Britský soud rozhodl, že zakladatel portálu WikiLeaks Julian Assange nemá být vydán do Spojených států, protože hrozí, že v tamním vězení spáchá sebevraždu. USA viní Assange z porušení zákonů týkajících se špionáže a ze spiknutí s cílem získat americké tajné dokumenty nabouráním se do vládních počítačů. Devětačtyřicetiletému Australanovi by v USA hrozilo až 175 let vězení. Americká vláda oznámila, že se hodlá proti verdiktu britského soudu odvolat, a Mexiko nabídlo Assangeovi politický azyl.
Americké úřady Assange viní ze zveřejnění tajných vojenských záznamů a diplomatických zpráv prostřednictvím WikiLeaks. Assange tím podle USA ohrozil více než 100 lidí.
Assangeovi právníci naopak označili stíhání za politické motivované a stupňované americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Upozorňují, že jejich klient působil jako novinář a že zveřejnění uniklých dokumentů odhalujících protiprávní jednání americké armády v Iráku a v Afghánistánu podléhá prvnímu dodatku americké ústavy, jenž zaručuje svobodu projevu. O propuštění na kauci z londýnské věznice, kde je Assange zadržován již více než rok a půl, chce jeho právní tým požádat při soudním stání ve středu.
Soudkyně Vanessa Baraitserová dnes zamítla téměř všechny námitky Assangeova právního týmu. V případě, že by se Assangeova vina prokázala, šlo by podle ní o trestné činy i podle britské jurisdikce a nevztahovala by se na ně svoboda projevu. Nic podle ní nenasvědčuje tomu, že by se Assangeovi v USA nedostalo spravedlivého procesu.
Rozhodnutí Assange nevydat zdůvodnila rizikem, že by mohl spáchat sebevraždu. Poznamenala přitom, že Australan trpí střední až těžkou klinickou depresí, předloni se v jeho cela našla půlka žiletky a Assange místnímu personálu svěřil, že přemýšlí o sebevraždě.
Stella Morisová, s níž má Assange dva syny, rozsudek označila za „první krok ke spravedlnosti“. Doufá, že její přítel nakonec bude propuštěn, a vyzvala Trumpa, aby před odchodem z Bílého domu Assangeovi udělil milost. Není jasné, zda bude administrativa příštího prezidenta Joea Bidena ve stíhání pokračovat, ale americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že hodlá o extradici usilovat i nadále. Právníci zastupující americkou vládu uvedli, že jsou spokojeni s tím, že soud zamítl Assangeovy argumenty o politicky motivovaném stíhání.
Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador řekl, že Mexiko je připraveno Assangeovi poskytnout ochranu. „Je to novinář a zaslouží si dostat šanci,“ řekl s tím, že požádá ministerstvo zahraničí, aby začalo vyjednávat s britskou vládou a dosáhlo vydání do Mexika.
Nadace pro ochranu svobody tisku rozsudek uvítala, přestože nebyl svobodou projevu zdůvodněn. Server WikiLeaks na sebe strhl pozornost médií z celého světa v roce 2010, když publikoval tajné video americké armády zachycující letecký útok v Bagdádu z roku 2007, který zabil desítku lidí včetně dvou reportérů agentury Reuters. Server poté mimo jiné zveřejnil množství tajných zpráv, převážně polních hlášení amerických vojáků z let 2004 až 2009, a tajných amerických diplomatických depeší.
Assange byl v prosinci 2010 v Británii zatčen na základě zatykače, který vydalo Švédsko kvůli obvinění ze znásilnění a sexuálního obtěžování. Australan tuto kauzu považoval za zástěrku, jak dosáhnout jeho předání americké justici. V Británii byl ještě v prosinci 2010 propuštěn na kauci, kterou ale porušil, když reálně hrozilo jeho vydání do Švédska: v červnu 2012 se Assange uchýlil na ekvádorskou ambasádu v Londýně a získal politický azyl. Ten mu byl ale předloni odebrán, načež ho znovu zatkla britská policie.
