EET

Bezesporu největší příspěvek Andreje Babiše za dobu jeho působení na pozici ministra financí. Hlavním důvodem vzniku EET bylo podle Babiše dlouhodobé a systematické krácení daňové povinnosti. Díky této skutečnosti přichází podle českého statistického úřadu stát přibližně o 170 miliard korun ročně. Systém tak má pomoci právě tyto výdaje dostat do státní kasy tím, že jsou evidovány všechny uskutečněné hotovostní tržby.

Ačkoliv systém láká na rovné podmínky na trhu, či menší administrativní zátěž, rozpoutal vlnu pobouření. Ta pak v některých znamenala i konec různých podniků. Se zřízením EET přišly i vyšší náklady a většina podnikatelů tak musela zdražit své nabízené služby.

V některých případech se jedná i o 10 procent u zvýšení ceny.  V současné době je EET i předmětem některých politických stran v rámci jejich předvolebního programu do podzimních sněmovních voleb v roce 2017, kdy slibují jeho zrušení.

„Koupím si, co budu chtít.“ Uplynuly čtyři roky od průlomového interview s Babišem

Archiv

Čapí hnízdo

Kauza, která Babiše stála jeho důvěryhodnost a významně oslabila jeho pozici. Vše začalo roku 2006, kdy se na území bývalého lihovaru a zaniklé osady Kačerova Lhota začíná budovat středisko určené převážně pro rekreaci, ubytování, volnočasové aktivity, nebo pořádání některých akcí. Díky designu jedné z budov je středisko roku 2008 firmou ZZN Agro Pelhřimov (spadající pod holding Agrofert, patřící Babišovi) přejmenováno na „Čapí hnízdo“.

O rok dříve pak bylo stejnou firmou rozhodnuto o vydání tzv. anonymních akcií. Tímto krokem zakrývá vlastnickou strukturu areálu. V následujících letech budí objekt celou řadu otázek a začínají padat první obvinění. Jednalo se především o podezření o účelové čerpání dotací.

Video o Čapím hnízdě:

Roku 2011 dotační úřad nakonec navrhuje udělení pokuty v celkové výši zhruba šest milionů korun. „Čapí hnízdo“ však reaguje okamžitě a žádá o odpuštění pokuty. Důvodem měl být fakt, že v době žádosti o dotaci se objekt nacházel ve špatné finanční situaci.

Žádost o odpuštění je úspěšná a objektu se promíjí 99 procent pokuty. V roce 2013 se firmou zabývá auditorská firma KPMG, opět kvůli dotacím. V posledních letech pak Andrej Babiš vydal několik prohlášení, mnohdy si však vzájemně protiřečila. Situací se začal zabývat dokonce Evropský úřad proti podvodům.  V současné chvíli je věc v zájmu šetření policie.

Dluhopisy Agrofertu

O nejnovější kauzu ohledně nedaněných korunových dluhopisů společnosti Agrofert se v současné době intenzivně zajímá policie a finanční úřad. Babiš čelí podezření z daňových úniků, záležitost však odmítá a vnímá ji jako další účelově vedenou a organizovanou kampaň vůči své osobě.

Záležitost v současné chvíli kromě policie a finančního úřad řeší také specializovaný finanční úřad, který prověřuje i jednokorunové dluhopisy Agrofertu. Ty za 1,5 miliardy korun koupil právě Babiš, který byl do letošního února jeho vlastníkem.

Zeman vyprovodil Babiše slovy chvály: Vykonal práci jako nikdo předtím

Volby 2017

Centralizace pojišťoven

Jeden z dalších velkých uskutečněných plánů bývalého ministra. Roku 2015 ministerstvo financí navrhlo pojišťovnám, aby u bank zrušily své bankovní účty a své peníze nadále převedly do ČNB. Hlavním záměrem byla centralizace pojišťoven, přičemž hlavním argumentem byl další pokus o snížení státního rozpočtu ve výši 100 až 120 miliard korun. Ty by stát získal právě díky centralizaci a větší kontrole peněz z pojišťoven.

Tyto kroky pak o rok později, tedy v roce 2016, schválila dolní komora parlamentu a pojišťovny nakonec opravdu musely své peníze převést do české národní banky. Ačkoliv si vláda od tohoto kroku slibovala zlepšení hospodaření státu a zmírnění růstu státního dluhu, proti se vyslovila opozice v čele s předsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem.

Jeho hlavní argumentem bylo především to, že peníze pojišťoven a jejich klientů jsou určeny výhradně na zdravotní péči. Podle Kalouska se za určitých podmínek mohl k těmto penězům ministr financí Babiš dostat a použít je na profinancování nákladů na dluhovou službu.