Ačkoli jsou politické vztahy mezi Spojenými státy a Čínou stále na ostří nože, největší západní firmy se obchodování na obřím asijském trhu očividně nemíní vzdát. Šéf francouzského výrobce luxusního zboží LVMH Bernard Arnault je aktuálně v Pekingu. Navázal tak na Elona Muska, Billa Gatese a řadu dalších prominentních podnikatelů, kteří navštívili Čínu v posledních týdnech. Čínská vláda podle stanice CNN přesvědčuje miliardáře, aby se přes napjatou geopolitickou situaci nebáli v zemi investovat. Zároveň se snaží skrz byznysmeny posílit svůj vliv v západních zemích.
Arnault byl tento týden spatřen v několika nákupních centrech v Pekingu. Jeho přítomnost v metropoli potvrdila i čínská státní média. Společnost LVMH účel Arnaultovy cesty nekomentovala, podle CNN však druhý nejbohatší člověk na světě přijel do země podpořit svůj byznys. Tržby francouzského koncernu v letošním prvním čtvrtletí překvapivě vzrostly oproti předchozímu roku o sedmnáct procent, a to zejména díky silnému oživení poptávky na čínském trhu. Segment luxusního zboží zde rostl v prvních pěti měsících roku 2023 vůbec nejrychleji ze všech podnikatelských odvětví.
Do Číny v uplynulých týdnech zavítala vedle Arnaulta celá plejáda lídrů západního byznysu od šéfa výrobce počítačových čipů Intel Pata Gelsingera až po generálního ředitele banky JPMorgan Chase Jamieho Dimona. Ve všech případech šlo o jejich první osobní kontakt s čínskými partnery od vypuknutí koronavirové pandemie před více než třemi lety.
Například předminulý týden země hostila spoluzakladatele Microsoftu Billa Gatese, který se dokonce sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. „Diskutovali jsme o globálních výzvách, jako jsou klimatické změny nebo nerovnost v přístupu k lékařské péči, a o tom, jakou roli může hrát Čína v pokroku na celém světě,“ uvedl Gates. Čínský vůdce zase nazval amerického miliardáře „svým starým přítelem“.
Nadace Gatesových se nedávno zavázala poskytnout padesát milionů dolarů, více než miliardu korun, na výzkum léků proti vysoce nakažlivým chorobám v Číně. Microsoft je rovněž jedním z mála amerických technologických gigantů, jenž bez větších omezení stále operuje na čínském území.
Na konci května podnikl cestu do Pekingu i šéf Tesly Elon Musk. Při té příležitosti měl říct čínskému ministru zahraničí Čchin Kangovi, že „zájmy Spojených států a Číny jsou propletené jako siamská dvojčata“. Zdůraznil, že jeho společnost je striktně proti zpřetrhávání vybudovaných dodavatelských řetězců a vyzval k udržování „zdravých vztahů“ mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Tesla se k Muskovým slovům nevyjádřila a i miliardářův twitterový účet byl ohledně této návštěvy nezvykle diskrétní.
Agentura Reuters ve středu připomněla, že Muskova automobilka ve druhém kvartále patrně opět dosáhla v Číně na rekordní tržby. Navzdory rostoucí konkurenci ze strany domácích výrobců mohla v zemi mezi dubnem a červnem na základě odhadů prodat okolo 155 tisíc elektromobilů, o třináct procent více než v předchozím čtvrtletí. Tesla zároveň plánuje ještě letos otevřít v Šanghaji novou gigafactory.
„Je vidět, že čínský trh je pro západní podnikatele stále lákavou příležitostí. Je samozřejmě na místě se ptát, do jaké míry se tu promítá tendence korporací myslet spíše na krátkodobé zisky a ignorovat dlouhodobá rizika, možná však ten kalkul v některých případech stále dává smysl,“ hodnotí pro E15 počínání byznysmenů sinolog Filip Jirouš.
Široké úsměvy a přátelské třesení rukou na červeném koberci mezi západními miliardáři a čínskými komunisty ostře kontrastují s oficiální zahraniční politikou Spojených států. Americká vláda prezidenta Joe Bidena se momentálně chystá zpřísnit už tak omezený export vyspělých technologií na čínský trh a ke stejnému kroku dlouhodobě vyzývá i své spojence.
Američané se tím snaží brzdit rozmach čínského polovodičového průmyslu. S Pekingem mají tvrdé spory též ohledně dodržování lidských práv v Číně nebo nezávislosti Tchaj-wanu. Odborníci jsou přesvědčeni, že Čína se v příštích letech pravděpodobně pokusí rozporovaný ostrov silou obsadit, což by mohlo vyvolat přímou vojenskou konfrontaci s USA.
Současné nadbíhání podnikatelům tak lze vnímat nejen jako snahu Pekingu posílit vlastní ekonomiku, ale i jako pokus o oslabení rivala, což je zjevné i z vyjádření čínských politiků. „Někteří lidé na Západě propagují koncept snižování závislosti na Číně. Jsou to ale soukromé firmy, kdo taková rizika vnímá nejcitlivěji, a proto by jim mělo být umožněno utvořit si na věc vlastní názor,“ řekl například na Světovém ekonomickém fóru čínský premiér Li Čchiang.
„Komunistická strana Číny dlouhodobě využívá takzvané strategie elite capture, tedy kultivace elit za účelem získání vlivu v cílové zemi. Toho jsme koneckonců mohli být v letech 2013 až 2019 svědky i v Česku. Kultivace vlivných jedinců a jejich myšlení je totiž snazší než ovlivňovat politiku a politický diskurs napřímo, takže čínská civilní rozvědka má na tyto aktivity delegované jedno celé oddělení,“ vysvětluje Jirouš. „Druhá věc je, že především technologické firmy přinášejí Číně nejen potřebný kapitál, ale také potenciálně přístup ke klíčovým technologiím a know-how, takže těch výhod na straně Pekingu je celá škála. A tady se zase vracíme k otázce, do jaké míry obě strany benefitují ze vzájemného vztahu stejně, já bych o tom celkem pochyboval,“ dodává expert.
Najde se ovšem i řada společností, které už teď v kontextu napjatých vztahů Číny s USA myslí na zadní vrátka a své aktivity v asijské zemi tlumí. Třeba Apple chce do roku 2027 přesunout až polovinu výroby svých iPhonů do Indie. Částečný odchod z čínského trhu podle listu Financial Times zvažuje i britsko-švédský farmaceutický kolos AstraZeneca.
Kdo je Elon Musk?
