„Žádná dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou není konečná a ta poslední, uzavřená za pomoci Evropské komise, rozhodně konečná také není,“ uvedl diplomat. Ukrajina a Rusko se minulý čtvrtek po tvrdých několikaměsíčních jednáních dohodly na zimních dodávkách ruského zemního plynu na Ukrajinu. Ukrajina bude platit Rusku do konce roku 378 dolarů a v prvním čtvrtletí příštího roku 365 dolarů za tisíc metrů krychlových.
Ukrajina nedostávala ruský plyn od června, kdy Moskva zavřela kohouty kvůli chronické neschopnosti ukrajinského Naftogazu platit účty. Spor hrozil nejen energetickou krizí na samotné Ukrajině, ale ohrožoval i dodávky strategické suroviny pro evropské spotřebitele.
Ukrajina zvládne platit účty, míní Oettinger
Dohody platné do konce března příštího roku bylo dosaženo při zprostředkování tehdejšího eurokomisaře pro energetiku Günthera Oettingera. Smlouvu spolu s Oettingerem podepsali ministři energetiky obou zemí Jurij Prodan a Alexandr Novak.
Oettinger kontrakt ocenil na 4,6 miliardy dolarů a označil za záruku evropské energetické bezpečnosti v nadcházející zimě. Kyjev je s pomocí Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie schopen uhradit veškeré své účty, konstatoval.
EU musí plnit "domácí úkoly"
Podle Bartuškova názoru ale riziko nadále existuje především pro země na jihovýchodě Evropy, pro Českou republiku by případné problémy mohly být relativně malé, míní Bartuška. Varoval, že ruská i ukrajinská strana budou rády žádat od Evropy ještě další peníze. V Bruselu dnes český vládní zmocněnec vystoupil v diskusi o energetické bezpečnosti ve výboru pro průmysl a energetiku europarlamentu.
Žádný evropský politik nemůže říci 'nechme zmrznout Bulhary'
Podle jeho názoru je hlavní potíží při jednáních s ruskou a ukrajinskou stranou jasné vědomí, že ze strany EU nelze připustit problémy v evropských zemích. „Žádný evropský politik nemůže říci - ani by ho to nenapadlo vyslovit - 'nechme zmrznout Bulhary, je nám jedno, co se stane v Srbsku, je nám lhostejné, co bude s Maďary nebo Moldavany'. Zatímco pro druhou stranu je to vše jen otázka peněz a nijak zvlášť je nezajímá osud konkrétních evropských zemí nebo lidí v nich žijících,“ podotkl Bartuška.
Evropa si proto podle něj musí udělat především své „domácí úkoly“, v první řadě prohloubit vzájemné propojení energetických sítí, tedy ropovodů a plynovodů. Evropské ekonomiky tak pak budou odolnější vůči vnějším tlakům.
