Na Tchaj-wanu panuje největší napětí za poslední měsíce. Důvodem je avizovaná cesta předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové, která se v srpnu chystá navštívit Tchaj-pej. Stala by se tak nejvýše postaveným americkým politikem od začátku století, jenž by přijel na rozporovaný ostrov. Podle českých expertů lze očekávat, že Čína dříve či později Tchaj-wan napadne, v nejbližší době se to ale patrně nestane.
Americký prezident Joe Biden si ve čtvrtek i kvůli Tchaj-wanu telefonoval se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Ten vyzval Spojené státy, aby ctily princip jedné Číny, a zároveň varoval Bidena, že „kdo si zahrává s ohněm, může se jedině spálit“. Šéf Bílého domu na oplátku vzkázal, že USA jsou „proti jednostranným snahám měnit současný stav“.
Podle agentury Bloomberg se lídři dvou největších světových ekonomik také během telefonátu pravděpodobně dohodli na vůbec prvním osobním setkání od Bidenova nástupu do úřadu. Pokud by se opravdu uskutečnilo, znamenalo by zásadní změnu v přístupu čínského prezidenta k zahraniční politice. Si od vypuknutí pandemie před více než dvěma lety neopustil čínské území.
Britský deník The Financial Times upozorňuje, že cesta Pelosiové na Tchaj-wan přichází pro Siho ve velmi nevhodný čas, protože se připravuje na podzimní sjezd čínských komunistů, na němž chce potřetí v řadě obhájit pozici stranického vůdce.
Severoatlantická aliance (NATO) – jak funguje a pomáhá?
O zvýšeném napětí v regionu svědčí i vojenská cvičení, která tento týden uskutečnila v okolí Tchaj-wanu jak čínská, tak tchaj-wanská armáda. Do Jihočínského moře rovněž před pár dny připlula americká válečná loď USS Ronald Reagan. Šéf CIA William Burns minulý týden prohlásil, že k čínské invazi na Tchaj-wan nepochybně dojde, otázkou je spíše „jak a kdy“. S tím souhlasí i tuzemští odborníci.
„Útok Číny na Tchaj-wan je vysoce pravděpodobný, ale neočekával bych jej v blízké době. Připravenost čínského státu a armády ještě není ideální a v Bílém domě sedí muž, který by Tchaj-wan nejspíš skutečně bránil,“ míní sinolog Filip Jirouš. Peking mohla na základě Jiroušova mínění odradit i nečekaně tvrdá a jednotná reakce Západu na válku na Ukrajině. „Čína tím byla zřejmě zaskočena, zvláště poté co Západ neudělal prakticky nic po likvidaci svobodné společnosti v Hongkongu,“ dodává sinolog.
„Nemyslím si, že k válečnému konfliktu ve východní Asii dojde třeba v letošním roce. Určitě však s jeho vypuknutím lze v budoucnu počítat,“ přidává se analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček. I on je přesvědčen, že Spojené státy budou Tchaj-wan před čínskou invazí aktivně bránit s podporou ostatních členů Severoatlantické aliance. „Střetnutí mezi těmito velmocemi nemusí být pouze fyzické, možná nastane i v nějaké jiné formě, jako jsou hospodářské sankce či kyberútoky,“ soudí Boháček.
Spor o Tchaj-wan má hluboké kořeny. Ostrov ležící jihovýchodně od pevninské Číny funguje dlouhé roky jako nezávislý stát s demokraticky volenou vládou. Komunistická Čína ho však považuje za svou vzbouřenou provincii. Návštěvu Pelosiové lze vnímat jako americkou snahu podpořit samostatnost Tchaj-wanu a předejít invaznímu scénáři.
Pozornost ve východoasijském regionu vzbudily tento týden také ostré výroky severokorejského diktátora Kim Čong-una. Ten varoval před rozpoutáním války na Korejském poloostrově a vzkázal Spojeným státům, že KLDR je připravena ke své obraně použít i jaderné zbraně.
Podle Jirouše se tím Kim pouze snaží na sebe upozornit. „Severní Korea by v případě války o Tchaj-wan mohla sehrát roli Běloruska v rusko-ukrajinské válce. Nějaké větší zapojení do konfliktu nicméně od Pchjongjangu nečekám,“ říká Jirouš. „Kim Čong-un představuje velký problém i pro Čínu, není pro Peking spolehlivým spojencem,“ doplňuje Boháček.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
