Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko dělá vše pro to, aby jednání skončila bezvýsledně, říká Zelenskyj

Na západě Ukrajiny začaly exhumace polských obětí volyňského masakru, píše PAP

Na západě Ukrajiny opět začaly exhumace polských obětí volyňského masakru, spáchaného ukrajinskými nacionalisty za druhé světové války. Uvedla to dnes polská agentura PAP s odvoláním na ministerstvo kultury a národního dědictví, které má na starosti péči o polské válečné hroby v zahraničí. Jsou to první exhumace od loňského listopadu, kdy ukrajinská strana zrušila předchozí zákaz pátrat po ostatcích polských obětí válek a konfliktů na ukrajinském území, napsala PAP.

Ukrajinské úřady zákaz vydaly poté, co byl v Polsku v dubnu 2017 odstraněn památník bojovníkům Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Zrušení zákazu oznámili ministři zahraničí obou zemí po schůzce loni v listopadu. Historický spor kalil vztahy obou zemí. Varšava patří k nejvýraznějším podporovatelům Ukrajiny, která se brání čtvrtým rokem ruské agresi.

Ústupky Putina nezastaví, zdůraznil ukrajinský ministr po ruském útoku na Kyjev

Slabost a ústupky nezastaví ruský teror. Ruský prezident Vladimir Putin svými činy, a ne slovy, dokazuje, že překážkou míru je Moskva, uvedl dnes šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na sociální síti X po ruském útoku na Kyjev, který si podle úřadů vyžádal nejméně osm mrtvých a 77 raněných. Ukrajinská média interpretují Sybihovo vyjádření jako vzkaz západním spojencům. Moskva dnes obvinila Kyjev, že není schopen ústupků či dohody a že torpéduje mírový proces. Noční útok byl podniknut na zbrojovky a další vojenské, a ne civilní cíle, tvrdí Rusko.

WP: Trumpova administrativa přestává vyšetřovat ruské válečné zločiny

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa upustila od řady iniciativ, jejichž cílem je dohnat Rusko k odpovědnosti za válečné zločiny na Ukrajině, píše deník The Washington Post (WP). Americká vláda uvolnila zákonem zřízenou pozici koordinátora pro shromažďování zpravodajských informací napříč celou vládou o údajných ruských zvěrstvech spáchaných na Ukrajině. Bílý dům také omezil činnost týmu ministerstva spravedlnosti, ktrý se zabývá otázkami odpovědnosti za válečné zločiny.

Trumpova administrativa se už dříve rozhodla vystoupit z mezinárodní skupiny vedené Evropskou unií, která má za cíl potrestat Moskvu za porušení mezinárodního práva při invazi na Ukrajinu, připomíná list. Vláda také zrušila program zabavování majetku ruských oligarchů, na které byly uvaleny sankce.

Fiala: Cesta k míru vede přes silnou vojenskou podporu Ukrajiny

Jediná cesta k míru v Evropě vede přes silnou vojenskou podporu Ukrajiny, ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi o mír nejde a nikdy nešlo. Po ruských nočních útocích na Kyjev a další města to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je Rusko tím, kdo nechce dohodu.

Při vzdušných úderech na Kyjev zahynulo nejméně devět lidí a dalších 70 bylo zraněno, mezi nimi je šest dětí, uvedly agentury AFP a Reuters s odkazem na záchranáře. Úderům dnes v noci čelil i Charkov a další ukrajinská města.

Ruská tajná služba zabila dva podezřelé z přípravy útoku na rafinérii

Ruská tajná služba FSB dnes podle médií oznámila, že zabila dva migranty původem ze Střední Asie, kteří prý chystali útok na petrochemický podnik v Nižegorodské oblasti. FSB tvrdí, že dvojice konala na základě pokynů ukrajinské rozvědky. Rusko před více než třemi lety sousední zemi vojensky napadlo.

„Během zatýkání (podezřelí) kladli ozbrojený odpor. Byli zneškodněni odvetnou střelbou,“ citoval list Kommersant z vyjádření tajné služby, která je nástupkyní obávané sovětské tajné policie KGB. Na místě agenti našli dva drony s výbušným zařízením, útočnou pušku kalašnikov a pistoli Makarov. V mobilních telefonech pak podle tvrzení FSB našli komunikaci s ukrajinským řídícím důstojníkem, se kterým projednávali přípravy na útok. Podezřelí byli podle tajné služby přívrženci „ideologie mezinárodní teroristické organizace, zakázané v Rusku“.

Zelenskyj ruší část své státní návštěvy JAR kvůli ruskému útoku na Ukrajinu z dnešní noci a vrací se zpět do vlasti. Oznámil to na síti Telegram.

Útok na Kyjev podle vůdce slovenské opozice potvrzuje, že Rusko nemá zájem o mír

Noční vzdušný útok na Kyjev, který si vyžádal mrtvé a desítky zraněných, podle vůdce slovenské opozice Michala Šimečky potvrzuje, že Rusko nemá zájem o mír. Plánovaná květnová cesta slovenského premiéra Roberta Fica do Moskvy by byla arogantním výsměchem obětem ruské agrese, uvedl dnes předseda opozičního hnutí Progresivní Slovensko (PS) Šimečka. Fica vyzval, aby zrušil návštěvu ruské metropole, kde se ministerský předseda chce zúčastnit oslav výročí konce druhé světové války. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu před více než třemi lety.

„Nestačí mluvit o míru. Slovensko musí jasně stát po boku Ukrajiny, našich evropských spojenců a na straně dodržování mezinárodního práva a míru,“ napsal Šimečka na sociální síti. Jeho hnutí zorganizuje 8. května na Slovensku shromáždění, jimiž chce kromě vzpomínky na ukončení druhé světové války a na začátek poválečné evropské integrace ukázat, že obyvatelé země stojí na správné straně.

Rusko v noci proti Ukrajině vyslalo 215 dronů, střel a raket, z nichž se 112 podařilo sestřelit, dalších 68 dronů nedoletělo do cíle, tvrdí Kyjev.

Ústupky Putina nezastaví, zdůraznil ukrajinský ministr po ruském útoku na Kyjev

Slabost a ústupky nezastaví ruský teror. Ruský prezident Vladimir Putin svými činy, a ne slovy, dokazuje, že překážkou míru je Moskva, uvedl dnes šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na sociální síti X po ruském útoku na Kyjev s nejméně devíti oběťmi na životech a sedmi desítkami zraněných. Ukrajinská média interpretují Sybihovo vyjádření jako vzkaz západním spojencům.

Washington vyvíjí tlak na Kyjev, aby se v zájmu míru smířil s územními a dalšími ústupky Rusku, které invazí do sousední země v únoru 2022 rozpoutalo nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.

Při úderech na Kyjev zemřelo devět lidí, uvedli záchranáři 

Při vzdušných úderech na Kyjev z dnešní noci zahynulo nejméně devět lidí a dalších 63 bylo zraněno. Uvedla to dnes ráno před 6:00 SELČ agentura AFP s odkazem na záchranáře. Předchozí informace uváděly, že ruský útok na ukrajinské hlavní město zabil dva lidi. Úderům dnes v noci čelil i Charkov.

„Podle předběžných údajů bylo zabito devět lidí, 63 bylo zraněno,“ uvedla podle agentury AFP ukrajinská záchranná služba. Podle ní údery zasáhly obytné budovy. „Hledání lidí v sutinách pokračuje,“ uvedla služba. Vojenská správa dříve oznámila, že ukrajinské hlavní město čelilo „nepřátelskému raketovému útoku“. Podle zdrojů agentury Reuters bylo ve městě slyšet několik silných výbuchů.

Trump: USA mají dohodu s Ruskem o ukončení války, zbývá dohoda se Zelenským

Americký prezident Donald Trump podle agentury AFP řekl, že Spojené státy mají s Ruskem dohodu o ukončení války na Ukrajině. Nyní zbývá uzavřít dohodu i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, dodal Trump. Šéf Bílého domu také podle webu CNN řekl, že se po své cestě na Blízký východ v polovině května nejspíše sejde s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Celý článek najdete tady

První krok k jednání musí být příměří, řekli v Londýně Ukrajinci

Prvním krokem k zahájení mírových jednání musí být úplné a bezpodmínečné příměří, řekla v Londýně ukrajinská delegace americkému vyslanci pro Ukrajinu a Ruko Keithovi Kelloggovi podle šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Andrije Jermaka. Ten ve svém vyjádření dodal, že Kyjev bude při jednáních hájit principy, které jsou základem suverenity a územní celistvosti jeho vlasti. 

„Dohodli jsme se, že budeme pokračovat v dialogu a udržovat pravidelné kontakty,“ uvedl na síti X Jermak ke schůzce s Kelloggem. Ke svému výroku ohledně nutnosti příměří dodal, že Ukrajinci vyjádřili naději, že se to shoduje s vizí šéfa Bílého domu. Kellogg jednání s ukrajinskou delegací na síti X označil za pozitivní.

V Londýně se původně měli sejít ministři zahraničí Ukrajiny, Británie, Francie, Německa a Spojených států. Ale po ohlášené absenci šéfa americké diplomacie jednali podle médií činitelé na nižší úrovni, byť Ukrajinu stále zastupovali šéfové resortů zahraničí a obrany. Jádrem dnešních jednání v Londýně byl pokus zjistit, co může Kyjev akceptovat poté, co Američané minulý týden předložili svůj návrh na podobném zasedání v Paříži, napsala agentura Reuters. Tři diplomaté podle ní uvedli, že návrh podle všeho požaduje od Ukrajiny více ústupků než od Ruska.

Podle zdrojů Reuters americký návrh zahrnuje uznání ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym, zrušení sankcí uvalených Washingtonem na Rusko a vyloučení ukrajinského členství v NATO, což se ukázalo jako nepřijatelné pro Kyjev i další evropské země. Také další média popisují návrh Američanů podobně. Deník The Washington Post zmiňuje kromě amerického uznání ruské anexe Krymu také zmrazení současné frontové linie.

Pavel: Územní ústupky na Ukrajině mohou být jen dočasným řešením

Územní ústupky na Ukrajině by měly být dočasným řešením, řekl prezident Petr Pavel. Pokud Rusko z války vyjde posílené a přesvědčené o správnosti svého postupu, podobné problémy budou podle něj pokračovat. Dojednaný mír by měl být co nejspravedlivější pro Ukrajinu, vyplynulo z jeho vyjádření. Pavel se koncem dubna chystá na varšavský summit iniciativy Trojmoří, kde se setká i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

„K dosažení míru je nutný kompromis. Kompromis by ale neměl být naplněním ultimáta pro Ukrajinu a odměněním agresora. Proto, když Spojené státy přišly s heslem 'Mír skrze sílu', tak jsem to považoval za postup, který může vést k cíli,“ řekl novinářům Pavel. Ze strany Spojených států ale vnímá mnohem větší tlak na Ukrajinu než na Rusko. „To, co je teď na stole, pokud jsou to správné informace, tak to spíše naznačuje, že je snaha uzavřít dohodu, ať už je jakákoli, aby Donald Trump mohl oznámit, že se mu podařilo uzavřít deal (dohodu) bez ohledu na to, jak bude výhodný pro Ukrajinu, co přinese Evropě,“ míní český prezident.

Trump: Zelenskyj svými výroky o Krymu škodí mírovým rozhovorům

Americký prezident Donald Trump vyčetl svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému jeho prohlášení, že Ukrajina neuzná ruskou okupaci Krymu. Ukrajinský vůdce podle prezidenta USA provokativními prohlášeními ztěžuje dosažení mírové dohody s Ruskem.

„Toto prohlášení velmi škodí mírovým jednáním s Ruskem,“ napsal Trump v příspěvku na sociální síti Truth Social. Šéf Bílého domu dodal, že Krym byl ztracen již před lety „a není ani předmětem diskuse“.

Trump ve svém příspěvku reagoval na úterní výroky Zelenského. „Ukrajina právně okupaci Krymu neuzná. Je to naše území, území ukrajinského národa,“ prohlásil ukrajinský prezident. Dodal, že takový krok by podle něj byl v rozporu s ukrajinskou ústavou.

„Nikdo Zelenského nežádá, aby uznal Krym za ruské území, ale pokud chce Krym, proč o něj nebojovali před jedenácti lety, kdy byl bez jediného výstřelu předán Rusku?“ napsal dnes rovněž Trump. Americký prezident dodal, že se snaží zastavit zabíjení v zemi Zelenského a že dohoda o ukončení války mezi Moskvou a Kyjevem je „velmi blízko“.

Diskuse ohledně Krymu a dalších území okupovaných Ruskem podle Zelenského povede jen k prodlužování války. Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu v únoru 2022 a okupuje asi pětinu ukrajinského území včetně poloostrova Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem už v roce 2014.

Estonsko plánuje vybudovat vojenskou základnu v Narvě u ruských hranic

Estonská armáda plánuje vybudovat novou vojenskou základnu ve městě Narva, které leží u hranic s Ruskem. Hostit má přes 200 vojáků z řad estonských ozbrojených sil a také spojeneckých jednotek, informovala veřejnoprávní stanice ERR.

„Velitel ozbrojených sil to dal najevo po diskusích s různými parlamentními stranami... Lidé se ptali, proč už estonské ozbrojené síly v Narvě nejsou,“ uvedl jeden z vysoce postavených velitelů estonské armády Vahur Karus.

Vojsko podle něj plánuje vybudovat v pohraničním městě základnu, kde se budou střídat různé jednotky a bude podle něj plnit také symbolickou funkci.

„Estonští vojáci budou umístěni ve městě, které leží přímo na hranici, v jedné z našich největších městských oblastí. Je to způsob, jak vyslat bezpečnostní signál,“ uvedl Karus.

Estonsko sdílí s Ruskem zhruba 300 kilometrů dlouhou hranici, jeho třetí největší město Narva leží přímo na ní, od Ruska ho odděluje stejnojmenná řeka.