Američané rozhodnou o novém složení Kongresu. Bidenovi hrozí, že skončí v izolaci

Kapitol Spojených států amerických

Kapitol Spojených států amerických Zdroj: profimedia.cz

Americký prezident Joe Biden
Američané ve volbách rozhodnou o novém složení Kongresu. Demokraté pravděpodobně ztratí většinu ve Sněmovně reprezentantů.
Většina Američanů před volbami řeší hlavně hospodářskou situaci v zemi.
Vedle ekonomických otázek patří ke stěžejním tématům voleb například právo na potrat.
Letošní volby jsou zároveň testem, zda se za dva roky bude o prezidentský úřad opět ucházet Donald Trump.
6
Fotogalerie

Vysoká inflace, drahý benzin, ale třeba také imigrační politika nebo spory o právo na potrat. To jsou stěžejní témata, která rozhodnou blížící se kongresové volby ve Spojených státech. Klíčové hlasování proběhne už v úterý 8. listopadu a hraje se v něm opravdu o hodně. Pokud demokraté ztratí většinu v obou komorách amerického Kongresu, výrazně to oslabí pozici úřadujícího prezidenta Joea Bidena. 

Průzkumy, názory expertů i historická zkušenost napovídají tomu, že opoziční republikáni s největší pravděpodobností po volbách ovládnou Sněmovnu reprezentantů, ve které až dosud měli mírnou většinu vládní demokraté. Daleko nepředvídatelnější je situace v Senátu, kde jsou šance obou stran vyrovnané a v každém případě lze očekávat velice těsný výsledek. Pro Bidena je přitom udržení alespoň jedné ze dvou komor nesmírně důležité.

„Ztráta Sněmovny reprezentantů by pro prezidenta byla velkým problémem, protože by se mu obtížně prosazovala legislativa, musel by nacházet kompromisy, kterých Kongres není posledních patnáct let příliš schopen. V mnoha věcech by mu to svázalo ruce,“ vysvětluje odborník na americkou politiku z Ostravské univerzity Jan Beneš. 

„Pokud by Biden přišel o obě komory, skončil by v naprosté izolaci. Kongres by v příštích dvou letech, tedy až do skončení Bidenova mandátu, neprosadil žádnou zásadní legislativu, byl by blokovaný vetem prezidenta. Problém je nicméně v tom, že Spojené státy čelí v současné době tolika domácím i globálním výzvám, že si dva roky paralýzy nemohou dovolit,“ dodává Beneš.  

NATO – jak funguje a pomáhá:

Video placeholde
NATO - jak funguje a pomáhá? • Videohub

Biden sice teoreticky může Kongres obcházet vydáváním takzvaných exekutivních příkazů, tím by si však znepřátelil velkou část americké veřejnosti. „Biden nastoupil do úřadu s tím, že chce Ameriku sjednocovat. V momentě, kdy se uchýlí k nástrojům, kterými bude šlapat po zádech republikánských reprezentantů, bude vnímán jako polarizující prezident,“ podotýká vedoucí katedry severoamerických studií na Univerzitě Karlově Jan Hornát. 

Bude samozřejmě záležet i na tom, jak velkou porážku demokraté případně utrpí. „Jestli si demokraté udrží Senát a zároveň bude republikánská většina ve Sněmovně reprezentantů jen těsná, šanci k prosazení alespoň části agendy by prezident ještě měl,“ myslí si amerikanista z Univerzity Karlovy Jiří Pondělíček. 

Voliči řeší hlavně zdražování

Republikánské straně aktuálně nahrává především znepokojivá hospodářská situace v zemi. Mnoho Američanů viní podle agentury Ipsos Bidenovu administrativu z toho, že zatím nedokázala zastavit rostoucí inflaci, která je momentálně nejvyšší za čtyřicet let, navzdory čím dál tím přísnější měnové politice americké centrální banky Fed. Dalším problémem jsou drahé energie, což se dotýká zejména pohonných hmot.

„Vzhledem k vysoké závislosti Američanů na každodenní mobilitě je cena benzinu důležitější faktor než třeba pro Evropany. Na konci léta americká média spekulovala, že do Vánoc bude galon benzinu stát pod tři dolary, ale nyní cena zase šplhá na tři a půl dolaru za galon. Republikáni to rámují jako slabost Bidena postavit se ropnému kartelu,“ objasňuje Hornát. 

Demokraté na druhé straně mohou získat body díky tomu, že hrubý domácí produkt USA ve třetím čtvrtletí překvapivě vzrostl o 2,6 procenta. Mladé voliče si zase může naklonit Bidenův program na odpuštění studentských půjček, v rámci kterého již podalo žádost přes dvacet milionů lidí.   

Vedle ekonomických témat, která probíhajícím kampaním jasně dominují, řeší zaoceánští voliči třeba také imigraci. „Někteří mají dojem, že se za vlády demokratů kvůli imigrantům zvýšila kriminalita, a to především ve velkých městech. Část republikánů rovněž bere letošní hlasování jako odvetu za volby v roce 2020, které byly podle řady příznivců bývalého prezidenta Donalda Trumpa zmanipulované,“ připomíná Beneš. 

Podle Hornáta se intenzivněji než dříve propírá i problematika potratů. Nejvyšší soud USA totiž v letošním roce zrušil ústavní právo na interrupci. V reakci na to bylo umělé přerušení těhotenství zakázáno hned v několika amerických státech. 

Podpora Ukrajiny může ochladnout

Co se týká zahraničních otázek, tím jednoznačně nejdiskutovanějším je samozřejmě válka na Ukrajině. V jejím případě se nicméně neočekává žádná zásadní změna politického kurzu, ať už volby vyhraje kdokoli. „Pomoc Ukrajině pořád podporuje většina zákonodárců z obou politických stran,“ říká Pondělíček. Ačkoli on i ostatní experti připouštějí, že v případě vítězství republikánů by vojenská a finanční podpora Kyjeva ze strany Washingtonu patrně trochu ochladla. 

Nadcházející kongresové volby mohou samozřejmě také naznačit, zda se bude o funkci hlavy Spojených států za dva roky znovu ucházet kontroverzní exprezident Trump. Probíhající veřejná slyšení, jejichž cílem je vyšetřit loňský útok radikálních trumpistů na americký Kapitol, ale na základě mínění odborníků nynější volby příliš neovlivní. „Vyšetřovací výbor s žádnými zásadními obviněními nakonec nepřišel a ekonomická témata v kombinaci s těmi hodnotovými tuto událost do značné míry překryla,“ tvrdí Beneš. 

Prezident Biden tento týden postupně objíždí klíčové státy, kde si pokouší naklonit poslední váhající voliče. S jejich přesvědčováním mu pomáhá i bývalý šéf Bílého domu Barack Obama. O novém složení Senátu by měly rozhodnout hlavně Georgie, Nevada a Pensylvánie.