Centrální banka očekává, že britská ekonomika bude po zbytek letošního roku stagnovat. Svůj výhled na celý letošní rok, který počítá s růstem hrubého domácího produktu (HDP) o dvě procenta, ale banka nechala beze změn. V první polovině roku byl totiž růst vyšší, než se čekalo. V příštím roce má být růst naopak slabší - svůj odhad banka snížila na 0,8 procenta z dosavadních 2,3 procenta. To představuje nejrozsáhlejší zhoršení odhadu od roku 1992, kdy banka začala své prognózy zveřejňovat.
Britská měnová autorita hodlá rovněž nakoupit dluhopisy firem s vysokým hodnocením úvěrové spolehlivosti v objemu deset miliard liber. Představila také úvěrový program v hodnotě až 100 miliard liber, jenž má zajistit, aby se nižší úroky projevily i v půjčkách, které komerční banky poskytují domácnostem a podnikům.
Centrální banka chce také podpořit přísun úvěrů do ekonomiky uvolněním pravidel pro kapitálovou vybavenost komerčních bank. Upravila proto způsob výpočtu ukazatele podílu základního kapitálu na celkových aktivech bank. Tímto způsobem by se měl snížit objem kapitálu, který musejí banky držet, aby plnily pravidla.
Měnový výbor bude zasedat méně často
Měnový výbor Bank of England se rozhodl podpořit ekonomiku, přestože očekává, že inflace kvůli poklesu kurzu libry vystoupí nad dvě procenta - limit, který je považovaný za strop cenové stability.
„Banka je i nadále připravena uskutečnit jakékoliv kroky, které jsou nutné k zajištění měnové a finanční stability,“ uvedl guvernér centrální banky Mark Carney. Upozornil také, že existuje prostor pro další snížení úrokových sazeb.
Měnový výbor banky se nedávno rozhodl, že bude zasedat pouze osmkrát ročně. To znamená, že další pravidelné zasedání se uskuteční 3. listopadu, pokud banka nesvolá mimořádné zasedání. Většina členů měnového výboru se shodla, že pokud si ekonomika v příštích měsících povede tak špatně, jak se nyní očekává, pak bude potřeba snížit úroky do konce roku ještě jednou. Základní úrok by tak byl jen mírně nad nulou.
Recese nehrozí
Před referendem o setrvání Británie v EU se často objevovala varování, že v případě brexitu čeká Británii hospodářská recese. Centrální banka ve svém výhledu s recesí nepočítá, její prognózy ale berou v úvahu stimulační opatření. Slabý výhled na druhou polovinu letošního roku naznačuje, že pokud by centrální banka nezasáhla, ekonomika by se do recese propadla.
Dnešní rozhodnutí podle analytiků zdůrazňuje obavy, které má banka o vývoj ekonomiky po brexitu. Stimulační opatření jsou ale preventivním opatřením na posílení důvěry a měnová politika sama o sobě příliš nezmůže. Nyní tak bude důležité, aby přišla s podpůrnými kroky i vláda, upozornila hlavní ekonomka Aberdeen Asset Management Lucy O'Carrollová.
Britský ministr financí Philip Hammond dnešní snížení úrokových sazeb vítá. Dodal, že on i guvernér Carney mají „k podpoře ekonomiky potřebné nástroje“. Britská libra po oznámení nových opatření centrální banky výrazně oslabila. Britské akcie naopak zpevnily, jejich hlavní index FTSE 100 tak přidával zhruba 1,5 procenta.
„Bank of England představila agresivní opatření na podporu ekonomiky a na odvrácení recese. Má to ilustrovat, že je ochotna a schopna rychle reagovat na ekonomický šok, který se objevil po překvapivém odhlasování brexitu,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Markit Chris Williamson. „Budou ale zapotřebí další opatření, a to nejen od Bank of England,“ dodal.
Akciový index FTSE 100 v posledním roce
