„Procesy se v Íránu vedou velmi problematickým způsobem, zadržení nemají kontakt s právníky, není dodržován náležitý postup odvolacího řízení ani dána možnost prominutí trestu nebo jeho zmírnění,“ uvádí se mimo jiné ve zprávě AI. Její statistika se týká období od letošního 1. ledna do 15. července. Íránské úřady tvrdí, že v této době bylo popraveno jen 246 lidí, ale AI má informace o dalších 448 popravách. Pokud se to potvrdí, znamená to, že na popravišti končí v průměru tři lidé denně.
Údaje se neshodují ani v loňské bilanci. Teherán přiznal 289 poprav, ale aktivisté, kteří se zabývají stavem lidských práv v Íránu, zaregistrovali 743 vykonání rozsudků smrti.
Smrt za drogy
Zástupce ředitele blízkovýchodní sekce AI Said Boumedouha stanici BBC řekl, že „popravy lidí jsou vždy odpudivé, ale vyvolávají obavy v zemi, v níž se vedou zjevně nespravedlivé procesy“.
AI neumí vysvětlit, proč se tempo poprav tak zrychlilo. Polovina případů se prý týkala drog. Íránské právo požaduje trest smrti pro mnoho drogových deliktů. Trest může být udělen už za překupnictví více než pěti kilogramů narkotik nebo více než 30 gramů heroinu, kokainu nebo jejich derivátů. Boumedouha řekl, že se Írán snaží tvrdými rozsudky už mnoho let zastavit nelegální obchodování s drogami, ale neúčinně. Mezi odsouzenci jsou často příslušníci náboženských a etnických menšin.
—
