Poslanci britské vládnoucí konzervativní strany budou v pondělí večer hlasovat o vyslovení nedůvěry premiérovi Borisi Johnsonovi. Předseda konzervativní parlamentní skupiny Výbor 1922 Graham Brady uvedl, že obdržel dostatek podpisů pro vyvolání hlasování. Výsledek se čeká kolem 21. hodiny. Britská média míní, že Johnson krizi nejspíš ustojí, už samotné hlasování ho ale patrně oslabí.
Aby mohli britští konzervativní poslanci hlasovat o nedůvěře vůči svému premiérovi, musí tento záměr šéfovi parlamentní skupiny oznámit nejméně 15 procent z nich, což nyní znamená alespoň 54 členů sněmovny. Poslanec za konzervativní stranu Jesse Norman řekl BBC, že tento dopis poslal, jelikož Johnson v úřadu premiéra "uplatňuje kulturu ledabylého porušování zákona".
V minulosti byly zveřejněny zprávy o tom, jak Boris Johnson pořádal večírky i přesto, že v té době probíhala nejhorší vlna nemoci covid-19 a bylo zakázáno jakékoliv akce pořádat nebo se scházet s lidmi. Tyto incidenty vedly k hlasování o nedůvěře.
Krátce poté, co bylo oznámeno hlasování o nedůvěře, mluvčí Downing Street vydal krátké prohlášení, v němž uvedl, že hlasování „je šancí ukončit měsíce spekulací a umožnit vládě za tím udělat tlustou čáru a jít dál."
Dodal, že premiér uvítal příležitost přednést svůj případ zákonodárcům a „připomene jim, že když budou jednotní a zaměří se na otázky, které jsou důležité pro voliče, neexistuje žádná lepší politická síla“.
Podle BBC už 16 z 22 konzervativních členů Johnsonova kabinetu veřejně prohlásilo, že se v tajném hlasování vysloví pro to, aby ministerský předseda ve funkci zůstal. Mezi nimi kupříkladu ministryně zahraničí Liz Trussová, o níž se hovoří jako o možné Johnsonově nástupkyni.
Johnson bude odvolán, pokud mu nedůvěru vysloví většina, tedy 180 poslanců jeho strany. Když hlasování ustojí, další rok se podle pravidel konzervativní strany tato procedura nemůže uskutečnit.
Historie však ukazuje, že realita bývá složitější a premiéři bývají po hlasování oslabeni, i když vyhrají. Kupříkladu Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová sice přestála hlasování o důvěře, ale byla nucena odstoupit o pár měsíců později, protože spory konzervativců o brexit a síla jejích odpůrců učinily její pozici neudržitelnou.
Johnsonovy potíže se navíc neomezují pouze na jeho večírky či kauzu s bytem, ale dotýkají se i jeho politiky. Část strany kupříkladu popudila nedávno oznámená mimořádná 25procentní daň ze zisků ropných a plynárenských společností. Vláda jí chce financovat pomoc nejchudším domácnostem.
Další toryové zase těžko snáší tahanice kolem takzvaného severoirského protokolu, který po brexitu komplikuje britský obchod. Johnson hrozí Bruselu jednostrannými kroky, podle některých straníků tím ale Spojené království získává nálepku nespolehlivé země, jež nedbá na mezinárodní právo.
Na druhou stranu Johnson v době ukrajinské války v části Evropy znovu získal důvěru, když se stal jedním z hlavním podporovatelů napadené země a Kyjevu poskytuje zbraně. Podle některých názorů ruské agrese využívá k obnovení starých aliancí na východě a severu kontinentu.
Šéf vlády v Londýně také zjevně vnímá sílící kritiku postojů Berlína a Paříže. Naznačil, že by mohl iniciovat vznik jakéhosi konkurenčního společenství, kam by kromě Británie patřily Ukrajina, Polsko a pobaltské státy.
Aféry Borise Johnsona
Pořádání večírků během covidu
Na začátku loňského prosince se v britských médiích objevily první zprávy o večírcích nejen v Johnsonově sídle v Downing Street během koronavirových uzávěr. Novináři dosud informovali, že od května 2020 do loňského dubna se konalo nejméně deset takových společenských setkání. Šlo o období, kdy v Anglii kvůli pandemii covidu-19 platila přísná omezení mezilidských kontaktů.
Nejnovější informace se týkaly večírku na premiérově zahradě předloni 20. května, kdy byla podle médií pozvána asi stovka lidí a nakonec se jich sešlo 40, mezi něž přišel i samotný Johnson a jeho manželka Carrie. V té době se spolu podle vládních nařízení nesměli stýkat více než dva lidé z různých domácností a to pouze venku při dodržení dvoumetrového rozestupu. Johnson letos v polovině ledna v parlamentu svou účast na večírku připustil a omluvil se za ni s tím, že na akci strávil 25 minut a domníval se, že jde o pracovní setkání.
Johnsonovy večírky začala letos v lednu prověřovat i londýnská policie, která předtím vyšetřování této záležitosti odmítala. Premiér uvedl, že rozhodnutí policie věc vyšetřit vítá. Kvůli narůstajícím skandálům kolem večírků se předseda vlády potýká se vzpourou některých konzervativních poslanců, kteří požadují jeho odchod. Již dříve řekl, že kvůli aféře nehodlá rezignovat. Čelí ale i dalším obviněním z nedodržování vládních epidemických nařízení.
V lednu přinesla britská televizní stanice ITV informaci, že Johnson měl narozeninovou oslavu během první koronavirové uzávěry na jaře 2020, kdy platily přísné restrikce zakazující společenská shromáždění uvnitř budov.
Nezákonný lobbing poslance Patersona
Neutuchající kritice čelí Johnson za přístup ke korupčním aférám své konzervativní strany. Loni na začátku listopadu mu britská média vyčítala údajnou zbabělost, když se nezúčastnil parlamentní debaty o lobbistické aféře svého stranického kolegy Owena Patersona. Poslanec je obviňován, že za úplatu lobboval ve prospěch firem. Kvůli porušení lobbistických pravidel měl být na 30 dní suspendován z Dolní sněmovny, Johnson a jeho parlamentní frakce se ale pokusili spolustraníka ochránit změnou pravidel o lobbingu. Po tvrdé kritice nakonec Paterson odstoupil.
Byt v Downing Street
Loni na jaře Johnson čelil skandálu kvůli rekonstrukci svého bytu v Downing Street, na niž mu údajně tajně přispívali straničtí dárci. Podle tvrzení bývalé Johnsonovy pravé ruky Dominika Cummingse premiér plánoval náklady za práce na bytě převést na dárce konzervativní strany. Celková cena rekonstrukce není jasná, spekuluje se až o 200 tisících librách (skoro šest milionů korun). Premiérova kancelář už dříve uvedla, že Johnson renovace zaplatil sám, neupřesnila však, zda k tomu nevyužil půjčené peníze. Kauzu vyšetřuje britská volební komise.
