Pandemie a politici podrážejí nohy španělské ekonomice | E15.cz

ANALÝZA: Španělské ekonomice podrážejí nohy pandemie a rozhádaní politici

Lukáš Vojáček

Ani Řecko, ani Itálie. Nejproblémovější zemí EU již brzy může být Španělsko. Madrid je podle odborníků oslovených deníkem E15 na cestě do hluboké ekonomické krize, ze které se bude vlekle vzpamatovávat. Jeho problémy se navíc výrazně promítnou do celé eurozóny. Mnohé státy v čele s Německem už teď podle agentury Bloomberg pohlížejí na dění ve Španělsku s obavami a období, kdy Berlín přivíral nad tamní situací oči, je nenávratně pryč.

„Nadcházející roky budou zatěžkávací zkouškou pro eurozónu a společnou měnu. Krize eura z let 2011 až 2013 může být jen slabým odvarem toho, co nás čeká v nejbližších letech,“ predikuje Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta. Velké jihoevropské země podle něj budou mít citelné problémy se slabým hospodářským růstem a zároveň vysokým zadlužením. A Španělsko je na tom úplně nejhůř.

Tamní ekonomika podle prognóz španělské centrální banky letos poklesne o 12,6 procenta a míra nezaměstnanosti se zvýší z loňských 13,7 na 18,6 procenta. Poměr vládního dluhu k hrubému domácímu produktu by se měl zvýšit na 120,6 procenta, zatímco loni činil 95,5 procenta.

Meziroční propad španělského HDP byl ve druhém čtvrtletí vůbec nejprudší v Evropské unii, dosáhl 22,5 procenta. Ještě loni přitom Španělsko patřilo s hrubým domácím produktem 29 442 dolarů na hlavu mezi třicet nejbohatších států světa.

Španělsko bude po dokončení brexitu čtvrtou největší ekonomikou EU, a je tudíž pochopitelné, že jeho hospodářské potíže zasáhnou unii mnohem více než třeba v případě mnohem menšího Řecka. Evropská centrální banka teď masivně nakupuje státní dluhopisy členských zemí s cílem snížit jejich výnosy.

„Pokud však bude Španělsko bojovat s pomalým hospodářským oživením, vysokou nezaměstnaností a vysokým zadlužením veřejného sektoru, může ochota Německa a dalších bohatých států Evropy tyto nákupy tolerovat klesat,“ varuje Novák.    

Marný boj s pandemií

Hlavním viníkem hospodářského úpadku Pyrenejského poloostrova je koronavirová pandemie. Španělsko bylo na jaře společně s Itálií evropským epicentrem nákazy. Jenže zatímco Italům se daří druhé vlně vyhýbat, ve Španělsku se teď boj s nemocí COVID-19 vymyká kontrole. Denně tam přibývá kolem deseti tisíc nakažených osob a v Madridu byl v pátek vyhlášen nouzový stav.     

Španělská ekonomika je silně orientovaná na cestovní ruch a zahraniční turisty. Země jich hostí na osmdesát milionů ročně, ale letos přijela jen čtvrtina. Těžké ztráty v tomto odvětví se podle expertů krátkodobě určitě nepovede dohnat. „Návrat na předkoronavirovou úroveň HDP očekávám ve Španělsku nejdříve v roce 2023, a i to je s otazníkem,“ myslí si Miroslav Novák.

Státu patrně nepomůže ani skutečnost, že má patřit k největším příjemcům peněz ze záchranného balíku Evropské unie. „Španělsko by podobně jako další jihoevropské země především potřebovalo hlubokou strukturální reformu, která by natvrdo nechala zbankrotovat řadu firem v odvětvích, která nemají perspektivu. Obávám, že to s výrazně levicovou vládou ani evropskou pomocí nepřijde,“ říká Ladislav Mrklas, politolog z CEVRO Institutu.

„Spíše budeme vidět snahu zachránit nezachranitelné. Zkušenosti s využitím pomoci ve státech jižní Evropy navíc máme dost bohaté a rozhodně nejsou příliš optimistické,“ dodává.

Španělská ekonomika podle Mrklase není v dobré kondici už od finanční krize v roce 2008. Zemi dlouhodobě trápí také obří nezaměstnanost mladých lidí, na které nic nezměnilo ani hospodářské oživení z posledních let. Kvůli ekonomické krizi teď navíc začíná více než kdy jindy vyplouvat na povrch dlouhodobá politická nestabilita regionu. 

Roztříštěná politika  

Španělé měli za posledních pět let čtyři vlády. A teprve od letoška jim poprvé v jejich více než čtyřicetileté demokratické historii vládne koaliční kabinet. Až do zvolení administrativy premiéra Pedra Sáncheze měl stát vždy jednobarevnou vládu.

„Ve Španělsku vládne silná decentralizace moci, což se týká i zdravotnických a bezpečnostních věcí. Koordinace je tak často hodně složitá,“ vysvětluje Ladislav Mrklas. Mnozí členové vlády jsou navíc podle něj jen levicoví aktivisté bez řádných politických a zejména manažerských zkušeností. 

Řada obyvatel obrací svůj hněv proti monarchii a volá po vyhlášení republiky. Španělská královská rodina je u veřejnosti v nemilosti od roku 2011, kdy vyšla najevo korupční aféra, do níž byl zapojen Iñaki Urdangarin, zeť tehdejšího krále Juana Carlose I.

„V zásadě je to nelogické. Na vině nejsou ani král, ani monarchie, jako spíše rozvrat způsobený tím, že stejně jako v řadě jiných evropských zemí politická elita nedokáže adekvátně odpovídat na nové výzvy globalizace,“ domnívá se Mrklas. „Roztříštění politické scény a různé separatismy tomu rozhodně nepomáhají, ba právě naopak,“ míní politolog.

Na základě nedávného průzkumu společností GAD3 pro španělský deník ABC se až 85 procent Španělů domnívá, že současné hašteření mezi úřady a politickými stranami významně podkopává boj s pandemií.

Dvousečná samostatnost

Vleklá krize bude navíc podle odborníků posilovat nacionalistické nálady v některých španělských regionech, především v Katalánsku. Teoretické osamostatnění regionu představuje velký evropský problém. „Velká část Katalánců a také Basků žije i na území jiných evropských zemí, třeba Francie,“ připomíná Mrklas.

Samostatnost Katalánska by podle ekonomických expertů měla negativní následky pro obě strany. „Zásadní otázkou by byla forma rozvodu. Při jednostranném vyhlášení nezávislosti, což by Španělsko těžko tolerovalo, jak už jednou bylo patrné, by se Katalánsko ocitlo v totální hospodářské izolaci, která by mohla skončit ekonomickým kolapsem,“ upozorňuje Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.

Navíc když se Španělsko naposledy změnilo z monarchie na republiku, následovala bratrovražedná a krvavá občanská válka, jejíž jizvy se nezacelily dodnes. „Její opakování si snad nikdo nepřeje, tak se to doufejme promítne do současné politické reality,“ věří Ladislav Mrklas. 

 

Podpořte E15 v anketě Křišťálová lupa

Deník E15 byl nominován v anketě Křišťálová Lupa 2020 o nejlepší zpravodajský web v Česku. Podpořte nás svým hlasem - ZDE.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!