ANALÝZA: Globální Británie jako ochromený mesiáš svobodného obchodu | E15.cz

ANALÝZA: Globální Británie aneb ochromený mesiáš svobodného obchodu

Jan Žižka

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn

Světový obchod v posledních letech dostává jednu ránu za druhou – od Trumpových obchodních válek po rozpadající se globální dodavatelské řetězce během pandemie koronaviru. Jak to bude dál?

Jeden ze scénářů blízké budoucnosti si rýsují v Londýně: v kritickou chvíli nastupuje na scénu „globální Británie“ – zastánce svobodného obchodu, který se v roce 2021 ujímá předsednictví skupiny předních světových ekonomik G7.

Spojené království, osvobozené od evropských „pout“ obchodního protekcionismu, tak stojí v pravou chvíli v čele boje za volný a spravedlivý obchod. Angličané používají termín „wishful thinking“, Češi by řekli „přání otcem myšlenky“. Mnohé nasvědčuje tomu, že do této kategorie spadnou i výše uvedené londýnské představy o zemi, která po brexitu bude sama rychle uzavírat obchodní dohody s celým světem a ukazovat nadějný směr vývoje budoucí globální ekonomiky.

Uvolněný potenciál

Tyto představy minulý týden obšírně prezentovala britská ministryně mezinárodního obchodu Liz Trussová v prestižním londýnském think-tanku Chatham House. Ekonomika Spojeného království podle ní nyní může zařadit vyšší rychlost poté, co se desítky let pohybovala v pomalém pruhu kvůli zdi vysokých cel, kterou kolem sebe postavila Evropská unie.

Díky uvolněnému potenciálu Británie podle ministryně Trussové spojí síly s dynamicky rostoucími ekonomikami světa. Místo stagnující EU se vláda premiéra Borise Johnsona dokonce hodlá zapojit do Transpacifického partnerství některých států východní Asie, Austrálie a Ameriky, zatímco Spojené státy po nástupu prezidenta Donalda Trumpa toto uskupení naopak paradoxně opustily. Faktem je, že Londýnu už se podařilo uzavřít několik „menších“ obchodních dohod a jednu „velkou“ – s Japonskem. Tokio by také mělo podpořit britské ambice v transpacifickém prostoru.

Není vyloučeno, že se Londýnu podaří relativně rychle uzavřít dohody i s jinými zeměmi typu Kanady nebo Austrálie. Čechům, jejichž otevřené ekonomice by kvetoucí mezinárodní obchod vyhovoval, mohou být ambice „globální Británie“ sympatické. Rychlý pohled na statistická data ale vrací všechny optimisty do tvrdé reality. Británie loni vyvezla 43 procent svého zboží a služeb do Evropské unie a 20 procent do USA. A právě obchodní jednání s Bruselem i Washingtonem, jejichž výsledek bude mít na britskou ekonomiku mnohem zásadnější dopad, jsou velmi komplikovaná.

Tvrdá realita

Spoustě britských firem teď především hrozí, že se jim od příštího roku bude obchodovat s okolním světem mnohem hůře. Pokud se nepodaří odvrátit tvrdý brexit bez obchodní dohody mezi EU a Spojeným královstvím, podnikatelé z ostrovů budou muset počítat s novými cly a různými netarifními překážkami, které komplikují vstup na zahraniční trhy. Řadu dováženého i vyváženého zboží by tak zasáhla cla a množstevní kvóty poprvé od vstupu Británie do Evropského hospodářského společenství v roce 1973.

Důvody toho, že nejkomplikovanější jednání vedou Britové právě s Evropskou unií a Spojenými státy, mají jasnou logiku (byť v obou případech odlišnou). Do značné míry souvisejí právě s tím, že Evropany a Američany pojí s Velkou Británií úzké hospodářské vazby. Jako členská země EU bylo Spojené království pevně zakotvené do Evropské celní unie, jednotného vnitřního trhu, řídilo se unijními pravidly hospodářské soutěže a také společnou obchodní politikou. A bruselští vyjednávači pochopitelně brání tomu, aby si Britové uchovali veškeré výhody volného přístupu na trh EU, ale zároveň se odmítali řídit jeho pravidly.

Přístup k veškerému digitálnímu obsahu

Předplatit E15 Premium

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video