Válka na Ukrajině ONLINE: Rusko dělá vše pro to, aby jednání skončila bezvýsledně, říká Zelenskyj
Rusko bohužel dělá vše pro to, aby případné další rusko-ukrajinské jednání v Istanbulu 2. června skončilo bezvýsledně. Uvedl to v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X po jednání s tureckým ministrem zahraničí Hakanem Fidanem v Kyjevě. Ukrajina naléhá na to, aby ještě před jednáním Moskva předložila slibované memorandum se svými podmínkami pro ukončení války, kterou před více než třemi lety rozpoutala.
Důležité události posledních dní:
- Ukrajina i Rusko chtějí příměří, tvrdí turecký ministr zahraničí Hakan Fidan, který tento týden jednal v Kyjevě i Moskvě.
- Podle ukrajinských médií Rusko minulý víkend podniklo největší vzdušný útok od zahájení války v únoru 2022.
- Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s tím, co dělá ruský prezident Vladimir Putin po masivních úderech. Zvažuje sankce.
Mapa války a počet obětí: Válka na Ukrajině v mapách a datech >>>
Putin už nás v energetice nemůže vydírat. Máloco to dokáže tak dobře, jako rozdíl mezi cenou plynu a elektřiny před rokem a nyní.
— Jozef Síkela (@JozefSikela) August 26, 2023
Tehdy eskalovaly důsledky ruského zneužívání energetiky jako zbraně proti Evropě a ceny dosahovaly do té doby nepředstavitelných výšin. pic.twitter.com/33MkEYVneO
Tři ukrajinští piloti zahynuli při páteční srážce dvou cvičných letounů L-39 Albatros československé konstrukce v Žytomyrské oblasti v centrální části Ukrajiny. Napsala to dnes ukrajinská média s odvoláním na letectvo a úřady, které zahájily vyšetřování nehody.
Letectvo podle listu Ukrajinska pravda potvrdilo, že při srážce zahynul i mediálně známý pilot 40. brigády taktického letectva, který před novináři vystupoval pod přezdívkou Juice/Džus. Andrij Pilščykov byl pilotem stíhačky MiG-29, hned na začátku války se podílel na obraně Kyjeva. V rozhovorech se západními novináři z The Washington Post, Financial Times, CNN, Fox News, BBC News a dalších médií se zasazoval o to, aby Západ poskytl Ukrajině moderní stíhačky. Přislíbeného předání amerických stíhaček F-16 se již nedožil.
Příčiny katastrofy se zjišťují. Nyní se uskutečňují prvotní úkony, jako je prohlídka místa dopadu trosek, výslechy svědků a zadání znaleckých posudků, uvedli vyšetřovatelé nehody.
Nákladní loď Primus, určená pro přepravu sypkých nákladů a plavící se pod vlajkou Libérie, dnes ráno vyplula z přístavu Oděsa na jihu Ukrajiny směrem na bulharský přístav Varna. Uvedla to agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na specializovaný server sledující námořní dopravu a na snímky vyplouvající lodi zveřejněné ukrajinským poslancem Alexijem Hončarenkem.
Primus je podle médií druhou lodí, která z Oděsy vyplula od odstoupení Ruska od dohody, která navzdory válce umožňovala lodím bezpečně vyvážet obilí z ukrajinských přístavů.
Kontejnerová loď Joseph Schulte před deseti dny použila při plavbě z Oděsy do Bosporského průlivu koridor vytyčený ukrajinským námořnictvem, který civilní lodě mohou použít na vlastní nebezpečí. Do Turecka tato loď doplula 18. srpna s nákladem o váze více než 30.000 tun (2114 kontejnerů). Zmíněný koridor je určen především lodím, které v ukrajinských přístavech uvěznilo rozpoutání války Ruska proti Ukrajině před 18 měsíci.
Ruští hasiči uhasili požár, který dnes vypukl ve skladu s pyrotechnikou v sibiřském městě Kemerovo, uvedly tiskové agentury TASS a Interfax s odvoláním na ministerstvo pro mimořádné situace. Plameny zachvátily plochu 750 metrů čtverečních. Ranění či oběti nejsou hlášeny, dodaly.
"Oheň zachvátil celou budovu, střecha se zhroutila," napsal o požáru list Kommersant na svém webu. Očití svědci řekli internetovému listu Gazeta.ru, že nejprve slyšeli hlasité výbuchy a pak z budovy stoupal hustý dým.
"Byl jsem na balkoně, když to bouchlo. Nebyl to výbuch jako po výbuchu munice. Nejprve zaznělo několik slabých ran a pak jedna velká. A na nebi vznikl (z oblaku dýmu) hřib jako po explozi. Vše to vypadalo strašně na pozadí různých událostí, které se nyní dějí," uvedl jeden ze svědků.
Od doby, kdy Rusko vede válku na Ukrajině, přibyly na ruském území výbuchy a požáry, které úřady často připisují útokům dronů či sabotážím.
Ruský útok na východě Ukrajiny zabil dnes dopoledne dva lidi a jednoho člověka zranil. Uvedl to na sociálních sítích gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Zasažena byla podle něj kavárna, píše Reuters.
Podle ukrajinských úřadů se útok stal v obci Podoly. "Nepřítel zasáhl civilní objekt - kavárnu, kde se schází místní obyvatelé během dne," napsal Syněhubov na telegramu.
Obec Podoly ruská armáda obsadila krátce po začátku války v únoru loňského roku. Ukrajincům se ji podařilo získat zpět loni v září.
Pani Liubov má 103 rokov.
— Aktuálne o Ukrajine (@oukrajine) August 26, 2023
Vyrába maskovacie obleky pre ukrajinských obrancov. ♥️🇺🇦
Sláva Ukrajine! Hrdinom sláva! pic.twitter.com/cbQSnm1UvL
Ukrajinská média dnes ráno informují o explozích v Melitopolu a Mariupolu na jihu Ukrajiny. Obě města okupuje ruská armáda. Podle Moskvy protivzdušná obrana sestřelila ukrajinský dron nad příhraniční Belgorodskou oblastí, píše agentura AFP.
"Druhým dnem za sebou se stalo něco nepříjemného okupantům," uvedl ukrajinský starosta Melitopolu v exilu Ivan Fedorov. Podle něj dnes ráno slyšeli výbuchy obyvatelé na severu města. O povaze či důsledcích výbuchů neinformoval.
Podle ukrajinských představitelů okupovaného Mariupolu v okolí města střílela dnes ráno ruská protivzdušná obrana.
Rusko tvrdí, že se mu podařilo sestřelit ukrajinský bezpilotní stroj nad svou Belgorodskou oblastí, která s Ukrajinou sousedí. Ta již v minulosti zažila řadu útoků, které Moskva připsala Ukrajině.
Ukrajinská vojenská rozvědka HUR tvrdí, že při pátečním útoku drony byla zasažena ruská vojenská základna na anektovaném Krymu. Informuje o tom dnes agentura Reuters, podle níž místní obyvatelé mluví o výbuších i obětech. Moskva přitom v pátek uvedla, že všech 42 bezpilotních letounů v oblasti Krymu sestřelila.
Podle rozvědky útok, který Reuters označuje za jeden největších vzdušných z ukrajinské strany, zasáhl základnu ležící jihovýchodně od města Simferopol a zároveň více než 200 kilometrů od území, které má Ukrajina pod kontrolou.
Pekarová Adamová v Rakousku varovala před únavou z války a populismem
Šéfka české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová dnes v Rakousku varovala před únavou z války na Ukrajině, která podle ní na Západě hrozí s tím, jak se protahuje konflikt s Ruskem. Společně se svým slovenským kolegou Borisem Kollárem na setkání předsedů zákonodárných sborů takzvaného Slavkovského formátu také zmínila, že dlouhá válka může občany vést ke zpochybňování další podpory Kyjevu a k posilování populistických a proruských politických sil. Informovala o tom agentura APA.
„Ve svých rukou máme rozhodnutí, jestli tady budeme o válce na Ukrajině mluvit ještě příští rok,“ řekla Pekarová Adamová. „Rusko je na kolenou. Když budeme Ukrajině dál účinně pomáhat dodávkami vojenské techniky a jinak, může válku vyhrát,“ dodala a zdůraznila, že ukrajinská armáda potřebuje nové a účinnější zbraně.
Na místě nehody letadla s Prigožinem byla nalezena těla deseti lidí i černé skříňky
Vyšetřovatelé středečního zřícení letadla vůdce žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina dnes podle tiskových agentur uvedli, že se na místě nehody našla těla deseti lidí a také letové zapisovače, tzv. černé skříňky. Těla obětí katastrofy se kvůli identifikaci podrobují testům DNA.
"Během prvních vyšetřovacích úkonů se na místě pádu letadla našla těla deseti lidí. Pro zjištění jejich totožnosti se provádějí molekulární a genetické testy," uvedli vyšetřovatelé. Sdělili dále, že v rámci vyšetřování zajistili letové zapisovače, další předměty a dokumenty, které mohou pomoci objasnit okolnosti letecké katastrofy, a také pokračují v podrobném zkoumání místa, kde letadlo dopadlo. Kriminální ústředna také ujistila, že prověří všechny možné verze katastrofy.
Ukrajina dostane F-16 nejdříve v příštím roce, řekla nizozemská ministryně
Ukrajina dostane bojové letouny F-16 od Nizozemska nejdříve v příštím roce. Stanici OP1 to řekla nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová. Podle ní nemá smysl dát zemi bojové letouny dříve, než bude mít vycvičené piloty a pozemní personál. Nizozemsko patří spolu s Dánskem či Norskem k zemím, jež přislíbily letouny Kyjevu předat.
„Velmi tvrdě na tom pracujeme s nadějí, že budeme moci předat letadla co nejdříve, ale nemá smysl to udělat, pokud je (Ukrajinci) nemohou používat,“ řekla stanici ve čtvrtek večer ministryně obrany, která tento týden jednala v Kyjevě. Podle ní se musí ukrajinští piloti a technici všechno naučit a navíc Ukrajina musí upravit svou infrastrukturu, aby mohla stroje používat.
Žoldnéřů může být v Bělorusku až 10 000, prohlásil Lukašenko
Žoldnéři z Wagnerovy skupiny i po smrti jejího vůdce zůstanou v Bělorusku, v zemi jich bude až 10 000, prohlásil dnes běloruský vůdce Alexandr Lukašenko podle tiskových agentur. Lukašenkovy výroky se ale jeví v rozporu s předchozími zprávami médií, že podle satelitních snímků poklesl počet stanů v táborech obývaných ruskými žoldnéři v Bělorusku.
Lukašenko dnes také před novináři prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin nemůže stát za středeční leteckou katastrofou, při které zřejmě zahynul vůdce Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny Jevgenij Prigožin a jeho pravá ruka Dmitrij Utkin. Lukašenko také tvrdil, že Prigožina a Utkina varoval, ať si dávají pozor, ale Prigožin obavy o svůj život odmítl.
V Německu vyšetřují možný pokus o vraždu ruské novinářky, měla příznaky otravy
Německá prokuratura vyšetřuje možný pokus o vraždu ruské novinářky Jeleny Kosťučenkové, která loni zaznamenala příznaky otravy. Napsala o tom dnes agentura Reuters. Bývalá redaktorka nezávislého listu Novaja gazeta, která nyní pracuje pro zpravodajský server Meduza a píše mimo jiné o podezřeních na ruské válečné zločiny na Ukrajině, měla problémy při cestě vlakem z Berlína do Mnichova. Náhlé zhoršení zdravotního stavu, které by mohlo souviset s otravou, podle Reuters v poslední době zažily i další dvě ruské novinářky žijící v exilu.
Zelenskyj jednal se šéfem turecké diplomacie o vývozu obilí
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích uvedl, že dnes přijal tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana. Jednal s ním o rizicích po červencovém odstoupení Ruska od dohody umožňující vývoz obilí z černomořských přístavů Ukrajiny.
„Setkání s ministrem zahraničních věcí Turecka Hakanem Fidanem. Projednávali jsme mnoho důležitých otázek: mírový plán, přípravy na mírový summit, rizika spojená s ruskou blokádou černomořského obilného koridoru,“ napsal Zelenskyj na facebooku a poděkoval Turecku za „neustálou a trvalou podporu Ukrajiny“.
Putin podepsal nový dekret, členové polovojenských skupin musí složit přísahu
Dobrovolníci plnící vojenské úkoly budou muset složit přísahu před ruskou státní vlajkou, stejně jako to dělají ruští vojáci. Stanovuje to nový dekret prezidenta Vladimira Putina, o kterém dnes informovala agentura TASS. Ruská státní média o dekretu informovala dva dny poté, co při pádu letadla v Tverské oblasti nejspíš zahynul šéf soukromé Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenij Prigožin.
Podle zveřejněného textu budou muset dobrovolníci přísahat "věrnost a loajalitu" Rusku, zavázat se k plnění rozkazů velitelů a nadřízených a rovněž přísahat, že budou "bránit nezávislost Ruské federace a její ústavní pořádek". Podle agentury TASS jde o text podobný vojenské přísaze, který se ale v některých částech liší.