ANALÝZA: Jak vlády vypouštějí džina inflace. A centrální banky s nimi ochotně spolupracují

Stačí dvě procenta. V západních zemích nehrozí inflace ve výši tisíců procent jako ve Venezuele (na snímku) ani na úrovni 40 procent jako v Argentině. Už výraznější překračování hranice dvou procent by nicméně bylo významnou odchylkou od ustálených poměrů posledních desetiletí.

Stačí dvě procenta. V západních zemích nehrozí inflace ve výši tisíců procent jako ve Venezuele (na snímku) ani na úrovni 40 procent jako v Argentině. Už výraznější překračování hranice dvou procent by nicméně bylo významnou odchylkou od ustálených poměrů posledních desetiletí. Zdroj: Reuters

Dluhy veřejných financí v době koronavirové krize po celé zeměkouli narůstají. Obyvatelé některých zadlužených rozvojových států zároveň zažívají růst cen, který se vymkl kontrole.

Politici a centrální bankéři vyspělého Západu ale zjevně spoléhají na to, že v této části světa žádná vysoká inflace v dohledné době nehrozí. Mají pravdu. Zatím. Riziko, že velké veřejné výdaje časem i tady spustí inflační spirálu, jež bude ukrajovat lidem z jejich úspor, však rozhodně není nulové.

Jedním z ekonomů, kteří vidí hrozbu inflace v příštích letech, je Nouriel Roubini – americký profesor, který předpověděl minulou finanční krizi. Roubini dokonce mluví o stagflaci – tedy kombinaci vysokého růstu cen s hospodářskou stagnací. Také například ekonom Lubos Pastor z University of Chicago se nedávno připojil k názorům, že centrální banky nakonec nebudou vyšší inflaci bránit. Těžko se totiž bude hledat jiný způsob, jak smazat alespoň část nakupených dluhů.

Nic se neděje?

Když jiní ekonomové nebo centrální bankéři dnes slyší podobné úvahy o inflaci, nejspíš si ťukají prstem na čelo. Západní země momentálně bojují s opačným rizikem deflace. Krize utlumila poptávku spotřebitelů, ceny surovin zamířily výrazně dolů. Vystrašení lidé budou spořit a do žádného přehnaného utrácení se nepustí. Na rozdíl od občanů Argentiny, Zimbabwe nebo Venezuely, což je vyloženě extrémní příklad, v současné době nemají pocit, že musejí své peníze utratit co nejrychleji, protože zítra už bude zase všechno dražší.

Současní zastánci velkých rozpočtových výdajů argumentují, že se předpovědi ekonomů o hrozbě hyperinflace po minulé finanční krizi před více než deseti lety vůbec nenaplnily. Dnes naopak v politických i ekonomických kruzích na Západě – navzdory opačným hlasům Roubiniho a spol. – spíše převládá pocit, že vysoká inflace buď vůbec nehrozí, nebo ji centrální banky zase snadno zvládnou utlumit. Máme ale jistotu, že opět nenastane pravý opak toho, co říkají většinové předpovědi?

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!