegaci šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak a možná také ministr obrany Rustem Umerov.
EU musí najít peníze na obranu a uvolnit dluhová pravidla, shodl se summit
Evropská unie by měla rychle najít finance na posílení obrany a bezpečnosti svých členských zemí a umožnit jim, aby mohly do svých armád investovat bez obav z porušování unijních dluhových a rozpočtových pravidel. Shodli se na tom dnes prezidenti a premiéři 27 zemí EU na mimořádném summitu věnovaném evropské obraně a podpoře Ukrajiny.
NATO musí ihned zvýšit výdaje na obranu, řekl podle Reuters polský prezident Duda. Putin by se jinak mohl rozhodnout, že napadne další zemi, dodal.
Slovensko a Maďarsko mají za to, že kroky USA mohou nastolit mír na Ukrajině
Ministři zahraničí Slovenska a Maďarska Juraj Blanár a Péter Szijjártó podporují kroky americké administrativy a prezidenta Spojených států Donalda Trumpa ohledně války na Ukrajině, neboť dávající šanci mírovému řešení konfliktu. Šéfové slovenské a maďarské diplomacie to řekli novinářům po dnešní společné schůzce v Bratislavě. Szijjártó obvinil EU, že chce pokračování války. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu před třemi lety.
Slovensko a Maďarsko spojují odmítavé názory na dodávky zbraní od západních zemí Kyjevu i na protiruské sankce EU. Představitelé několika zemí západní Evropy se nechali slyšet, že Ukrajina potřebuje spravedlivý mír. Spojené státy zase po páteční roztržce v Bílém domě mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským pozastavily Kyjevu podle médií zbrojní pomoc a také sdílení zpravodajských informací.
Za pět dní se ve sbírkách iniciativy Dárek pro Putina vybralo přes 24 mil. Kč
Za posledních pět dní se ve všech sbírkách iniciativy Dárek pro Putina vybralo přes 24 milionů korun. Na tiskové konferenci iniciativy to dnes uvedl jeden z organizátorů Martin Ondráček. Nárůst je podle něj reakcí na události, které vyvrcholily minulý pátek v Bílém domě. Schůzka ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tam skončila roztržkou před kamerami a USA následně Ukrajině pozastavily zbrojní pomoc i sdílení zpravodajských informací.
Belgie dodá Ukrajině stíhačky F-16 v roce 2026, dodání zpožďují průtahy s F-35
Belgie dodá Ukrajině slíbené stíhačky F-16 v roce 2026, řekl dnes před začátkem mimořádného summitu Evropské unie belgický premiér Bart De Wever. Důvodem zdržení je čekání na americké stroje F-35, které mají v Belgii stávající letouny nahradit, informovala agentura Reuters.
Vedle Belgie přislíbily dodat Ukrajině stíhačky i další evropské země. První F-16, o které Ukrajina západní spojence žádala od počátku ruské invaze v únoru 2022, získala ukrajinská armáda loni v létě, poté následovaly další dodávky. Letadla Ukrajině poskytly Dánsko a Nizozemsko a slíbilo je také Norsko. Začátkem února Francie předala Kyjevu stíhačky Mirage 2000.