Spojené státy se dostaly do prekérní situace. Na jedné straně vyzbrojují Ukrajinu a tlačí svět včetně Číny k protiruským sankcím. Na straně druhé se obávají, že válka a její důsledky na dlouho zvednou ceny potravin a vyvolají ve zranitelných zemích hladomor. Potichu proto povzbuzují zemědělské a přepravní společnosti, aby vzaly na milost hnojiva ruského původu, píše Bloomberg.
Washington v poslední době zdůrazňuje, že nenese žádnou vinu na potravinové krizi, jelikož ruské potraviny, hnojiva a osivo mají výjimku ze sankcí. Je však zaskočen obezřetností západních firem, podotýká zmíněná agentura s odkazem na zdroje obeznámené se situací. Mnoho dopravců, bank a pojišťoven se podle nich snaží vyvarovat obchodu s Ruskem v obavě, že by se mohli nechtěně dostat do rozporu s postihy. Ruský vývoz hnojiv tak letos klesl o 24 procent.
Spojené státy údajně začátkem měsíce vyslaly svého zástupce do Moskvy na rozhovory o dodávkách pod vedením OSN. Jejich snaha je součástí složitého vyjednávání o uvolnění a zvýšení exportu obilovin a hnojiv jak z Ruska, tak z Ukrajiny. Kreml podle dostupných informací chce, aby USA poskytly obchodníkům a přepravcům jednoznačné ujištění, že takové obchody nepodléhají sankcím.
„Pro Rusko je opravdu důležité, aby americké úřady vyslaly jasný signál, že tyto obchody jsou povoleny a jsou v zájmu globální potravinové bezpečnosti, takže by je neměly odmítat,“ řekl Bloombergu Ivan Timofejev, specialista na sankce z Ruské rady pro mezinárodní záležitosti. Moskva tvrdí, že obavy z postihů brzdí i vývoz obilí, který tuto sezonu klesl o 14 procent.
Ukrajina hledá nové cesty pro export obilí
Pandemie a válka na Ukrajině celkově narušily globální dodávky zemědělských produktů, což vede k vysokému růstu cen potravin. V napadené zemi uvízlo na 25 milionů tun obilí a také zásoby slunečnicového oleje, které země jen nesnadno exportuje náhradními trasami – nově přes Baltské moře z polského Svinoústí do španělského přístavu A Coruña.
Rozhovory o odblokování přístavů v Černém moři zatím pokračují pomalu, problémem jsou i miny a nedůvěra Kyjeva, že Rusko odminování strategických vod nevyužije k dalším útokům. Zbývají přitom jenom týdny do sklizně.
Cena pšenice na světových trzích se po začátku ruské invaze prudce zvedla a od té doby se prakticky stále drží nad deseti dolary za bušl (obchodní objemová jednotka pro obilniny, odpovídá 35,23 litru – pozn. red.). Experti bijí na poplach, že v příštím roce může být ještě hůře. Důvodem není jen obava z blokování nové úrody na Ukrajině, ale právě i vysoké ceny hnojiv, které zemědělce po celém světě nutí snižovat dávky a riskovat nižší výnosy.
Debatuje se o běloruském koridoru
Rusko se přitom na světovém exportu hnojiv na různých bázích podílí zhruba z pětiny, loni jich vyvezlo přes 34 milionů tun. Dalším důležitým vývozcem je Bělorusko, které čelí západním sankcím a jemuž litevské železnice brání využívat přístav Klajpeda. V posledních dnech se ale hovoří o tom, že by Minsku mohl být tento vývoz hnojiv umožněn, pokud vytvoří koridor pro ukrajinské zemědělské produkty do pobaltských přístavů.
Podle některých zdrojů ale unijní představitelé včetně německého kancléře Olafa Scholze nejsou tomuto řešení nakloněni. Chtějí místo toho co nejvíce zvýšit ukrajinský obilný export přes Polsko a Rumunsko, který však ztěžuje i rozdílný železniční rozchod. V případě koridoru do Klajpedy by problém odpadl.
Bělorusko se každopádně pyšní tím, že se mu daří nacházet pro původní export nové trhy. „Naše toky potaše jsou proaktivně přesměrovávány na trhy v afrických, jihoamerických a asijských zemích včetně Číny,“ citovala počátkem června agentura BelTA běloruského premiéra Romana Golovčenka. Pokud jsou jeho tvrzení pravdivá, mohlo to by to zmírnit tlak na ceny hnojiv.
Hnojiva zlevnila, ale dál jsou drahá
V posledních týdnech se poprvé od listopadu 2020 pohnuly dolů ceny hnojiv. Kupříkladu močovina se nyní v New Orleans prodává za 470 dolarů za tunu, koncem zimy to byl skoro dvojnásobek. Jenže odborníci jsou zatím ostražití a upozorňují, že hnojiva jsou stále drahá.
„Ceny vypadají fantasticky ve srovnání s několika posledními měsíci, ale na takto vysokých úrovních jsme je v nedávné historii viděli jen dvakrát nebo třikrát,“ uvedl podle webu Agweb.com expert na trh s hnojivy Josh Linville se společnosti StoneX.
Západní společnosti se mezitím snaží zvyšovat výrobu, i když připouštějí, že to nějakou dobu potrvá. Největší producent hnojiv, firma Nutrien, minulý týden uvedla, že do roku 2025 v Kanadě zvedne produkci potaše o dvacet procent. „Svět potřebuje tyto objemy, aby nasytil lidi,“ prohlásil podle Reuters dočasný šéf firmy Ken Seitz.
