Asadovo miliardové drogové impérium padlo. O zdroje z obchodu s captagonem přišel i Hizballáh
Pád syrského režimu Bašára Asada ovlivní nejenom rozložení sil na Blízkém východě, ale také obchod se zřejmě nejpopulárnější drogou v regionu, captagonem. Syrskému autokratovi přinášela miliardy dolarů ročně a pomáhala mu s udržením moci. Své operace z obchodu s ní financoval i libanonský Hizballáh. Očekává se, že nyní toto narkotikum podraží a jeho výroba se přesune jinam, nejspíše hlavně do Iráku.
Captagon neboli fenetylin je látka příbuzná amfetaminu. Na Blízkém východě se užívá jako prostředek k udržení pozornosti a rekreační droga mezi všemi vrstvami obyvatelstva, a také jako stimulant pro vojáky a různé bojovníky. Vysloužil si tak řadu přezdívek jako „kokain chudých“ či „džihádistická droga“.
Syrské laboratoře se v době občanské války v zemi staly hlavním centrem produkce tohoto narkotika. Podnítily poptávku po ní v celém regionu, což vyvolávalo i napětí, například ve vztazích Damašku s Rijádem. Americký think tank New Lines Institute odhadl, že celosvětový trh s captagonem má hodnotu až deset miliard dolarů ročně, přičemž Asadův režim na něm vydělával 2,5 miliardy.
Za drogami stál mocný Asadův bratr
Syrští rebelové po své bleskové ofenzivě přispěchali se zveřejněním důkazů o drogových aktivitách padlého zřízení. Rozšířili videa z výrobních a pašeráckých zařízení na místech spojených s bývalými nejvyššími představiteli země.
Mezi lokalitami, kde rebelové objevili údajné továrny na captagon a skladovací plochy, byla letecká základna Mezzeh v Damašku, společnost obchodující s automobily v Latákii nebo bývalá továrna na chipsy v Dúmě, která je nejspíš spojená s bratrem exprezidenta Máhirem Asadem. Záběry rebelů ukazují tisíce captagonových pilulek skrytých ve falešném ovoci, keramických mozaikách i elektronice.
Syrský podnikatel Fares Al Tut Reuters řekl, že jeho rodina dříve lupínkovou továrnu vlastnila, v roce 2018 ji však zabavil obchodník blízký Asadově rodině. „Přeměnili to z výroby potravin na výrobu captagonu, který zabíjel syrské děti, na podporu čtvrté divize,“ sdělil podnikatel agentuře s odkazem na elitní složku syrské armády, která chránila režim, a zřejmě také dohlížela na celý drogový byznys. Velel jí Máhir Asad, což z něj činilo druhého nejmocnějšího muže země.
„To naprosto dokazuje, že režim byl systematicky zapojen do výroby a obchodování s captagonem,“ podotkla pro The Wall Street Journal (WSJ) ke zveřejněným nálezům Caroline Roseová z New Lines Institute, podle níž jsou nálezy ohromující svým rozsahem. „Umíte si představit personál a zdroje, které k tomu byly potřeba? Ukazuje to, jaké investice šly do tohoto nezákonného obchodu. Pronikl do mnoha prvků režimu: do jeho politického aparátu, sponzorských sítí i bezpečnostního aparátu,“ vysvětlila.
Obchod s captagonem narušil i Izrael
Ze syrského captagonu však neměl prospěch pouze Asad, ale také s ním spřízněný libanonský Hizballáh. Patrně asistoval při obchodu s narkotikem v jím ovládaných oblastech a chránil dealery. K tomu má vlastní laboratoře zejména na jihu Libanonu. „Captagon umožnil Hizballáhu diverzifikovat svůj zdroj příjmů,“ citoval WSJ experta na skupinu Josepha Dahera z univerzity v Lausanne.
Velikost zisku Hizballáhu z captagonu není známá, některé zdroje hovoří o desítkách milionů dolarů. Pád Asada každopádně nejspíš ještě zhorší kondici hnutí, které v posledních měsících citelně zasáhly izraelské aktivity. Boje s Izraelem podle The Jerusalem Post narušily i produkci a pašování captagonu. Projevilo se to mimo jiné tím, že Jordánsko a Saúdská Arábie zachytily v poslední době menší množství narkotika. Židovský stát si přitom dříve stěžoval na to, že drogový obchod pomáhá financovat operace Hizballáhu, namířené proti izraelské bezpečnosti.
Jenže rozjetá poptávka po captagonu na Blízkém východě zcela jistě nevymizí. Panují obavy, že se výroba přesune především do Iráku, kam látka stále více pronikala už v posledních letech. Stal se důležitou přepravní zemí a v roce 2023 tam úřady objevily i první výrobní laboratoř. Velkou roli v obchodu s drogou hraje i další syrský soused.
„Jordánsko dlouho sloužilo jako tranzitní trasa pro drogy směřující do bohatých zemí Perského zálivu,“ řekl ABC Armenak Tokmajyan z think tanku Malcolm H. Kerr Carnegie Middle East Center v Bejrútu. „V posledních letech se ale stalo také trhem pro narkotika, včetně captagonu. Sám jsem navštívil severní Jordánsko a byl jsem svědkem toho, jaké dopady to mělo na místní komunity,“ dodal.
Není vyloučené, že captagon se produkuje i v Afghánistánu, kde Tálibán zakázal pěstovat opiový mák. „Byl jsem v Afghánistánu loni v září a je to tak, že se opravdu pole změnila a nepěstuje se tam mák, ale ephedra, chvojník. Pravděpodobně se tam vyrábí captagon,“ prohlásil v létě nyní již bývalý český národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
