Žluté vesty promrhaly politickou příležitost. Těžko najdou své voliče
Žluté vesty měly šanci stát se relevantní politickou silou. Ideální příležitost, kterou pro ně představovaly evropské volby, ale promrhaly. Rozhádané hnutí ve volbách zastupují dvě kandidátky, které hledají horko těžko své voliče, a různí oportunisté hostující na listinách zavedených stran.
Ještě v lednu předvídaly průzkumy francouzskému hnutí žlutých vest solidních 7,5 procenta, což by stačilo asi na sedm křesel v Evropském parlamentu. Poslední sondáže ze začátku května ale protestní hnutí vrátily do reality – jedna z kandidátek se pohybuje okolo dvou procent, druhé by nedalo hlas ani jedno procento voličů. Volební klauzule pro vstup do europarlamentu je přitom pět procent.
Evropské volby začaly. Jejich průběh a následně i sčítání hlasů sledujte prostřednictvím online přenosu >>>
Co stojí za takovým pádem? Rozhádanost a nejednotnost lidí, kteří každou sobotu už více než půl roku oblékají žluté vesty a protestují proti politice prezidenta Emmanuela Macrona. Část z nich jakékoliv zapojení do politiky odmítá s heslem „nebudeme jako oni.“ Další by sice byli ochotní se angažovat, shodnou se ale maximálně v tom, co nechtějí – a to je pro účast ve volbách poněkud málo.
V jednu chvíli se dokonce zformovaly až čtyři možné kandidátky žlutých vest. Lídryně první z nich Ingrid Levavasseurová hodila ručník do ringu ještě před registrací kandidátky na ministerstvu vnitra. Její místo na nové kandidátce zvané Žlutá aliance zaujal zpěvák Francis Lalanne, který už v minulosti figuroval na kandidátkách ekologů.
Pokračování článku najdete na serveru Info.cz.
