Americké volby se nezadržitelně blíží. Už brzy se dozvíme jméno nové americké hlavy států. Jedno je však jasné. Stane se jí osoba, která byla velmi aktivní na sociálních sítích a internetu obecně. Kandidáti totiž poznali, že díky novým technologiím už neosloví pouze tu nejmladší část elektorátu. S tím, jak se na Facebook, Twitter a ostatní sítě dostává také zbytek populace, musí Clintonová a Trump bojovat o jejich přízeň také tam.
Čtyřiačtyřicet procent. Tolik Američanů považuje za svůj primární zdroj informací o volbách podle průzkumu Pew Reearch Center sociální sítě. Odborníci upozorňují, že tak ztrácejí na významu cesty po Spojených státech, několikahodinové přednášky k občanům na náměstích a osobní kontakt. Jednoduše proto, že díky sociálním sítím se kandidáti ke svým potenciálním voličům dostanou kdykoliv a naprosto jednoduše. Nejen, že je tento způsob komunikace velmi levný, oba kandidáti také vědí, jak pomocí sociálních sítí vydělat peníze.
Například Donald Trump díky svému živému vysílání na Facebooku dokázal ke konci října zaujmout voliče tak, že pomocí dvojice videí na svou kampaň získal dalších devět milionů dolarů. „Z Facebooku se stala nová radnice. Jsme hrdí, že můžeme hrát roli v mezilidském dialogu a rostoucím občanském zájmu,“ uvedl minulou středu ředitel Facebooku Mark Zuckerberg.
Obrovské množství občanské aktivity na Facebooku dokazují také další čísla. Od letošního ledna do října dokázalo podle sci-tech-today.com 109 milionů Američanů na Facebooku vygenerovat 5,3 miliardy komentářů, sdílení a označení „To se mi líbí“ týkajících se voleb. A právě tyto interakce, které se následně zobrazí ostatním uživatelům sociálních sítí, kandidátům nahrávají. „Sociální sítě jsou jakýmisi dveřmi pro zbytek celé kampaně. Získáte své skalní fanoušky, kteří vás na Facebooku nebo Twitteru sledují, ti pak následně sdílejí a „lajkují“ příspěvky politiků. Tím se dostanete i k přátelům těchto aktivních uživatelů sociálních sítí,“ říká Laura Olinová, která vedla Obamovu volební kampaň v roce 2012.
Co ale na volební aktivitě na sociálních sítích láká samotné voliče? „Psychologické výzkumy ukazují, že lidé hledají další osoby se stejnými názory, aby si svá stanoviska mohli potvrdit,“ říká Karen Northová z University of Southern Carolina. „Lidem už nestačí pouhé informace, chtějí znát názory ostatních tak, aby si nejlépe dokázali správnost vlastního úsudku,“ dodává. „I když sociální sítě lidem nabízejí desítky jiných názorů a pohledů, lidé tíhnou k tomu, co jejich myšlenky zesílí,“ dodává k problematice Vincent Raynauld z bostonské Emerson College.
Trump na sítích Clintonovou poráží
Od minulých voleb v roce 2012 se situace ještě více zintenzivnila. A to také kvůli chytrým mobilním telefonům, které před čtyřmi lety nebyly tak rozšířené. Díky nim totiž můžou kandidáti své voliče oslovit kdykoliv. „Sociální média jsou nadějí pro všechny současné politické snahy. Každý týden, každý den. Neustále mohou politici šířit svůj vliv,“ říká Karen Northová. Zároveň ale poukazuje na nebezpečí sdílení populárních politických výroků. Podle ní jsou mnohdy vytržené z kontextu a nepředstavují reálné politické názory. Což je podle Vincenta Raynaulda problém právě například u Twitteru, kde je příspěvek omezený 140 znaky.
Pokud jde o konkrétní množství podporovatelů na sociálních sítích, Trump Clintonovou jasně poráží. Například na Facebooku se profil Clintonové líbí přibližně osmi milionům lidí, zatímco Trump na Zuckerbergově sociální síti oslovuje o čtyři miliony osob více. I přesto však oba kandidáty uživatelé sociálních sítí zmiňují přibližně stejně často. Také na Twitteru má Trump více příznivců, zatímco Clintonovou sleduje něco přes deset milionů osob, miliardář atakuje hranici milionů třinácti. Na Instagramu je však situace velmi těsná, oba kandidáti se pohybují těsně pod třemi miliony příznivců.
To ale neznamená, že by ve virtuálním světě republikán Trump Clintonovou s přehledem válcoval. Clintonová si totiž může přičíst jeden velmi zajímavý primát. Její tweet z 9. června letošního roku, ve kterém Trumpa vyzvala, aby odstranil svůj účet, se stal nejoblíbenějším a nejsdílenějším příspěvkem na Twitteru vůbec. Celkem na něj zareagovalo téměř 1,2 milionu uživatelů.
Twitter, který se dlouhodobě potýká s finanční ztrátou a nezájmem investorů, je ale díky volbám nyní téměř v centru světového dění. „Rychlost a důraz na stručnost Twitteru je pro politiky a jejich týmy velmi užitečná, obzvlášť pokud umí dobře pracovat s informacemi,“ uvádí Laurie Riceová z univerzity v Edwardsville. Podle ní je také velmi užitečné jeho pojetí oboustranné komunikace, na kterou mohou politici jednoduše reagovat.
To, že se velká část volebního dění odehrává na Twitteru, a ne na Facebooku podle odborníků jasně ukazuje na transformaci sociální sítě. Ta už není založená na interakci přátel, ale stal se z ní spíše zpravodajský a politický kanál. A to hlavně díky své rychlosti, jednoduchosti a přehlednosti. Otázkou ale zůstává, zda bude hrát skomírající Twitter podobně důležitou roli i ve volbách za další čtyři roky.
