Opatření pro whistleblowing spadne na velké firmy nejspíš už během léta, říká compliance specialista Martin Frolík

Video placeholde

Především povinnost zavést vnitřní informační systém pro případy, kdy chce někdo oznámit podezření na trestný čin či přestupek, spadne na většinu českých firem nečekaně rychle. Zákon o ochraně oznamovatelů už prošel Sněmovnou i Senátem a čeká jen na podpis prezidenta. Podle compliance specialisty PRK Partners Martina Frolíka by tak mohl vstoupit v platnost už během letních prázdnin. Přitom do projednání parlamentem nikdo nevěděl, jak přesně bude norma vypadat. Čas na její implementaci do praxe tak bude rekordně krátký.

Zákon má chránit oznamovatele trestných činů a závažných přestupků, ze strany stávajících či bývalých zaměstnanců (tzv. whistleblowerů) proti postihům ze strany zaměstnavatele. A to jak v případech, kdy tak učiní vůči policii či příslušným institucím typů ČNB, ÚOHS apod., tak v případě, kdy míří oznámení dovnitř společnosti.

Kromě toho ale zavádí pro všechny firmy nad 50 zaměstnanců zásadní povinnosti. „Vztáhne se prakticky na všechny právnické osoby s padesáti a více zaměstnanci, veřejné zadavatele kromě malých obcí, a pak na většinu finančních institucí,“ říká k nové legislativě Martin Frolík.

K těmto povinnostem patří především zavedení vnitřního oznamovacího systému a vytvoření funkce pro osobu, která má tato oznámení přijímat a nakládat s nimi. Taková osoba může být interní i externí. „V zahraničí tuto funkci často zastávají advokátní kanceláře, a to s ohledem na advokátní tajemství,“ zdůrazňuje Frolík. V rámci holdingů bude také možné, aby tuto funkci přijala osoba jen v jedné společnosti pro celé uskupení.

Kromě toho zákon definuje, kdo je oznamovatel i jak má být chráněn, a zavádí vnější oznamovací systém, který bude spravovat ministerstvo spravedlnosti. Ten bude sloužit osobám, které se nebudou chtít obrátit na konkrétní instituci.

Zákon je implementací evropských předpisů, přičemž má zhruba rok a půl zpoždění. Ovšem, jak zdůrazňuje Martin Frolík, s tímto zpožděním nejsme v Evropě jediní. Jeho vznik se tak dal očekávat. Překvapením je ovšem rozšíření z trestných činů i na přestupky s horní hranicí pokuty minimálně 100 tisíc korun. A především velmi rychlý nástup účinnosti. Firmy do 250 zaměstnanců přeci jen budou mít čas na zavedení vnitřních systémů a funkcí do prosince. Ty větší tak ale budou muset učinit prakticky hned. Přesto všechno je stávající zákon podle Frolíka lepší než ten, který byl připravován v roce 2021.