Krize v Afghánistánu se viditelně promítá do rétoriky předvolebních kampaní v Německu, které si za pět týdnů vybere spolkového kancléře. Politiky tam straší především možné opakování situace z roku 2015, kdy se země musela vypořádat s obrovskou migrační vlnou z Blízkého východu, připomíná server Deutsche Welle. „Nesmíme zopakovat stejné chyby jako v syrské občanské válce,“ prohlásil například lídr křesťanských demokratů (CDU) Armin Laschet.
Zároveň slíbil, že pokud se stane kancléřem, ochrání všechny Afghánce, kteří pracují nebo pracovali pro německou vládu, včetně jejich rodinných příslušníků a zajistí jim možnost trvalého přesídlení do Německa. Týká se to pravděpodobně tisíců osob. Do voleb nicméně zbývá více než měsíc a pro řadu těchto lidí může setrvání v Afghánistánu v příštích několika dnech znamenat rozdíl mezi životem a smrtí, podotýká týdeník Der Spiegel.
Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko, ve které je Laschet premiérem, vyjádřila tento týden ochotu přijmout až tisíc afghánských žen. Ačkoli se Tálibán zavázal, že bude po převzetí moci v Afghánistánu nadále dodržovat ženská práva, na Západě to islamistickým radikálům věří málokdo.
Z ostatních německých politiků zastává výrazně prouprchlický postoj především kandidátka strany Zelených Annalena Baerbocková. Vyzvala k okamžité a efektivní pomoci jedincům, které režim Tálibánu ohrožuje. Není podle ní nutné čekat na reakci celé Evropské unie. Německo by mělo „spolupracovat zejména se Spojenými státy, Kanadou a se zeměmi, které pomáhat chtějí“.
„Je morálním selháním této německé vlády, že se nepostarala o své zaměstnance,“ přidává se s kritikou Alexander Graf Lambsdorff z liberální FDP. Současně ovšem dodává, že „Evropa a Německo nemají povinnost přijmout všechny uprchlíky“.
Ještě opatrnější byl vicekancléř, spolkový ministr financí a kandidát sociálních demokratů (SPD) Olaf Scholz. Německo by podle něho mělo usilovat o to, aby se většina afghánských migrantů usadila ve státech, jako jsou Turecko, Pákistán, Írán a Irák.
Podle Deutsche Welle je velmi pravděpodobné, že se migrace a Afghánistán v následujících týdnech stanou klíčovými tématy ve volebním boji a jakýkoli výrok kandidátů v těchto otázkách může výrazně ovlivnit výsledek hlasování. Už proto, že Německo je dlouhodobě jednou z hlavních destinací, kde velká část běženců žádá o azyl.
Poslední uprchlická krize měla navíc na Německo zásadní dopad, s jehož následky se politická scéna vyrovnává dodnes. Dosluhující spolková kancléřka Angela Merkelová zastávala před šesti lety s heslem „Dokážeme to“ vůči uprchlíkům nejvstřícnější postoj z celé Evropské unie. Její politika solidarity měla však i mnoho odpůrců.
Federální vláda utratila jen v roce 2016 za opatření související s migranty přes dvacet miliard eur čili 510 miliard korun. Krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) se následně stala největší opoziční stranou ve Spolkovém sněmu.
Jak letos v květnu zjistil průzkum Allensbašského institutu, postoj k uprchlíkům zůstává pro německé voliče jedním z nejdůležitějších faktorů při rozhodování, komu dají hlas.
Armin Laschet informuje na Twitteru o plánu na přijetí tisícovky afghánských žen:
Die Bundeswehr muss neben Ortskräften, die uns unterstützt haben, auch Menschen, die sich für ein demokratisches Afghanistan eingesetzt haben, Sicherheit geben. Besonders engagierte Frauen sind bedroht. Wir stellen für sie kurzfristig 1000 zusätzliche Plätze zum Schutz bereit. https://t.co/8tUk0zxNmJ
— Armin Laschet (@ArminLaschet) August 18, 2021
