Kdyby se mělo spojit zdůvodnění jeho soudců do jedné věty, zněla by asi takto: „Z někdejší americké spásy zůstal bezradný, řečnící panák, který není schopen postavit se Kongresu, ani uhlídat své podřízené.“ Obamův geopolitický protipól, ruský prezident Vladimir Putin, sice čelil výtkám za podkopávání demokracie a snahu získat zpátky do ruského područí okolní země, na první pětku to však nestačilo.
Poměrně suverénně se tam zato dostal donedávna prakticky neznámý slovenský nacionalista Marian Kotleba, jenž se přes svoje rasistické a homofobní názory na podzim stal županem Banskobystrického kraje. Respondenti v tom vidí zdvižený prst pro celou střední Evropu a fenomén, jemuž je třeba se vzepřít dřív, než Kotleba vyroste z regionální politiky výš. Hlasování příliš neovlivnil současný boj o budoucí směřování Ukrajiny. Její prezident Viktor Janukovyč se přes kramářské kupčení s budoucností země mezi největší průšviháře neprobojoval.
1. Bašár Asad, syrský prezident
Vlekoucí se občanská válka a humanitární katastrofa v jeho zemi ho vynesla do čela žebříčku. Hlasující vesměs míní, že prvotní příčinou současné syrské tragédie je Asadova neochota si přes své intelektuální schopnosti připustit, že časy se mění a s dědičně danou mocí je konec. Mezi respondenty však měl i své zastánce, poukazující na to, že je lepší alternativou než fanatičtí islamisté, kteří mohou zem ovládnout.
Zaznělo v anketě:Kdo jiný by mohl vyhrát, než ten, kdo použil chemické zbraně proti vlastnímu lidu.
2. Silvio Berlusconi, italský expremiér
Italský seladon kdekoho zaráží nedostatkem soudnosti a neschopností vystřízlivět z opojení mocí. V uplynulém roce ukázal, že je ochoten riskovat křehkou vládu hospodářsky rozkolísané Itálie, a neprobral ho ani vzdor ve vlastní straně. Na jeho obranu je třeba říci, že jeho ego živí poměrně velká popularita mezi Italy, kvůli které se nevzdává myšlenky na velký politický comeback.
Zaznělo v anketě:Prospěchář, který vždy stavěl vlastní zájmy nad zájmy své země, Itálii ztrapnil a většině důležitých věcí ani nerozuměl.
3. Barack Obama, americký prezident
Má za sebou nepříjemný rok, který jako by naznačoval, že veškerá strategie současné americké diplomacie spočívá v bedlivém sledování okolního dění. Obama přitom těžkopádně válčí i na domácím poli s republikány. Asi však nejhorší, co ho mohlo potkat, je, že jeho vlajková loď – zdravotnická reforma, vyplouvá povážlivě nakloněná.
Zaznělo v anketě:Fatálně vyklízí pozice USA ve světě, vrcholem je kapitulantská dohoda s Íránem. Ukazuje se, že ani prezident nedokáže zkrotit státní instituce, které si dělají, co chtějí.
4. Marian Kotleba, župan
Banskobystrického kraje Jeho zvolení šokovalo kdekoho na Slovensku i v zahraničí a hlasující irituje pouhou existencí. Kotleba dokázal zneužít hospodářské krize, dlouhodobě neřešených problémů a frustrace lidí k propagaci myšlenek, které v civilizované společnosti nemají místo. Na jeho obhajobu se snad dá říci pouze to, že mu politici nalevo i napravo sami poskytli značný prostor a vůbec nezachytili jeho vzestup.
Zaznělo v anketě:Vrací Slovensko do dob fašistického štátu. Pokud se extrémisté mohou dostat k moci na Slovensku, jistě mají šance i u nás.
5. Viktor Orbán, maďarský premiér
Letošek byl pro Orbána přípravným rokem na volby, které mají potvrdit jeho dominantní postavení na politické scéně. Oponentům se proto snažil zkomplikovat působení a voličům snížit životní náklady, což znamenalo velké zásahy do už tak problémového hospodářství. V mezinárodním měřítku ukazuje, že dohodnutá pravidla pro něj neplatí.
Zaznělo v anketě:Stejně jako skoro patnáct milionů jeho oveček si myslí, že Maďaři jsou výjimeční, mají v dějinách význačné místo a jsou předurčeni pro zvláštní úkoly. Co udělá v ekonomice, to udělá špatně.
Další pořadí: 6. Vladimir Putin, ruský prezident, 7. Viktor Janukovyč, ukrajinský prezident, 8.–9. François Hollande, francouzský prezident a Nicolás Maduro, venezuelský prezident, 10. Muhammad Mursí, svržený egyptský prezident
