Petr Pavel: Ve vojenské tajné službě jsem nikdy nebyl | E15.cz

Ve vojenské tajné službě jsem nikdy nebyl, ty lži mě mají poškodit, říká Petr Pavel

Video se připravuje ...

Čestmír Strakatý - Reflex.cz

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Ani 33 let po sametové revoluci jsme se nevyrovnali s minulostí, myslí si kandidát na prezidenta Petr Pavel. Bývalý vrchní velitel sil NATO během své kandidatury neustále naráží na své dřívější členství v KSČ. „Nemám komu se individuálně omlouvat, a pokud jde o jakousi pomyslnou kolektivní omluvu, tak tou je 33 let práce pro tuhle zemi. Myslím si, že to je asi ta nejlepší omluva, ne jenom slovní, ale skutky,“ říká v pořadu Prostor X.

„Michael Kocáb lže, protože já jsem nikdy členem vojenské kontrarozvědky nebyl, ani jsem s ní neměl nic společného,“ říká Petr Pavel. Zkreslená fakta o něm prý šíří také historik Petr Blažek, který dává rovnítko mezi zpravodajskou správu generálního štábu a tajnou službu.

„Když si představíte zpravodajskou správu generálního štábu jako spektrum různých činností, tak v tom spektru 90 procent byly činnosti spojené s průzkumem. Průzkum, jako jsou výsadkáři, pěší, elektronický průzkum a všechny další druhy. Až ta poslední malinká výseč byla tajná služba, tedy ti lidé, kteří pracují pod krytím. Celá zpravodajská správa získává informace důležité pro obranu státu, takže říct, že jako výsadkář jsem byl členem tajné služby, je zkreslením, a zřejmě v tomto případě asi vědomým, protože takovou informaci si mohl dohledat kdekoliv v dostupných materiálech,“ vysvětluje své působení v armádě před rokem 1989.

Že by jeho členství v KSČ mělo být takovou morální zátěží, pro niž by do boje o Pražský hrad neměl vstupovat, nevnímá, a necítí ani potřebu si kvůli němu sypat hlavu popelem. Poškodil jím jedině sám sebe. Neustálé připomínání jeho stranické příslušnosti považuje za snahy zdiskreditovat ho jako vážného uchazeče o prezidentský úřad. 

Roli prezidenta vnímá, navzdory tomu, že nedisponuje zásadními exekutivními pravomocemi, jako aktivní. Jeho úřad by měla zastávat osobnost, která nepodléhá závislosti na svém okolí, ani tomu, co chtějí občané slyšet. „Měl by lidem říkat problémy, tak jak jsou, ale zároveň směřovat všechno k řešení, protože není nic horšího, než když čelíme nějaké složité situaci a v té složité situaci se začneme handrkovat o podružné věci. V takovém případě je tady v našem systému asi jedině prezident, kdo může sehrát roli moderátora, který bude na jedné straně klidnit vášně a na druhé straně dávat veřejnosti informace, které ji trochu zklidní, které ji dají naději na to, že máme schopnost tu situaci vyřešit,“ je přesvědčen Pavel, podle kterého teď v komunikaci selhává nejen Miloš Zeman, ale i vláda.

Pořad Prostor X vychází na Reflex.cz >>>

Autor: Čestmír Strakatý - Reflex.cz

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Volba prezidenta

V lednu 2023 proběhnou v České republice prezidentské volby. Termín voleb vyhlásil předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Do voleb se postupně přihlásili mnozí kandidáti na prezidenta. Patří mezi ně například bývalý elitní generál Petr Pavel, ekonomka Danuše Nerudová, šéf odborů Josef Středula, nebo senátor Marek Hilšer. S oznámením kandidatury dosud váhá bývalý premiér Andrej Babiš anebo senátor Pavel Fischer. Mezi zájemci o Hrad figuruje i bývalý rektor UK Tomáš Zima, manažerka Alena Vitásková nebo podnikatelé Karel Janeček, Karel Diviš a Tomáš Březina.

Agentury pravidelně zveřejňují volební průzkumy. Kurzy na výhru jednotlivých kandidátů průběžně upravují i sázkové kanceláře. Jak volit? Češi mohou v prezidentských volbách volit i mimo své trvalé bydliště či dokonce ze zahraničí pomocí voličského průkazu.

Volební systém prezidentských voleb počítá s tím, že se o budoucí hlavě státu rozhodne v jednom, nebo ve dvou kolech. K hlasování jsou zapotřebí platné volební lístky. Většina občanů odvolí ve volebních místnostech před volební komisí. Prezidentské volby mají v ČR tradičně vysokou volební účast.

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newslettery