Aktualizováno: Euroskeptici před volbami utápějí sílu v rozbrojích. Le Penová odmítá AfD, Sulík Orbána
Celé měsíce se hovoří o tom, že ve volbách do Evropského parlamentu posílí radikálové a euroskeptici, a v příštích letech tak ovlivní zelenou a migrační agendu sedmadvacítky. Jejich kritici si dělali naděje, že se těmto stranám nepodaří účinně spojit, protože mají často příliš rozdílné zájmy. Realita předčila očekávání. Ještě před hlasováním odmítlo francouzské Národní sdružení (RN) Marine Le Penové spolupráci s Alternativou pro Německo (AfD). Problémy se rýsují i na jiných frontách, hlavně při řešení otázky, v jaké frakci skončí Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána.
Strana Le Penové dala zhruba dva týdny před volbami najevo, že definitivně ztratila trpělivost s německými radikály, které provází stále více skandálů. „Očividně nemáme stejnou vizi světa,“ prohlásil podle Bloombergu místopředseda sdružení Louis Aliot s tím, že partaj dále nebude spolupracovat s AfD v rámci frakce europarlamentu Identita a Demokracie (ID). Podobně se vyjádřili i další představitelé RN. „Po nedávných prohlášeních AfD s nimi nebudeme během příštího mandátu v Evropském parlamentu sedět,“ citoval web Politico Caroline Parmentierovou, mluvčí kampaně.
Parmentierová naráží na další ostudu kolem lídra kandidátky německých euroskeptiků Maximiliana Kraha. V rozhovoru pro italský list La Repubblica řekl, nošení uniformy SS z člověka automaticky nečinilo zločince. Vinu je podle něj nutné posuzovat případ od případu. Strana jeho postoj hájí tím, že německý spisovatel a nobelista Günter Grass byl také členem SS.
Přesto jeho výrok vyvolal nové debaty o tom, nakolik stranu poškozuje, že ji do voleb vede šestačtyřicetiletý politik, který už má na kontě podezření ze špionáže pro Peking a prosazování zájmů Moskvy. Jeho kariéru nezastavilo ani zatčení jeho asistenta, o němž německá prokuratura tvrdí, že je zaměstnancem čínských tajných služeb.
Nyní však AfD jedná o dalším postupu. Kandidátku už nelze změnit a je tak možné, že ho budou spolustraníci tlačit k tomu, aby se po volbách vzdal svého mandátu. Krahovi už také zákazali vystupovat v kampani. Politik se mezitím sám vzdal předsednictví ve straně a spolu s dvojkou na kandidátce AfD Petrem Bystroněm svou předvolební kampaň pozastavili.
„To poslední, co nyní potřebujeme, je debata o mně. AfD si musí zachovat jednotu. Z tohoto důvodu se okamžitě vzdávám dalšího vystupování ve volební kampani a odstupuji z předsednictva strany,“ vysvětlil Krah.
Za Le Penovou stojí Liga i SPD
Francouzská RN však zjevně nevidí problém jen v Krahovi. Už v lednu Le Penová prohlásila, že nesouhlasí s myšlenkou hromadného vyhošťování přistěhovalců, o které podle médií mluvili představitelé AfD na setkání s extremisty. Národní sdružení, které jde v posledních letech opačným směrem, snaží se oslovovat mainstreamové voliče a zbavit se extremistické nálepky, je před volbami velmi silné.
Svůj náskok v posledních měsících soustavně pomalu zvyšovalo a nyní má v průzkumech kolem 32 procent. To je dvojnásobek oproti koalici, ve které je i Obnova založená prezidentem Emmanuelem Macronem. Zaznívají názory, že Le Penová si připravuje půdu pro další prezidentský souboj a proto se snaží odstřihnout od problematických politiků.
V tuto chvíli však není jasné, k jak velkým otřesům dojde v Identitě a Demokracii, kde je například také Svobodná strana Rakouska (FPÖ), italská Liga Mattea Salviniho nebo česká Svoboda a přímá demokracie (SPD). Partaj Le Penové totiž neupřesnila, zda chce odejít, nebo bude naopak usilovat o vyloučení AfD. Anonymní zdroj Politica každopádně uvedl, že sdružení už informovalo o nechuti formovat budoucí frakci s německou stranou své partnery, a vše nasvědčuje tomu, že získá silnou podporu.
Jako první s ní přispěchala Liga. „Jako vždy jsou Matteo Salvini a Marine Le Penová perfektně sladěni a shodují se,“ uvedla italská strana podle agentury ANSA. Také česká SPD už se usnesla, že nebude ve společné frakci s AfD. „Předsednictvo hnutí SPD se důrazně distancuje a zároveň odsuzuje kontroverzní výroky čelních představitelů hnutí AfD, kteří ve svých vyjádřeních obhajují činnost bývalých příslušníků SS,“ sdělila médiím mluvčí strany Barbora Šťastná.
V poslední době se přitom zdá, že by se mohlo promíchat i osazenstvo ve frakci Evropští konzervativci a reformisté (ECR), která také sdružuje euroskeptiky i silně nacionalistické partaje jako polské Právo a spravedlnost (PiS) či španělskou stranu Vox. V jejích řadách jsou také vládnoucí Bratři Itálie a česká ODS. O víkendu se v Madridu sešli k podpoře Voxu například italská premiérka Girogia Meloniová, Le Penová a Orbán. „Drazí španělští přátelé, my patrioti musíme obsadit Brusel,“ uvedl šéf maďarské vlády ve svém poselství.
Orbána řada stran v ECR nechce
O tom, že by se Fidesz, který po sporech v roce 2021 odešel od lidovců, mohl po volbách stát součástí ECR, se hovoří už delší dobu. Jenže ne všichni jsou z tohoto výhledu nadšení kvůli prokremelským postojům Orbána. Zvlášť v době, kdy Evropští konzervativci a reformisté dávají jasně najevo, že jsou po volbách otevření spolupráci s lidovci.
Svou nelibost už dali najevo Švédští demokraté či slovenská Svoboda a Solidarita (SaS). „Budeme proti tomu, aby se zvolení europoslanci ze strany Fidesz dostali po volbách do frakce ECR. Pokud se tak stane, opustíme tuto frakci,“ varoval podle serveru Euractiv lídr kandidátky strany Richard Sulík.
Podotkl, že v této záležitosti nachází s evropskými partnery stále větší shodu. Nelibost vyjádřila už v únoru europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS). „Fidesz do ECR nepatří a je to pro mne i mnoho z nás ve frakci naprosto vyloučené. Vážně nepotřebujeme ve frakci handlíře, který poslední dva roky přes Ukrajinu vydírá zbytek EU. Orbán nemá s hodnotami ECR nic společného,“ napsala na sociální síti X.
Aktuální průzkumy dávají oběma frakcím přibližně stejné šance na zisk mandátů, mohly by mít každá přes osmdesát křesel. Podobný zisk předvídají šetření i frakci Renew Europe, kde působí mimo jiné české ANO a Macronova partaj. Průzkumům vévodí lidovci, následovaní socialisty a demokraty.
