Válka na Ukrajině výrazně promění směr, kterým se vydá evropská energetika. Mnohem víc než o ekologii půjde o zvýšení energetické bezpečnosti. „Je naším úkolem – a napříč celou Unií – minimalizovat objem peněz, které posíláme Vladimiru Putinovi na vraždění lidí v Evropě,“ říká Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec ministerstva zahraničních věcí pro energetickou bezpečnost. Dovoz ruského plynu by se proto podle něho měl co nejdříve minimalizovat, a to i přesto, že to bude extrémně složité a drahé.
Největší dodavatel plynu do Evropy je ve válečném konfliktu se svým sousedem. Jak má Evropská unie zareagovat z pohledu energetické politiky?
Jednoznačně lze zatím říci jen to, že se mnohem více než dřív budeme zabývat otázkou bezpečnosti. Energetickou politiku můžeme zjednodušit do trojúhelníkového diagramu, u něhož každý vrchol představuje jeden konkrétní cíl: cena, ekologie a bezpečnost. V posledních letech v Evropě dominovala politika klimatická a zbylé cíle byly upozaděny. To se teď zásadně změní. Na prvním místě bude bezpečnost dodávek a bezpečnost Evropy jako takové.
Objevují se i názory, že už i klimatické cílování bylo u mnohých předních politiků jen zástěrkou pro větší decentralizaci a tedy snahu o větší energetickou bezpečnost. S tím nesouhlasíte?
Jak zastánci zelené politiky, tak lidé z bezpečnostní komunity chtějí Evropu zbavit závislosti na fosilních palivech. V čem se lišíme, je pouze tempo, kterým toho dosáhnout. Skutečnost, že posíláme stovky miliard ročně zemím, jako je Rusko, vnímáme jako problém samozřejmě všichni. Žádný politik nechce odpovídat na dotaz: „Jak se cítíte, když miliardy, které platíme za plyn, podporují válku na Ukrajině?“ Abych to shrnul, hovořit o tom, že Green Deal je mrtvý, je podle mě předčasné, ale už teď je jasné, že se bude muset podstatně modifikovat.
U jakých paliv dojde k přehodnocení?
Určitě posílí jaderná energetika a obnovitelné zdroje a pro přechodnou dobu se znovu zvýší význam uhlí.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
