Demokracie v Hongkongu umírá, ekonomice se však nadále daří | E15.cz

ANALÝZA: Demokracie v Hongkongu umírá, tamní ekonomice se však nadále daří

Lukáš Vojáček

Čínská komunistická vláda v posledních týdnech urputně potlačuje prodemokratickou opozici v bývalé britské kolonii Hongkongu. „Zničení politických práv nicméně nemusí nutně znamenat konec města jako hospodářského a finančního centra,“ tvrdí Steve Tsang, ředitel Čínského institutu při SOAS University v Londýně. Hongkong se podle něj změní, ve světové ekonomice však bude nadále hrát významnou roli. To potvrzují i experti oslovení deníkem E15.    

Současný Hongkong připomíná dějiště dvou zcela odlišných příběhů. Bezmála tři stovky lidí byly minulou neděli zatčeny za účast na poklidných protivládních demonstracích. Čínská pobřežní hlídka zadržela o týden dříve dvanáct prozápadních aktivistů, kteří se snažili uprchnout na motorovém člunu na Tchaj-wan. Nejmladšímu z nich bylo jen šestnáct let. V první polovině srpna si tamní policie došlápla i na redakci hongkongských antikomunistických novin Apple Daily mediálního magnáta Jimmyho Laie. 

Porušování lidských práv a principu „jedna země, dva systémy“ je od zavedení nového bezpečnostního zákona na konci letošního června v regionu všudypřítomné. Řada hongkongských univerzitních studentů například před začátkem letošního akademického roku řešila dilema, co všechno si může legálně dovolit vyslovit před vlastními spolužáky a profesory. „Hongkong má jedny z nejlepších univerzit v Asii, ale s rostoucí atmosférou strachu a autocenzury už není jasné, co může být vyučováno, a zda studentský aktivismus není minulostí,“ píše americká CNN.    

Na pozadí politické krize a potlačování svobod však metropole se 7,5 milionu obyvatel překvapivě nadále prosperuje jakožto jedno z nejdůležitějších obchodních středisek Asie i celého světa. Ve stejném týdnu, kdy se odehrála dramatická námořní honička s dvanácti aktivisty, oznámila čínská technologická společnost Ant Group svůj záměr vstoupit vedle té šanghajské i na hongkongskou burzu. Plánuje prodat akcie za historicky nejvyšší hodnotu 30 miliard amerických dolarů, asi 673 miliard korun, čímž by překonala loňský IPO rekord saúdskoarabské ropné korporace Saudi Aramco. 

Příliv čínských investorů

Peking je podle britského deníku Financial Times odhodlán udržet hongkongský byznys v rozkvětu, což se mu prozatím daří. „Metropole se v nadcházejících letech klidně může proměnit na ještě dynamičtější finanční centrum než doposud,“ míní Karine Hirnová ze společnosti East Capital. Řada velkých čínských firem, jako je třeba Alibaba nebo JD.com, totiž začala v důsledku napjatých vztahů mezi Čínou a Spojenými státy přesouvat část svých aktivit z USA do Hongkongu. A daný trend by měl na základě mínění odborníků pokračovat.  

„Hongkong může být nyní pro čínské investory atraktivnější - do určité míry jim může nahradit americké trhy, na kterých často probíhaly předchozí velké IPO,“ potvrzuje pro deník E15 Vilém Semerák, český expert na mezinárodní obchod a čínskou ekonomiku. „Kombinace hrozeb ze strany Trumpovy vlády a zpřísňování pravidel na amerických akciových trzích povede čínské firmy k tomu, aby se pokoušely hledat jiné možnosti, například právě Hongkong,“ dodává odborník. 

Svoboda slova jen pro některé

Podle Semeráka lze ovšem také brzy očekávat, že Hongkong bude v souvislosti s politickými represemi čelit i problémům. Zahraničí jej bude chápat jako území, které je pod kompletní kontrolou totalitní Číny, a to může naopak některé společnosti přimět k tomu, aby region opustily. To se už v tuto chvíli děje. „Příkladem může být jihokorejská firma Naver, která odchází do Singapuru,“ zmiňuje Semerák. 

Peking bude zjevně muset do budoucna najít nějaký kompromis, aby zachoval ekonomické výhody vyplývající ze současného postavení Hongkongu a zároveň udržel jeho atraktivitu pro zahraniční subjekty. Podle expertů je tudíž pravděpodobné, že Čína některé rysy principu „jedna země, dva systémy“ nakonec nadále zachová. 

„Systém bude postupně erodován, ale ne otevřeně změněn. Posílí se vlastenecká výchova ve školách a předběžná cenzura, veškeré politické svobody projevu budou omezeny na loajální části elit, nebudou však formálně odstraněny,“ myslí si Jiří Hudeček, sinolog z Univerzity Karlovy. Hongkong by si měl udržet též vlastní měnu a hospodářskou politiku. „Za nových pravidel však těžko může reálně fungovat svoboda slova a nezávislá média. Dochází tak ke změnám, které jsou jasně v rozporu se smyslem původní britsko-čínské deklarace,“ upozorňuje Vilém Semerák.

Symbolické sankce a invaze na Tchaj-wan

Oba odborníci se nicméně shodují, že jakákoliv protireakce ze strany Západu bude spíše symbolického charakteru a reálná šance, že Spojené státy či Velká Británie donutí Čínu ke změně přístupu, je nulová. Proto na žádná nová embarga či důrazné ekonomické sankce vůči Pekingu nejspíš nedojde. „Bylo by ovšem vhodné, aby západní země dávaly jasně najevo, že tento postup chápou jako porušení původních čínských slibů a například poskytovaly tamějším občanům azyl,“ navrhuje Vilém Semerák. 

Politickou a ekonomickou budoucnost východoasijského regionu by jinak mohl ovlivnit ještě jeden zásadní faktor. „Myslím, že se Čína připravuje na ozbrojené obsazení Tchaj-wanu v nejbližších letech, byť o něm ještě není napevno rozhodnuto,“ domnívá se Jiří Hudeček. Následky takového kroku budou mít podle Hudečka silný dopad i na situaci v Hongkongu.

 

Čínské represe v Hongkongu

  • Čínské úřady za poslední rok zatkli již 9600 občanů Hongkongu z politických důvodů, z toho dva tisíce byly obviněny.
  • Mezi nimi byla i řada vedoucích představitelů hongkongské prozápadní opozice, například mediální magnát Jimmy Lai nebo zákonodárci Ted Hui a Lam Cheuk-ting. 
  • Třiadvacetiletý prodemokratický aktivista a studentský vůdce Joshua Wong se nedávno svěřil médiím, že očekává své zatčení každým dnem.     
  • Represe se zintenzivněly po zavedení kontroverzního zákona z 30. června 2020, na jehož základě mohou být Hongkonžané trestně stíháni za podvratné a separatistické aktivity, pod které spadá třeba i veřejné skandování protivládních hesel. 
  • Zákon se vztahuje také na osoby žijící v zahraničí a porušuje princip jedna země, dva systémy, k jehož dodržování se Peking původně zavázal až do roku 2047, když před 23 lety přebíral správu nad regionem od Velké Británie.
  • Britský premiér Boris Johnson v červenci nabídl Hongkongu, že Spojené království může poskytnout politický azyl až třem milionům Hongkonžanů a udělit jim britské občanství.

  

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!