Berlínu hrozí kvůli odklonu od uhlí nedostatek vody. Spréva je na těžbě závislá

Po ukončení těžby uhlí může Berlínem protékající Spréva přijít až o tři čtvrtiny své vody.

Po ukončení těžby uhlí může Berlínem protékající Spréva přijít až o tři čtvrtiny své vody. Zdroj: Profimedia

Po ukončení těžby uhlí může Berlínem protékající Spréva přijít až o tři čtvrtiny své vody.
Podzemní voda čerpaná při těžbě lignitu v lužických dolech napájí z velké míry Sprévu.
3
Fotogalerie

Plánované ukončení těžby hnědého uhlí na východě Německa s sebou přináší i negativní dopady na životní prostředí. Řeka Spréva může být v horkých letních měsících na pouhé čtvrtině současného stavu, uvádí Bloomberg s odkazem na studii Spolkové agentury pro životní prostředí. To by mohlo způsobit velké problémy Berlínu i unikátnímu Sprévskému lesu.

Podzemní voda z hnědouhelných dolů, čerpaná při těžbě lignitu, po více než století napájela Sprévu a podporovala bažinatý Sprévský les (Spreewald), chráněný UNESCO. Současná vláda však chce skoncovat s uhlím do roku 2030 ve snaze splnit unijní emisní cíle a zabránit klimatickým změnám. To však podle autorů zprávy výrazně změní vodní bilanci v celém regionu. Staré doly jsou navíc zaplavovány, což rovněž může přispět k nedostatku vody.

Po ukončení těžby by řeka protínající hlavní město s 3,6 milionu obyvatel mohla v suchých letních měsících skončit s průtokem o padesát až 75 procent nižším, uvádí studie. „Toto je velmi vážná situace. Většina vody, kterou Berlín používá k pití, pochází právě z této řeky,“ citoval Bloomberg šéfa agentury Dirka Messnera.

Dle webu cleanenergywire.org však Messner tato rizika nevnímá jako důvod přehodnotit plány na odchod od uhlí. „Těžba uhlí po desetiletí škodí životnímu prostředí,“ uvedl.

Ke zhoršení situace může podle odborníků přispět i rekreační vodní plocha, která vzniká na místě v roce 2015 uzavřeného dolu u Chotěbuze. Po dokončení bude největším umělým jezerem v zemi, kde plánuje společnost LEAG vybudovat i největší německou plovoucí solární elektrárnu. Studie navrhuje, aby bylo jezero využíváno jako zásobárna vody.

K obavám připívá i růst Berlína, který by měl mít do roku 2040 téměř čtyři miliony obyvatel. Debaty tak rozvířila kupříkladu i výstavba gigafactory společnosti Tesla v Grünheide nedaleko metropole. Německé hlavní město nyní pracuje na plánu, který by zajistil dostatek dodávek vody pro domácnosti a podniky. Zároveň vyzývá k úsporám.

Jedním z řešení je výstavba zařízení na další čistění odpadních vod v Schönerlinde, malém městě na severním okraji Berlína. Městská vodohospodářská společnost Berliner Wasserbetriebe investuje do roku 2031 celkem dvě miliardy eur do modernizace svých šesti čistíren odpadních vod. Město se také snaží zadržet více dešťové vody.

Autoři zprávy mimo jiné také doporučují, aby se voda do řeky čerpala z jiných regionů pomocí nových potrubních systémů. Krátkodobým, nouzovým řešením by podle nich mohl být delší provoz důlních čerpadel. „Berlínské vodní plochy, lesy a bažiny jsou již na jednotce intenzivní péče,“ řekl Bloombergu Christian Schweer z environmentální skupiny BUND. „Pokud bude v příštích letech přicházet ještě méně vody, bude situace dramatická,“ dodal.

LEAG je součástí skupiny Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského, který je spolumajitelem vydavatele deníku E15 – pozn. red.