Šance extremistů v eurovolbách děsí byznys. Německé firmy vyzývají zaměstnance, aby šli hlasovat

Kandidátku Alternativy pro Německo (AfD) pro volby do Evropského parlamentu i přes skandály vede Maximilian Krah. Zatím není jasné, jestli nedávné kauzy stranu poškodí.

Kandidátku Alternativy pro Německo (AfD) pro volby do Evropského parlamentu i přes skandály vede Maximilian Krah. Zatím není jasné, jestli nedávné kauzy stranu poškodí. Zdroj: Profimedia

S blížícími se volbami do Evropského parlamentu roste nervozita evropského byznysu. Starý kontinent podle něj nutně potřebuje zvýšit konkurenceschopnost, aby zvládal držet krok se Spojenými státy a Čínou. A některé firmy se obávají, že prosperitu sedmadvacítky může zbrzdit úspěch extremistů v červnovém hlasování. Přední německé společnosti proto zahájily kampaň s cílem omezit zisky radikálů a populistů.

„Vyloučení, extremismus a populismus představují hrozbu pro Německo jako byznysovou lokalitu a naši prosperitu,“ uvedla minulý týden Svazem německého průmyslu (BDI) podporovaná aliance třicítky německých firem, zahrnující BMW, BASF nebo Deutsche Bank.

Zároveň apelovala na svých celkem 1,7 milionu pracovníků, aby se nadcházejících voleb zúčastnili a zapojili se do řady aktivit, které mají zdůraznit význam evropské jednoty pro prosperitu, růst a zaměstnanost. Se svou kampaní chce být aktivní na sociálních sítích a vyzývá další firmy, aby se k iniciativě přidaly. 

Imigrační přísnost by Evropu oslabila

„Mezinárodní dodavatelské a obchodní vztahy jsou klíčové pro exportně orientovanou zemi, jakou Německo je. Náš úspěch do značné míry závisí na obchodních vztazích v rámci Evropské unie. Proto musí být našimi hlavními zásadami volný obchod a hospodářská soutěž,“ vysvětloval svou motivaci k účasti šéf BMW Oliver Zipse.

Německé firmy, které se potýkají s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, se nejspíš obávají zejména zpřísnění imigračních pravidel. Jejich aliance odhaduje, že rychle stárnoucí Německo má v současné době již 1,73 milionu neobsazených míst a v příštích letech bude každý rok potřeba dalších 200 až 400 tisíc pracovníků.

Také další představitelé evropského byznysu dávají najevo obavy, že výsledky červnového hlasování můžou mít velký a dlouhodobý dopad na jejich působení i na zájem investorů o region. Například Francouzská asociace soukromých podniků (AFEP) podotkla, že růst extremismu bude pro nový Evropský parlament a budoucí Evropskou komisí jednou z velkých výzev v době, kdy se kontinent vážně potýká s konkurenceschopností.

„Firmy jsou si vědomy, že francouzská ekonomická budoucnost je založena na schopnosti členských států osvobodit se od protekcionistických tendencí. Jsou tedy proti jakémukoli programovému směru, který by vystavil Evropu riziku tříštění,“ prohlašuje mimo jiné AFEP.

„Ať už volby dopadnou jakkoli, EU se musí zaměřit na posílení mezinárodního obchodu, stát se lídrem v zeleném růstu, dostat se do čela revoluce technologií a umělé inteligence a vybavit další generaci dovednostmi, které potřebuje, aby nás poháněla vpřed,“ vyzvala podle webu Euronews Julie Linnová Teiglandová z poradenské společnosti EY.

Ani skandály voliče AfD neodrazují

Řada radikálních stran vystupuje nejen proti Green Dealu. Francouzská politička Marine Le Penová se proslavila plány na zvýhodnění francouzských občanů před cizinci a domácích firem při udělování lokálních a národních kontraktů. Francouzským zemědělcům by dala více dotací. Alternativa pro Německo (AfD) si zahrává přímo s myšlenkou odchodu země ze sedmadvacítky.  

Neobvyklá společná akce německých firem přišla v době, kdy průzkumům v zemi vévodí se zhruba třiceti procenty unie CDU/CSU. O stříbrnou příčku ale soupeří hned tři strany a AfD má aktuálně podle šetření Superpoll pro web Euronews největší šanci dostat se na druhé místo. S očekávaným osmnáctiprocentním ziskem by předstihla sociální demokracii (SPD) i Zelené.

Popularita strany v posledních měsících utrpěla, v tuto chvíli je ale ještě brzy na to hodnotit, jestli ji stále poškozují nedávné skandály týkající se podezření ze špionáže pro Peking a prosazování zájmů Moskvy. V jejich středu je lídr kandidátky pro eurovolby Maximilian Krah. Kandidaturu politika nezastavilo ani zatčení jeho asistenta, který je podle německé prokuratury zaměstnancem čínských tajných služeb.

„V nedávné minulosti jsme viděli, že mnoho skandálů AfD nezabralo a místo toho, aby pro ni hlasovalo méně lidí, jejích voličů přibylo, a to jak na východě, tak na západě. Protože nehledají stranu, která nabízí konstruktivní řešení v parlamentu, ale spíše takovou, která chce současný systém rozbít,“ varoval v britském deníku The Guardian politolog z univerzity v Chemnitzu Benjamin Höhne.

Z průzkumu pro deník Bild přitom vyplývá, že téměř každý druhý Němec je přesvědčen o velkém ruském a čínském vlivu na partaj a většina obyvatel stranu nepovažuje za vlasteneckou.

Kam se vrtne Orbánův Fidesz?

Německo ovšem není jedinou zemí, kde se čeká úspěch populistů a extremistů. Francouzským průzkumům stabilně vévodí krajně pravicové Národní sdružení Le Penové, rakouským Svobodná strana Rakouska (FPÖ) a nizozemským Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse.

Skupina Identita a Demokracie (ID), která v europarlamentu sdružuje nacionalistické a euroskeptické politické strany, má nakročeno získat ve volbách třetí místo. Aktuální projekce jí ale předvídají nižší počet mandátů než prognózy z přelomu roku. Euractiv této frakci v lednu věstil zisk 93 křesel ze 720, nyní 84. Podobně vidí její šance i web Politico.

Naopak si polepšili Evropští konzervativci a reformisté (ECR), kteří také sdružují euroskeptiky i silně nacionalistické partaje jako polské Právo a spravedlnost (PiS) či španělskou stranu Vox. Jejími členy jsou i vládnoucí Bratři Itálie a česká ODS. Na počátku roku skupině ECR projekce Euractivu předpovídala zisk osmdesátky křesel, nyní si přilepšili na 84.

Spekuluje se o tom, že k této frakci by se mohl po volbách přidat i Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána. Jenže to by vzhledem k prokremelskému postoji vlády v Budapešti mohlo zároveň vyústit v odchod jiných stran, například Švédských demokratů. Komentátoři si tak dělají naděje, že se nacionálně laděným stranám opět nepodaří efektivně sjednotit a prosazovat v EU svoji agendu.