Německo letos slaví 30 let od pádu Berlínské zdi, a tak se média plní studiemi, co že se za ty tři desítky let změnilo a co je ještě třeba udělat. Výstupy moc pozitivní nejsou, východní část země si sice ekonomicky výrazně polepšila, ale dohnat své bohatší příbuzné na západě se jí nepodařilo.
Zejména při průjezdu zeměmi na sever od Berlína si i český turista povšimne, že infrastruktura má jiný vzhled než třeba v Bavorsku a čerpací stanice nedaleko Halle dost jinou nabídku, než na jakou jsou motoristé zvyklí u Frankfurtu nad Mohanem.
Existují ale i změny, které asi nikdo nečekal. Zatímco od otevření hranic přišlo východní Německo o více než 2,5 milionu obyvatel, kteří utekli za prací na západ, v loňském roce poprvé díky vnitřní migraci přibylo lidí ve východních zemích, jinak řečeno: na východ dnes míří více Němců ze západu, než kolik jich odchází z východu na západ. Jde sice pouze o rozdíl pěti tisíc lidí, ale i tak už někteří sociologové hovoří o „návratu domů“. Nedá se samozřejmě čekat, že se brzy zaplní vyprázdněná sídliště v řadě měst bývalé NDR, ale nějaký nový pohyb to je.
Časopis Spiegel přišel ještě s jedním objevem. Ženy, které po pádu zdi přicházely za prací do západního Německa, byly často překvapeny tím, jak málo emancipované tamní ženy jsou. Stát blahobytu jako by chtěl udržovat rozdělení rolí: ženy doma, muži v práci. Není asi s podivem, že tyto zkušenosti pocházejí hlavně z katolického Bavorska. Dnes je v této nejbohatší spolkové zemi boom poptávky po školkách, jeslích a po částečných úvazcích žen. A pak že západ v ničem východ nedohání…
