Brexit a další témata zastínil koronavirus | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak vydělat v těžkých časech

Více k tématu

Brexit či protesty v Hongkongu a Katalánsku. Přečtěte si, jak se vyvíjejí témata, která zastínil koronavirus

Pavla Palaščáková

Pavla Palaščáková

Pandemie koronaviru a její hospodářské důsledky plní média už měsíce natolik, že zcela zastínila události, které byly dříve v centru pozornosti. Tvrdá opatření mimo jiné utlumila protesty v Hongkongu, zpomalila jednání o postbrexitové dohodě a vyvolala diskuzi o možnosti odkladu amerických prezidentských voleb. Je pravděpodobné, že po odeznění pandemie se některá pozapomenutá témata opět dostanou na přední stránky novin.

Brexit

Britský premiér Boris JohnsonBritský premiér Boris JohnsonAutor: Reuters

Když Británie na konci ledna opustila Evropskou unii, bylo zřejmé, že jde zatím spíše o gesto a skutečná práce obě strany teprve čeká. Jedenáctiměsíční lhůta pro vyřešení budoucích vzájemných vztahů se už tehdy jevila jako šibeniční. Jednání navíc zbrzdil koronavirus, který dopadl tvrdě na Spojené království i premiéra Borise Johnsona osobně. Náročné rozhovory se vedou formou videokonferencí, což podle expertů není ideální a dohoda se zatím nerýsuje.

Problémy jsou mimo jiné s rybolovem a podmínkami pro vstup britského zboží a služeb na jednotný trh. Zatímco společenství chce jednat o všech bodech najednou, Británie by raději řešila jednotlivé záležitosti postupně. EU kvůli malému pokroku na Londýn naléhá, aby využil možnosti do pololetí prodloužit přechodné období a zamezil tak riziku, že se partneři letos nedokážou domluvit a království se definitivně odloučí bez dohody.

Podobné hlasy se ozývají i z odbojného Skotska. „Věřím, že teď je správný okamžik ke sjednocení opozičních stran ve Westminsteru ve snaze dosáhnout dvouletého prodloužení přechodného období,“ uvedl šéf parlamentní frakce Skotské národní strany (SNP) Ian Blackford. Johnson se zatím k podobnému kroku nechystá, je však možné, že pod časovým tlakem změní názor.

Volby v USA

Prezident USA Donald TrumpPrezident USA Donald TrumpAutor: Reuters

Propuknutí pandemie má velký dopad na americké prezidentské volby, které by se měly uskutečnit počátkem listopadu. Demokraté před časem naznačovali, že se současný šéf Bílého domu Donald Trump pokusí hlasování odložit, aby si zajistil obhajobu mandátu. Podle ústavy přitom musí úřad v lednu 2021 opustit, pokud nebude zvolen znovu.

Obavy o bezpečnost a částečně i férovost voleb za stávající situace přitom projevují i někteří experti. Myšlenka možného odkladu hlasování má však i řadu jednoznačných odpůrců. „Tlukoucím srdcem naší demokracie jsou volby. Bez nich bychom byli totalitním státem,“ uvedl podle CNN historik a komentátor Douglas Brinkley.

Koronavirus už každopádně ovlivnil demokratické primárky. Rušila se předvolební shromáždění, posouvaly se termíny či se hlasovalo korespondenčně. O nominaci se v současnosti uchází pouze umírněný bývalý viceprezident Joe Biden. Jeho rival z levého křídla strany Bernie Sanders však pořád zůstává na kandidátce a sbírá delegáty, aby měl větší sílu k prosazení své agendy ve straně. Boj s nákazou je pochopitelně i velkým tématem napjatě očekávaného duelu. Trump je tak pod velkým tlakem, aby dobře vyvážil kroky k ochraně zdraví občanů a ekonomiky.

Do nové čtvrti v Bubnech pojede tramvaj, jako první vzniká návrh podjezdu pod tratí

Íránsko-americké napětí

Koronavirus v ÍránuKoronavirus v ÍránuAutor: ČTK

V lednu se zdálo, že svět je na prahu vleklého konfliktu, který má potenciál ovlivnit nejen rozložení sil na Blízkém východě a v okolí. Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k eskalaci napětí, které rostlo od vypovězení dohody o jaderném programu z roku 2015. Americká raketa na mezinárodním letišti v Bagdádu zabila velitele íránských elitních jednotek Kuds Kásema Solejmáního. Následovaly odvetné akce, při kterých Teherán sestřelil ukrajinské civilní letadlo.

Přestože Írán i USA mají velké starosti se zvládáním koronaviru a spor nyní neplní světová média, neznamená to, že by se napětí v oblasti významně snížilo. Americký prezident Donald Trump nedávno vetoval rezoluci, která by omezila jeho možnost nařídit vojenskou akci proti Íránu bez konzultace se zákonodárci.

Teherán zase počátkem května pohrozil „zdrcující odpovědí“, pokud se Washington pokusí prodloužit zbrojní embargo Persie. „Nyní bojujeme s koronavirem, který může být americkou biologickou zbraní, namířenou nejdřív na Čínu a potom na Írán a další státy,“ prohlásil také nedávno velitel revolučních gard Hosejn Salámí.

Syrský konflikt a uprchlíci

Situace na řecko-turecko hranici v březnuSituace na řecko-turecko hranici v březnuAutor: Reuters

Na přelomu února a března, tedy už ve stínu koronaviru, učinilo Turecko pokus více vtáhnout Evropskou unii do řešení situace v Sýrii a přimět ji k větší pomoci s imigranty. Ankara ohlásila, že nebude bránit v zemi usazeným uprchlíkům v cestě do Evropy a k řecké hranice se přesunuly až desítky tisíc běženců. Napětí na hranici opadlo až se šířením nákazy, o cestu do EU usilující lidé se koncem března stáhli zpět do tureckého vnitrozemí.

Unijní pohraničí agentura Frontex ale nedávno varovala, že s uvolňováním protikoronavirových opatření se situace opět vyhrotí. „Pokud bude v těchto oblastech obnovena svoboda pohybu, lze očekávat masivní pohyb migrantů k řecko-turecké hranici,“ uvedla.

Na severu Sýrie nyní panuje relativní klid. Humanitární situace v oblasti však zůstává složitá a panují obavy, že propuknutí nákazy by tam znamenalo katastrofu.

Jacobs Douwe Egberts jde na burzu až pro pětapadesát miliard, chce předběhnout Nestlé

Napětí v Katalánsku

Podzimní zásah policie proti  proti katalánským separatistůmPodzimní zásah policie proti proti katalánským separatistůmAutor: Reuters

Pandemie odvrátila pozornost světa také od Katalánska, kde se situace znovu zdramatizovala na podzim, dva roky po pokusu o vyhlášení samostatnosti regionu. To však neznamená, že by místní separatisté svou snahu vzdali. Katalánsko patří mezi španělské oblasti nejvíce zasažené koronavirem a zastánci odtržení za to částečně viní vládu v Madridu.

Podle některých názorů nereagovala dostatečně rychle a razantně, samostatný region by si s nákazou údajně poradil lépe. „Pandemie znovu ukázala potřebu katalánského státu,“ řekla koncem dubna Reuters Marta Vilaltaová ze strany Republikánská levice Katalánska (ERC). Představitelé regionu se aktuálně pokoušejí výměnou za toleranci prodloužení stavu nouze dojednat s Madridem, aby měl katalánský premiér Quim Torra v době krize větší pravomoci.

Protesty v Hongkongu

Letošní Pulitzerovu cenu za za aktuální zpravodajskou fotografii obdržela agentura Reuters za snímky protestů v HongkonguLetošní Pulitzerovu cenu za za aktuální zpravodajskou fotografii obdržela agentura Reuters za snímky protestů v HongkonguAutor: Reuters

Po významnou část uplynulého roku se pozornost médii soustředila také na protesty proti snaze Číny upevnit svůj vliv v Hongkongu. Kvůli karanténním opatřením zavedeným na jaře v reakci na pandemii demonstrace prakticky ustaly. Nespokojenost části obyvatel ale nezmizela a v květnu se opět konaly menší protivládní akce.

Předpokládá se, že protesty budou sílit s uvolňováním opatření a léto v Hongkongu by opět mohlo být horké. Nízká důvěra ke správkyni Carrie Lamové se nyní projevuje kritikou jejího přístupu k boji proti nákaze. Nespokojení jsou zejména majitelé malých podniků a živnostníci. „Poslední dva roky byly pro Hongkong tragické. Město je plné hněvu,“ citoval list Deutsche Welle majitelku malé kavárny.

Ekologické problémy

Šéfka Evropské komise Ursula von der LeyenováŠéfka Evropské komise Ursula von der LeyenováAutor: Reuters

Jedním z velkých témat minulého roku byla ekologie. Mladí lidé po celém světě protestovali za to, aby politici začali brát ochranu přírody vážně. Nastupující Evropská komise přišla s ambiciózním plánem na dosažení uhlíkové neutrality a Zelení v Německu v průzkumech pomalu doháněli CDU/CSU. Ještě na začátku roku celý svět sledoval požáry v Austrálii a debatoval, zda je jejich mohutnost důsledkem klimatických změn.

Koronavirus a rýsující se hospodářské problémy však environmentální diskuzi přibrzdil. V Brazílii se tiše kácí deštný prales rychlým tempem, podpora německých Zelených silně poklesla a některé unijní státy namítají, že kvůli důsledkům pandemie nebude možné zelenou dohodu realizovat. Prioritou podle nich musí být náprava ekonomických škod.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová však tvrdí, že se zelený program má stát motorem zotavení. „Pokud použijeme Zelenou dohodu pro Evropu jako náš kompas, můžeme z této pandemické krize učinit příležitost obnovit naše ekonomiky jinak a učinit je odolnějšími,“ uvedla na konci dubna.

 

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!