Probíhající ozbrojený konflikt na Ukrajině zřejmě krátkodobě ovlivní klimatické plány Evropské unie. „Válka může celou proměnu evropského i světového hospodářství významně urychlit, ale i zkomplikovat,“ soudí zakladatel projektu Fakta o klimatu Ondráš Přibyla. Například Německo v pondělí oznámilo, že chce rychleji dosáhnout energetické nezávislosti na ruském plynu, a dokonce zvažuje prodloužení životnosti svých posledních tří jaderných elektráren.
Státy Evropské unie mají na základě Green Dealu neboli Zelené dohody dosáhnout uhlíkové neutrality do poloviny století. Přičemž už v roce 2030 se má jejich uhlíková stopa snížit o 55 procent oproti roku 1990. Tyto plány nicméně počítaly s dodávkami levného ruského plynu, který měl sloužit jako přechodné palivo, než bude kontinent schopen plně přejít na obnovitelné zdroje energie. Teď je však vinou války jakákoliv obchodní spolupráce s Moskvou ohrožena a evropské vlády jsou nuceny hledat alternativní řešení.
„Současná rusko-ukrajinská roztržka představuje pro energetickou politiku Evropské unie důležitý předěl. Energetická bezpečnost se stane prioritou na úkor mnohdy nezdravě ambiciózních environmentálních cílů,“ myslí si ekonom společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
„Válka na Ukrajině nás donutí ptát se, kde budou investice nejužitečnější, a posílí význam nezávislosti na dovozu fosilních paliv. Zároveň reakce na konflikt ukazuje, že svět se může proměnit a to, co bylo dlouho stabilní, jako třeba německá politika, se dokáže změnit za pár dnů, když je k tomu důvod,“ dodává Přibyla.
Co je Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal)?
Právě Německo nyní hodlá v zelené transformaci přidat. Do roku 2035 chce sto procent energie získávat z obnovitelných zdrojů. Berlín zároveň přehodnocuje svůj dlouholetý negativní pohled na jadernou energetiku.
Letos v prosinci měl být ukončen provoz posledních tří nukleárních elektráren v zemi – Isaru 2, Emslandu a Neckarwestheimu 2, které patří společnostem E.ON, RWE a EnBW. Německý ministr hospodářství Robert Habeck o víkendu nicméně připustil, že s ohledem na současné události by zmiňované elektrárny teoreticky mohly zůstat aktivní déle. Podle expertů i samotného Habecka však tato varianta není příliš pravděpodobná.
„Vyřazování jaderných elektráren je dlouhodobý a pozvolný proces, na obrat je již pozdě,“ tvrdí Pfeiler. „Německo by muselo jednat hned, objednat jaderné palivo a přesvědčit zaměstnance, aby se do elektráren vrátili. Spíš čekám, že německá vláda navýší či prodlouží výrobu elektřiny z uhlí,“ souhlasí analytik České spořitelny Radek Novák. Také německý ministr přiznal, že pokud by nukleární reaktory Němci nechali běžet, jejich energetickou připravenost na zimu 2022/2023 by to neovlivnilo.
Přesto se poté, co Evropská komise na začátku února označila jádro za zelený zdroj energie, jedná o další náznak, že role nukleární energetiky v Evropské unii v následujících letech vzrůst může. „Určitý názorový obrat v tomto směru probíhá už od léta,“ upozorňuje Pfeiler.
Odborníci se dále shodují, že dlouhodobé klimatické cíle Evropské unie válka na Ukrajině zásadně nezmění. Úpravy se spíše mohou dočkat některé cíle na nejbližší roky. „Nejvíce by dodávky ruského plynu chyběly v teplárenství – tedy nejtěžší otázka v případě úplného výpadku dodávek tohoto paliva do Evropy zní, jak zvládneme příští zimu,“ míní Přibyla. Unijní země se tak na základě jeho mínění musejí letos soustředit primárně na to, jak do podzimu naplnit své zásobníky plynu.
O dopadech ruské invaze na evropský energetický trh v pondělí mimořádně jednali také unijní ministři energetiky. Na schůzce byl vznesen návrh, aby Evropská unie nouzově synchronizovala propojení své energetické sítě s Ukrajinou.
