Více než 600 veřejných škol v bostonském regionu odmítlo vyučování založené na běžně rozšířeném Mercatorově zobrazení světa, které zkresluje poměr velikostí jednotlivých geografických regionů.
Obraz světa, tak jak jej známe ze školy či z médií, je zavádějící. Jeho podobu určil již v roce 1569 vlámský kartograf Gerardus Mercator a byl vytvořen pro účely navigace. Podoba mapy s Evropou nacházející se uprostřed je jasně ovlivněna evropským původem autora. Co však kritici na mapě nejvíce napadají, je zkreslování skutečných velikostí jednotlivých světadílů.
Například Jižní Amerika je v tomto tradičním pojetí zobrazována ve stejné velikosti jako Evropa, ačkoli je ve skutečnosti dvakrát větší. Grónsko zase budí dojem, že disponuje podobnou rozlohou jako Afrika. Černý kontinent je ale ve skutečnosti čtrnáctkrát větší.
Z těchto důvodů dorazila do více než 600 bostonských veřejných škol minulý týden zásilka takzvaných Gall-Peteresových map. Ty zobrazují svět jinou optikou, z vědeckého hlediska přesnější. Vedení škol doufá, že tyto školní pomůcky otevřou studentům nový pohled na svět.
„Na 68 procent našich studentů jsou lidé jiné než bílé barvy pleti. Tradiční mapy vykreslují jejich místa původu jako malá a ne tolik významná. Je jedině dobře, že se jim tímto krokem snažíme zprostředkovat přesnější pohled na sebe samé,“ říká ředitel odboru kulturních znalostí bostonských veřejných škol Hayden Frederick-Clarke.
O šíření Gall-Petersových map se stará Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu, která nové schéma, pocházející z 19. století, považuje za spravedlivější a ne tak eurocentrické. Alternativní mapy již ve výuce využívají i soukromé školy napříč USA a také řada britských veřejných škol. Současné přeceňování zeměpisného významu severní polokoule tak, jak jej určilo koloniální rozdělení světa, proto nemusí trvat věčně.
