„Nemám radost z toho, že musíme využívat Tempelhof. Byl bych raději, kdybychom mohli zajistit ubytování běženců v menších, decentrálních ubytovnách. To by totiž umožnilo mnohem lepší šanci na jejich integraci,“ řekl Müller. „Problém ale je v tom, že nedokážeme tak rychle najít decentrální ubytování pro tolik lidí, kolik jich nyní přichází,“ doplnil s tím, že do Berlína denně dorazí několik set běženců.
Město v současnosti zajišťuje bydlení pro běžence v hangárech na Tempelhofu, v halách berlínského výstaviště nebo v kongresových prostorách. „Když jsme se snažili najít jiné ubytování, vždy jsme naráželi na odpor. Ať už to byly sportovní haly, kterých se využívá pro ubytování běženců 40 z asi tisícovky, které v Berlíně jsou, nebo prázdné a nepoužívané kancelářské prostory,“ podotkl Müller.
Chybí infrastruktura
Velkokapacitní nouzové ubytování podle něj přitom postrádá potřebnou infrastrukturu. V hangárech na Tempelhofu není například dost sprch, aby pokryly potřeby tisíců uprchlíků. „Uvědomuji si, že je to problém. Musíme postupně najít nějaké řešení,“ řekl primátor. Zdůraznil však, že v první řadě bylo nutné vůbec nějaké ubytování najít, aby běženci měli v zimě střechu nad hlavou.
„Do budoucna bude nejdůležitější nabídnout běžencům možnost integrace. Rychlá pomoc je klíčová proto, aby se jejich integrace zdařila,“ řekl Müller. Město podle něj jen v letošním roce zaměstnalo 600 nových učitelů, kteří by měli zajistit výuku němčiny, ale i ostatních předmětů pro nezletilé běžence. Ti tvoří zhruba desetinu lidí, kteří do Berlína dorazili.
Müller také přiznal, že při registraci uprchlíků v Berlíně a zajišťování prvního kontaktu s nimi panoval v uplynulých týdnech chaos. Zlepšit by se to podle něj mělo se změnou vedení Zemského zdravotního a sociálního úřadu (LaGeSo), který je za běžence ve městě zodpovědný. „Víme, že organizaci práce s uprchlíky musíme zlepšit. Ale rozhodně to není tak, že bychom jim neuměli pomáhat, nebo že bychom jim dokonce pomáhat nechtěli,“ řekl primátor.
