Americké sankce ženou ruské miliardáře do Putinových rukou, píše Bloomberg

Vladimir Putin a Oleg Děripaska

Vladimir Putin a Oleg Děripaska Zdroj: profimedia

Vladimir Putin
Vladimir Putin
Vladimir Putin
Vladimir Putin
5
Fotogalerie

Byť americko-ruské vztahy procházejí složitými časy, je to paradoxně právě administrativa Donalda Trumpa, která aktuálně napomáhá ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi v dosažení některých svých cílů. Protiruské sankce totiž nutí ruské miliardáře stáhnout část svého bohatství zpět do vlasti, uvádí agentura Bloomberg. Právě k tomu Putin bohaté ruské občany v minulosti opakovaně vyzval.

Zostřené protiruské sankce ze strany USA v kombinaci s nepředvídatelností postupů Bílého domu a amerického Kongresu dohání bohaté Rusy k přesouvání peněz do státních bank a k reorganizaci majetku v offshoreových společnostech. Snaží se tak mimo jiné dostat z dosahu americké finanční správy. Většina nejbohatších tak vybílila svá bankovní konta v USA a Evropě a přesunula své prostředky do ruských bank či místních poboček těch evropských, uvádí Bloomberg s odkazem na lidi obeznámené se situací. 

Bloomberg se také odkazuje na data ruské centrální banky, která poukazují na výrazné čisté přírůstky finančních aktiv v ruském soukromém sektoru. Zatímco v roce 2015 činila kladná bilance 18,8 miliardy dolarů, v roce 2016 30,8 miliardy a v roce 2017 20,5 miliardy, jen za první čtvrtletí letošního roku to bylo už 17,6 miliardy dolarů.

Trend odráží i finanční strategie těžebního giganta MMC Norilsk, mezi jehož akcionáře patří i miliardáři Oleg Děripaska, Vladimir Potanin a Roman Abramovič. Před pár lety firma držela téměř veškerou hotovost v zahraničních měnách. Dnes se více než polovina nachází v rublech, což odpovídá hodnotě zhruba 1,5 miliardy dolarů (32,7 miliardy korun). Akcionáři navíc plánují vyplatit předběžnou dividendu v rekordní výši 1,8 miliardy dolarů (39,2 miliardy korun).

I přes popsané skutečnosti má ale letošní kapitálový odliv z Ruska dosáhnout hodnoty 50 miliard dolarů (přes bilion korun). V meziročním srovnáním jde o dvojnásobek. Bloomberg však připomíná, že daná statistika zahrnuje například i prodej ruských dluhopisů držených cizinci, splácení korporátních úvěrů ve valutách a směnu rublů za dolary a eura, i když jsou pak cizí měny následně drženy na území Ruské federace.