Při ostřelování Charkova ruskou armádou byla podle informací z místa zničena Národní genová banka zemědělských plodin Ukrajiny, která patřila mezi deset největších semenných bank na světě. Schraňovala přes 150 tisíc položek genetického materiálu z 544 zemědělských plodin a 1802 druhů rostlin. „Genové banky slouží jako depozitáře rostlinných genetických zdrojů a rezervoáry zemědělské rostlinné rozmanitosti planety. Její poškození nebo zničení znamená nenahraditelnou ztrátu nejen pro ukrajinské šlechtitele a výzkumníky, ale i ohrožení budoucí potravinové bezpečnosti lidstva,“ říká vedoucí týmu genové banky v Česku Dagmar Janovská z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
Ruské rakety podle informací z Charkova zničily tamní genovou banku. Jak je tato událost pro zemi významná?
Je to strašná ztráta nejen pro Ukrajinu, ale lidstvo jako takové. Každý stát si chrání své genetické zdroje. V tomto případě se jedná o rostlinné genetické zdroje odrůd, které se na území Ukrajiny historicky pěstovaly nebo vyšlechtily. Jedná se o ukrajinské kulturní dědictví, a pokud byla genová banka v Charkově zcela zlikvidována, je to nenapravitelná katastrofa.
Z jakého důvodu se genové banky zřizují?
Genové banky slouží jako depozitáře rostlinných genetických zdrojů, jsou to takové zásobárny zemědělské rostlinné rozmanitosti. Vlastnosti rostlin, které se nám zdají teď nepotřebné, mohou být v budoucnu důležité a můžeme je využít při šlechtění. Nastávají dlouhá sucha, řadu míst ničí celkový nedostatek vláhy, kvůli globalizaci trhu i cestování se objevují choroby a škůdci, na které v místních podmínách nejsou plodiny připraveny.
Abychom se dokázali přizpůsobovat, tak potřebujeme co nejširší spektrum genetického materiálu pro výběr ke šlechtění potřebných vlastností. Materiály musejí být někde uchované ve stabilních podmínkách, aby nedošlo k jejich poškození nebo likvidaci, což se mohlo stát na Ukrajině, pokud ruské střely zničily budovy včetně mrazírenských skladů. Budova se nahradit dá, ale nedá se nahradit uchovávaný materiál.
Kolik genových bank je na světě?
Více než 1750. Jedná se jak o regionální banky, které sdružují genofond několika států, například Nordgen, který ukládá genofond pobaltských států, Švédska a Norska, tak o národní, jako byla ukrajinská. Česko má také svou vlastní genovou banku.
Čím byla Charkovská genová banka unikátní?
Každá genová banka je unikátní, protože uchovává svébytný genofond. V národních genobankách jsou to nejčastěji rostlinné materiály z místních lokalit nebo místní šlechtěné odrůdy, případně materiály, které považují z hlediska svých potřeb tamní šlechtitelé za důležité. To, co máme v naší genové bance, je důležité pro nás, pro někoho jiného to důležité být nemusí.
Institut rostlinné výroby V. Y. Jurjeva, ve kterém ukrajinské Národní centrum pro genetické zdroje rostlin sídlilo, obsahoval unikátní soubory ječmene, kukuřice, prosa, sóji či slunečnice, z nichž některé považuje Organizace pro výživu a zemědělství za nejvýznamnější na světě.
Kolik vzorků uchovává tuzemská genová banka?
Dosušené, vyčištěné a popsané vzorky jsou ukládány do sklenic. V pražské genové bance při teplotě minus osmnáct stupňů je na přesně evidovaných místech uloženo takových sklenic 105 tisíc s více než 43 tisíci položkami.
Má Česko nějaký krizový scénář pro případ ohrožení?
Česká republika má v tomto výsadní postavení. Národní program konzervace genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity u nás podporuje přímo ministerstvo zemědělství, v případě ohrožení bychom měli pravděpodobně více nástrojů k záchraně.
Co může dát genová banka budoucnosti?
Ještě do nedávné doby se zemědělské plodiny šlechtily zejména na výnos. Staré odrůdy s menším výnosem ale mohou nést lepší rezistenční nebo toleranční vlastnosti vůči chorobám či škůdcům nebo lépe odolávat suchu či zasolení. Právě tyto vlastnosti pak lze využívat ke šlechtění nových výnosných a současně odolnějších odrůd.
Výzkumný ústav rostlinné výroby, jehož je genová banka součástí, zaměstnal Liubov Kobyzievovou – ředitelku ústavu, pod který spadá charkovská genová banka. Na jakém projektu v Česku pracuje?
Pomáhá na olomouckém pracovišti, které se zabývá genetickými zdroji zahradních hrachů a luskovin. To je její hlavní vědecké zaměření, jímž se zabývala ve výzkumu na Ukrajině.
Jak probíhá sklizeň obilí
