Válka na Ukrajině ONLINE: Velké sčítání mrtvých, Rusko v noci vyslalo drony na Ukrajinu

Epicentrem bojů je Bachmut a Marjinka, uvedl ukrajinský generální štáb

Ruské invazní síly se dál soustředí na útočné operace u měst Lyman, Bachmut, Avdijivka a Marjinka v Doněcké oblasti, uvedl dnes ráno ukrajinský generální štáb v pravidelné situační zprávě. Rusové tam podle něj za poslední den podnikli 48 útoků. "Epicentrem bojů je Bachmut a Marjinka a naši vojáci statečně drží obranu," tvrdí štáb.

V Bachmutu, který se Rusové snaží dobýt už řadu měsíců, podle Ukrajinců pokračují boje. "Kromě toho během dne nepřítel vedl neúspěšné útočné akce ve směru na Bohdanivku a Časiv Jar," uvádí velení ukrajinských ozbrojených sil, které také tvrdí, že invazní síly nebyly úspěšné ani v útocích na Avdijivku nebo Marjinku. V okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti Rusové podle Kyjeva pokračují v obranných operacích.

Roste podíl uprchlíků v Česku s plným úvazkem či dohodou s odvody

Roste podíl uprchlíků z Ukrajiny, kteří v Česku pracují na plný úvazek či na dohodu s odvody. Pojistné tak státu odvádí asi 85 procent pracovníků s vízem k ochraně. Před rokem jich bylo asi 45 procent. Práci má teď kolem 91.000 příchozích. Počet v posledních týdnech poklesl. ČTK to řekla vrchní ředitelka sekce zaměstnanosti ministerstva práce Kateřina Štěpánková.

Podle údajů ministerstva vnitra bylo v ČR začátkem tohoto týdne 225.100 uprchlíků z Ukrajiny s vízem k ochraně mezi 18 a 65 lety. Téměř dvě třetiny z nich jsou ženy. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) nedávno uvedl, že počty pracujících uprchlíků se už příliš nemění a pracuje asi 98.000 příchozích.

V Sevastopolu hoří zásobník s palivem, asi po útoku dronem, uvedl místní činitel

V přístavu Sevastopol na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym hoří zásobník s palivem, informují ruská i ukrajinská média. Podle místního proruského činitele Michaila Razvožajeva požár zřejmě způsobil útok bezpilotního letounu. Nikdo nebyl zraněn, ale vzhledem k velkému množství paliva bude trvat dlouho, než se podaří oheň uhasit, uvedl později Razvožajev na sociální síti telegram.

"Podle předběžných informací způsobil požár bezpilotní letoun," napsal brzy ráno Razvožavej na sociální síti. "Plocha požáru je přibližně 1000 metrů čtverečních," dodal s poznámkou, že na místě zasahují dvě desítky hasičských jednotek a očekává se příjezd požárního vlaku.

Evsropská komise hlásí dohodu s pěti státy EU ohledně ukrajinských zemědělských produktů

Evropská komise v zásadě dosáhla dohody s Polskem, Maďarskem, Slovenskem, Bulharskem a Rumunskem ohledně dovozu ukrajinských zemědělských produktů do Evropské unie. Uvedl to eurokomisař pro obchod Valdis Dombrovskis. Dodal, že dohoda zahrnuje zrušení jednostranných omezení ze strany těchto zemí a zavedení mimořádných ochranných opatření u pšenice, kukuřice, řepky a slunečnicových semen. Podobu těchto opatření však nespecifikoval.

„Děláme kroky k řešení obav zemědělců z Ukrajiny i ze sousedních členských zemí EU,“ napsal Dombrovskis na svém twitterovém účtu. Dohoda podle něj zahrnuje rovněž podporu pro zemědělce v Polsku, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku a na Slovensku v hodnotě 100 milionů eur.

Počet mrtvých po ruském útoku v Umani na střední Ukrajině stoupl na 23. Bilance se zvýšila poté, co záchranáři nalezli další těla v troskách domu.

Pavel jednal s krymskými Tatary

Petr Pavel musel během své návštěvy Kyjava přesunout část programu do protileteckého krytu. Právě do hotelového krytu za českým prezidentem dorazili exiloví vůdci krymských Tatarů Mustafa Džemilev a Refat Čubarov.

Poplach trval necelou hodinu, Pavel dokončil jednání a poté kryt popustil.

Pavel s Čaputovou se v Kyjevě kvůli leteckému poplachu uchýlili do krytu

Kvůli leteckému poplachu v Kyjevě se český prezident Petr Pavel a jeho slovenská kolegyně Zuzana Čaputová společně s dalšími hosty odebrali do hotelového krytu, uvedl zpravodaj ČTK z místa. Kryt je umístěn v podzemních garážích hotelu.

Putin označil za prioritu integraci ovládnutých území na Ukrajině do Ruska

Ruský prezident Vladimir Putin za prioritu Moskvy označil úplnou integraci ruskými silami ovládnutých území na Ukrajině do Ruské federace. Informovala o tom agentura TASS. Rusko už loni v září prohlásilo čtyři ukrajinské regiony za součást země. 

„Prioritou je právní zajištění úplné integrace čtyř regionů, které se 30. září roku 2022 připojily k Rusku, tedy Doněcké a Luhanské lidové republiky, Záporožské oblasti a Chersonské oblasti,“ prohlásil Putin. „Je potřeba chopit se této práce systematicky, aby se lidé cítili součástí jednotného ekonomického, vzdělávacího a kulturního prostředí naší země,“ zdůraznil.

Rusko sice tvrdí, že čtyři jmenované ukrajinské oblasti jsou jeho součástí, ve skutečnosti se mu ale nepodařilo tyto regiony ani plně ovládnout. Jen několik týdnů poté, co Putin při slavnostním ceremoniálu ohlašoval jejich připojení, musela Moskva navíc přiznat stažení z jihoukrajinského Chersonu, tedy oblastního centra jedné z nich.

Moskvou narychlo zorganizované hlasování na ruskými jednotami okupovaných částech Ukrajiny mezinárodní společenství neuznalo a dál je považuje za součást Ukrajiny.

Pavel přislíbil Ukrajině širší spolupráci

Spolupráce s Ukrajinu bude pokračovat různými formami, nepůjde jen o dodávky vojenského materiálu, řekl v Kyjevu prezident Petr Pavel. „Ať už to bude formou darů, komerční přes naše privátní subjekty, nebo spoluprací přes třetí strany,“ uvedl.

Česko má připraveno šest projektů, které se týkají výroby munice a ručních zbraní, oprav tanků typu T-64 a T-72, společné výroby lehkých letounů bojové podpory, případně cvičných letounů Aero L-259. U nich by mohlo dojít k přesunutí technologií a výroby na Ukrajinu. „Na české straně bych jmenoval Sellier & Bellot, Aero Vodochody, Czechoslovak Group, Vojenský opravárenský podnik,“ uvedl Pavel.

Podílet se chce Česko i na rekonstrukci válkou zničené země. Výhledově chce také otevřít konzulát v Dněpropetrovské oblasti.

Čtěte podrobnosti >>>

Prezident Petr Pavel se v Kyjevě setkal se svým ukrajinským protějskěm Volodymyrem Zelenským. Řekl mu, že bude prosazovat, aby rozhovory o vstupu Ukrajiny do EU začaly ještě letos.

Ruská centrální banka ponechala základní úrok na 7,50 procenta

Ruská centrální banka ponechala základní úrokovou sazbu na 7,50 procenta, kde ji drží od loňského podzimu. Mírně ale zlepšila výhled inflace, která by ke konci roku měla být v pásmu 4,5 až 6,5 procenta.

Centrální banka ale ponechává otevřenou možnost zvýšení úroků, pokud si to vyžádá situace. Sleduje zejména inflaci, která v dubnu klesla pod 2,6 procenta. Loni se krátce po zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu přechodně dostala nad 20 procent, což centrální banku donutilo skokově více než zdvojnásobit základní úrok na 20 procent, aby zbrzdila odliv kapitálu ze země.

Počet obětí ruských útoků v Umani a Dnipru se blíží dvěma desítkám

Ruský útok v ukrajinských městech Umaň a Dnipro si vyžádal už téměř dvě desítky obětí, uvádějí ukrajinské úřady. Předchozí bilance informovala o 12 mrtvých, mezitím ale záchranáři při rozebírání trosek v Umani nalezli další těla a počet obětí v tomto městě stoupl na 16. Další dvě oběti si vyžádal ruský útok v Dnipru. Rusko dnes časně ráno podniklo vlnu útoků na cíle na mnoha místech Ukrajiny, včetně Kyjeva.

Rusko naopak obviňuje ukrajinskou armádu z ostřelování Doněcka, kde podle starosty okupovaného města Alexeje Kulemzina přišlo o život sedm lidí. Ukrajinská vojska použila rakety slovenské výroby, napsala státní agentura TASS v den, kdy na Ukrajinu přicestovala spolu s českým prezidentem Petrem Pavlem také jeho slovenská kolegyně Zuzana Čaputová.

Státy EU se shodly na ročním prodloužení bezcelního režimu pro obilí z Ukrajiny

Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes dohodli, že o rok prodlouží bezcelní režim pro potraviny a zemědělské produkty dovážené z Ukrajiny. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Omezení pro některé obiloviny požadovaná pěticí východoevropských států v čele s Polskem dohoda neobsahuje. Evropská komise (EK) chce v příštích týdnech navrhnout celounijní řešení, které nahradí jednostranné zákazy dovozu do těchto zemí. Brusel hovoří o možnosti dočasně omezit dovoz pšenice, kukuřice, řepky a slunečnicových semen.

Španělsko odmítlo tvrzení šířené Ruskem, že jeho vojáci bojují na Ukrajině

Španělsko odmítlo tvrzení, které mimo jiné šířilo také ruské velvyslanectví v Madridu, že na Ukrajině bojují příslušníci jeho armády. Ministerstvo zahraničí si kvůli tomu povolalo ruského velvyslance Jurije Klimenka, píše dnes agentura Europa Press. Madrid považuje takové výroky ze strany ruských diplomatů za útok.

Ruské velvyslanectví tento týden sdílelo na sociálních sítích příspěvek s videem, kde byla vidět čtveřice ozbrojených mužů oblečených v maskáčích. Dva z nich mluvili španělsky se silným andaluským přízvukem o tom, že bojují na Ukrajině. Ruské velvyslanectví video doprovodilo textem, ve kterém naznačovalo, že se jednalo o příslušníky španělské armády. Ambasáda po španělském protestu příspěvek odstranila.

Dezinformace o obilí z Ukrajiny se staly jedním z hlavních témat propagandy

Dezinformace týkající se obilí z Ukrajiny se staly jedním z hlavních propagandistických témat namířených proti Ukrajině. Řekl mluvčí skupiny Čeští elfové Vít Kučík, skupina se zabývá monitoringem dezinformací na českém internetu. Ukrajinské obilí je často spojováno například s využíváním nepovolených pesticidů a dalších látek. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) však doposud v obilí původem z Ukrajiny ani dalších zemí nenašla žádné problematické vzorky.