Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko dělá vše pro to, aby jednání skončila bezvýsledně, říká Zelenskyj
Rusko bohužel dělá vše pro to, aby případné další rusko-ukrajinské jednání v Istanbulu 2. června skončilo bezvýsledně. Uvedl to v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X po jednání s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem v Kyjevě. Ukrajina naléhá na to, aby ještě před jednáním Moskva předložila slibované memorandum se svými podmínkami pro ukončení války, kterou před více než třemi lety rozpoutala.
Důležité události posledních dní:
- Ukrajina i Rusko chtějí příměří, tvrdí turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který tento týden jednal v Kyjevě i Moskvě.
- Podle ukrajinských médií Rusko minulý víkend podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022.
- Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s tím, co dělá ruský prezident Vladimir Putin po masivních úderech. Zvažuje sankce.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Devítiletá dívka přišla o život při útoku, který ruská armáda podnikla proti vesnici nacházející se poblíž frontové linie v ukrajinské Záporožské oblasti. Dnes o tom informoval šéf regionální vojenské správy Ivan Fedorov. Na Charkov v noci na dnešek útočily ruské drony. Deset zraněných po ukrajinském dronovém útoku hlásí úřady v ruské Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou.
Putin i Zelenskyj jsou podle Trumpa velmi tvrdohlaví; ruské útoky ho zklamaly
Ruský prezident Vladimir Putin i jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj jsou podle americké hlavy státu Donalda Trumpa velmi tvrdohlaví. Trump se tak dnes vyjádřil na tiskové konferenci v Bílém domě. Řekl také, že byl velmi zklamán ruskými útoky během vyjednávání o příměří, o němž se domníval, že může vést k ukončení bojů.
Jeden z novinářů dnes podotkl, že se Trump musí potýkat s tvrdohlavým Putinem, na což americký prezident reagoval slovy - „a Zelenským, velmi tvrdohlavý Zelenskyj také“. „Viděl jsem věci, které mě velmi překvapily,“ podotkl pak osmasedmdesátiletý politik, který zmínil ruské útoky raketami na města jako Kyjev během vyjednávání. „A nemám rád, když mě něco překvapí, takže jsem tím velmi zklamán,“ řekl také.
Rusko dělá vše pro to, aby jednání skončila bezvýsledně, prohlásil Zelenskyj
Rusko bohužel dělá vše pro to, aby případné další rusko-ukrajinské jednání v Istanbulu 2. června skončilo bezvýsledně. Uvedl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X po jednání s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem v Kyjevě. Ukrajina naléhá na to, aby ještě před jednáním Moskva předložila slibované memorandum se svými podmínkami pro ukončení války, kterou před více než třemi lety rozpoutala.
Zelenskyj si pořídil knihu s názvem Zabít tyrana
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a jeho manželka Olena si dnes prohlédli stánky na knižním veletrhu v Kyjevě a odešli s knihou s názvem „Zabít tyrana“. Snímky ukrajinský prezident zveřejnil na sociální síti.
Zelenskyj, který vede svou zemi po celou dobu války s Ruskem, opakovaně označil ruského prezidenta Vladimira Putina za diktátora. Neprozradil, zda měl v úmyslu koupí knihy poslat vzkaz svému kremelskému protějšku, napsala agentura Reuters.
Knihu italského autora Alda Andrey Cassiho si Zelenskyj pořídil v ukrajinském překladu. Na fotografii, kterou zveřejnil, je Zelenského manželka Olena listující knihou, zatímco prezident stojí vedle ní.
Spojené státy si ponechají funkci vrchního velitele spojeneckých sil NATO v Evropě, stane se jím generál Grynkewich, píše agentura Reuters.
Bývalý ukrajinský premiér se i přes nulovou citovanost stal ruským akademikem
Ruská akademie věd nezvolila mezi akademiky dva své členy-korespondenty, kteří se v únoru 2022 podepsali pod otevřený dopis odsuzující vpád ruských vojsk na Ukrajinu. Akademikem se však stal bývalý ukrajinský premiér Mykola Azarov, přestože má nulový Hirshův index, což je mezinárodní ukazatel citovanosti z autorových prací. Uvedl to dnes server BBC News s odvoláním na zpravodajský kanál T-Invariant, sledující dění ve vědecké komunitě.
Rusko dělá vše pro to, aby případné další jednání v Istanbulu 2. června skončilo bezvýsledně, uvedl Zelenskyj na X po jednání s tureckým ministrem.
Ukrajinská rozvědka podnikla útok ve Vladivostoku, píší média
Ukrajinská vojenská rozvědka HUR stojí za dvěma výbuchy, které dnes ráno zahřměly ve Vladivostoku na ruském Dálném východu. Terčem operace HUR byl výsadkový prapor 155. samostatné gardové brigády námořní pěchoty, která se účastní války Ruska proti Ukrajině, píší agentura Unian a server RBK-Ukrajina s odvoláním na své anonymní zdroje.
Bělehrad a Moskva prověří tvrzení o srbských dodávkách munice Kyjevu, řekl Vučić
Srbský prezident Aleksandar Vučić uvedl, že Bělehrad a Moskva společně prošetří tvrzení ruské rozvědky SVR, že srbské zbrojovky dodávají munici Kyjevu navzdory neutralitě, kterou v rusko-ukrajinské válce oficiálně hlásá Srbsko. Napsala to dnes agentura Reuters. SVR o den dříve obvinila členské státy NATO, včetně Česka, že pomáhají zprostředkovat dodávky srbské munice ukrajinským vojákům.
Podle tureckého ministra zahraničí chtějí Ukrajina i Rusko příměří
Ukrajina i Rusko chtějí příměří, řekl podle agentury AFP turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který dnes přijel do Kyjeva a tento týden jednal v Moskvě. Ukrajina se čtvrtým rokem brání plošné ruské vojenské agresi a její představitelé už dříve vyzvali k bezpodmínečnému klidu zbraní, Moskva však na zastavení bojů dosud nekývla. Ve středu Rusko přišlo s návrhem na druhé kolo přímých jednání s Ukrajinci 2. června v Istanbulu. Kyjev zatím oficiálně vyslání svých zástupců nepotvrdil.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha dnes podle agentury Reuters uvedl, že Ukrajina chce nejprve vidět slíbené ruské memorandum, ve kterém Moskva představí své požadavky pro dosažení trvalého míru, než Kyjev vyšle delegaci na mírové hovory. „Aby bylo příští plánované setkání věcné a smysluplné, je důležité obdržet dokument předem. Aby delegace, která se ho zúčastní, měla pravomoc projednat příslušná stanoviska,“ řekl Sybiha novinářům. Kyjev své návrhy Moskvě podle serveru Ukrajinska pravda už předal.
Ve válce proti Ukrajině padlo nejméně 110.608 ruských vojáků, zjistila BBC
Ve válce, kterou před více než třemi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 110 608 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje. Stanice poznamenala, že skutečné ztráty budou pravděpodobně mnohem vyšší, než lze z otevřených zdrojů zjistit.
Vojenští odborníci naznačují, že analýza ruských hřbitovů, válečných památníků a nekrologů může pokrýt 45 až 65 procent skutečného počtu obětí, uvádí BBC, podle níž se mohou na bojišti stále nacházet těla významného počtu vojáků padlých v posledních měsících. Jejich odstranění by totiž znamenalo další rizika pro přeživší vojáky, dodala stanice.
Kellogg uvedl, že obavy Ruska z rozšíření NATO na východ jsou oprávněné
Obavy Ruska z rozšíření NATO na východ jsou oprávněné a Spojené státy nechtějí, aby se Ukrajina k alianci připojila. Americké televizi ABC News to řekl zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg.
Podle agentury Reuters se Kellogg vyjadřoval k informacím, že Rusko chce písemný slib ohledně toho, že se NATO nebude rozšiřovat směrem na východ o Ukrajinu a další někdejší země Sovětského svazu. „Je to oprávněná obava,“ řekl Kellogg.
Ruské drony poničily v Charkově trolejbusové depo, v Oděské oblasti objekt pošty
Ukrajinské úřady hlásí po nočních ruských útocích další materiální škody na civilní infrastruktuře. V Charkově drony zasáhly depo, kde se opravují trolejbusy, v Oděské oblasti objekt soukromé Nové pošty. Rusko v noci proti ukrajinskému území vyslalo 90 dronů a dvě balistické střely, informuje ukrajinské letectvo.
Depo pro opravy a údržbu trolejbusů zasáhlo osm dronů, uvedl charkovský starosta Ihor Terechov. „Jako vždy jsme většinu vozidel předem rozmístili po městě, což nás uchránilo od mnohem větších ztrát,“ napsal na telegramu. Dodal, že zasaženy však byly trolejbusy, které byly v depu v opravě. Jeden byl zcela zničen, na dalších 18 jsou škody. Dva zaměstnanci vozovny utrpěli zranění, poničené jsou také tři desítky obytných domů v okolí. Terechov ujistil, že navzdory tomuto útoku městská hromadná doprava v druhém největším ukrajinském městě zůstává v provozu. MHD je v Charkově zadarmo.
Ukrajinské drony podle ruských úřadů poškodily nemocnici v Kurské oblasti
Noční ukrajinský dronový útok v západoruské Kurské oblasti poškodil nemocnici, bytové domy a nejméně jednoho člověka zranil, uvedl v noci na dnešek podle agentury Reuters gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn. V severoukrajinské Sumské oblasti podle šéfa oblastní správy Oleha Hryhorova mezitím propukly nové boje v obcích u hranice s Ruskem. Uvedl, že kontrola nad různými částmi jeho oblasti se neustále střídá mezi válčícími stranami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podle agentury Reuters novinářům řekl, že Rusko shromažďuje přes 50.000 vojáků poblíž Sumské oblasti, ale Kyjev podnikl kroky, aby zabránil Moskvě v rozsáhlé ofenzivě v tomto regionu. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno řekl, že jeho armáda vytváří nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou. Podle Zelenského chce Rusko nárazníkovou zónu o hloubce asi deseti kilometrů.
Severní Korea podle zahraničních pozorovatelů dodala Rusku značné množství střeliva
Severní Korea umožnila Rusku zvýšit počet raketových útoků na kritickou ukrajinskou civilní infrastrukturu tím, že dodala do Ruska více než 20 tisíc kontejnerů s municí. Moskva na oplátku poskytla Pchjongjangu údaje, které KLDR umožnily zlepšit výkonnost raket. Vyplývá to z první zprávy, kterou zveřejnil mezinárodní tým, jenž vznikl loni v říjnu s cílem dohlížet na dodržování sankcí proti Severní Koreji, napsala agentura Reuters.
V rámci vojenské spolupráce mezi oběma zeměmi, která je v rozporu se sankcemi OSN, bylo ze Severní Koreje do Ruska ruskými nákladními loděmi přepraveno až devět milionů kusů dělostřelecké a raketometné munice. „Přinejmenším v dohledné budoucnosti mají Severní Korea a Rusko v úmyslu pokračovat a dále prohlubovat svou vojenskou spolupráci v rozporu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN,“ uvedla skupina v dokumentu.
Mechanismus nazvaný Multilaterální tým pro monitorování sankcí (MSMT) vznikl poté, co Rusko v březnu 2024 zamítlo každoroční obnovení panelu expertů OSN, který v uplynulých 15 letech dohlížel na dodržování sankcí zaměřených na omezení severokorejského jaderného a raketového programu. MSMT tvoří 11 členských států OSN včetně Japonska, Jižní Koreje a Spojených států.
Severokorejská pomoc „přispěla k tomu, že Moskva mohla zvýšit počet raketových útoků na ukrajinská města, včetně cílených úderů na kritickou civilní infrastrukturu“, uvádí se ve zprávě MSMT.