Americký prezident Joe Biden tento týden čelí kritice i z řad vládnoucích demokratů. Vysloužil si ji za to, že vyhodil několik zaměstnanců Bílého domu kvůli tomu, že v minulosti kouřili marihuanu. Demokraté přitom patří mezi proponenty legalizace této drogy na federální úrovni. Dokonce i viceprezidentka Kamala Harrisová dříve v interview uvedla, že v minulosti marihuanu kouřila. O místo ale nejspíš nepřijde.
Podle původních zpráv mělo o místo přijít (či měli být odmítnuti jako kandidáti na pracovní pozici) hned několik desítek pracovníků Bílého domu. Tisková mluvčí amerického prezidenta Joea Bidena Jen Psakiová však na Twitteru později upřesnila, že mělo o práci ve finále přijít kvůli rekreačnímu užívání marihuany jen pět lidí, u nichž měly být ještě navíc zjištěny i další bezpečnostní problémy.
„Jako administrativa jsme se snažili v těchto otázkách spolupracovat s bezpečnostními službami, které mají v těchto otázkách poslední slovo,“ uvedla Psakiová a celou odpovědnost za tuto záležitost tak hodila přávě na ně.
Zároveň uvedla, že během administrativy Baracka Obamy, jehož viceprezidentem byl právě Joe Biden, měla být pravidla mnohem přísnější. „Není to o osobním pohledu kohokoliv z nás. […] Marihuana je sice už legální v řadě států, ale na federální úrovni je její užívání stále nezákonné,“ snažila se celou záležitost vysvětlit Psakiová.
"It is still illegal federally" -- Jen Psaki explains why past marijuana use resulted in a number of White House staffers losing their jobs pic.twitter.com/AkaoxqQKOC
— Aaron Rupar (@atrupar) March 24, 2021
Bílý dům pak byl nařknut z pokrytectví, jelikož i viceprezidentka Kamala Harrisová před dvěma lety během rádiového interview přiznala, že marihuanu kouřila během studia na vysoké škole. „Myslím si, že to (marihuana) přináší mnoha lidem radost. A my potřebujeme na světě více radosti,“ uvedla tehdy v rozhovoru pro show The Breakfast Club. Harrisová ale na rozdíl od obyčejných zaměstnanců o místo nepřijde.
Situace působí o to podivněji, když už loni v prosinci prošel Sněmovnou reprezentantů především demokratickými hlasy podpořený zákon, který by legalizoval marihuanu na federální úrovni. Na hlasování v Senátu se ještě nedostalo. Zda by Biden legalizaci na federální úrovni podpořil, se neví.
Debata ohledně legalizace drog je ale v USA mnohem širší problém než jen na úrovní Bílého domu. V roce 1971 vyhlásil prezident Richard Nixon War on Drugs (válku proti drogám), kterou akceleroval novou legislativou v 80. letech Ronald Reagan. Díky trestněprávním úpravám začaly ve vězení na dlouhé roky končit Američané i za minimální přečiny spojené s omamnými látkami (kupříkladu držení malého množství marihuany, které jim bylo nalezeno během osobní prohlídky).
Veřejnost volá po legalizaci
A dnes je, mimo jiné kvůli tomu, USA zemí s nejvíce lidmi ve vězení na 100 tisíc obyvatel na světě za držení marihuany – 654. V České republice je uvězněno pro porovnání 186 lidí na 100 tisíc obyvatel. Pro klíčový zákon zvaný Comprehensive Crime Control Act of 1984 tehdy hlasoval coby senátor i Biden.
Voliči přitom dali v loňských listopadových volbách svými hlasy v různých státech jasně najevo, že jsou pro změkčení současných trestněprávních norem. Před volbami v roce 2020 byla marihuana legální už v 11 státech USA, například v Oregonu nebo Kalifornii.
V listopadu pak dali voliči zelenou legalizaci na různé úrovni v Montaně, New Jersey, Arizoně a v Jižní Dakotě. V posledním jmenovaném státu měla být původně marihuana legalizována jak pro rekreační, tak zdravotnické účely, avšak celá záležitost skončila u soudu v Jižní Dakotě s tím, že byla celá iniciativa protiústavní. Na výsledek procesu u nejvyššího soudu Jižní Dakoty se zatím čeká.
Kromě marihuany pak také voliči v hlavním městě Washington D.C. hlasovali i pro dekriminalizaci houbiček a stát Oregon na západním pobřeží USA takřka en bloc legalizoval držení malého množství jakýchkoliv drog a schválil používání psychadelik k léčebné terapii.
V následujících volbách v roce 2022 se nejspíš snaha legalizovat marihuanu dostane i na lístek v dalších státech Unie. Hlasitě se mluví třeba o Nebrasce.
Pro legalizaci drog existuje také velice silný ekonomický argument. Kupříkladu v Coloradu si marihuanový byznys v loňském roce přišel v obratu na více než dvě miliardy dolarů, přes 44 miliard korun. Celkově stát Colorado získal na daních spojených s legalizací konopí necelých 388 milionů dolarů (8,5 miliardy korun), v již výše zmíněném Oregonu to pak kupříkladu bylo 133 milionů dolarů (téměř tři miliardy korun).
