Britské univerzity vévodí žebříčkům prestižních evropských škol, po brexitu se na ně ale zřejmě dostane méně Čechů než dřív. Od příštího akademického roku se jim totiž zkomplikuje financování studia. Vyšší školné sice do jisté míry vyrovnají stipendia univerzit pro unijní studenty, větší problém je ale ztráta nároku na studentskou půjčku britské vlády. Agentury a organizace, které pomáhají Čechům dostat se na školy v cizině, potvrzují, že zájem o studium ve Spojeném království opadl.
„Upřímně, Británii Češi odepsali. Už si ji až na výjimky nemohou dovolit, minimálně tedy ne na celé bakalářské studium,“ tvrdí Sabina Feldmanová z agentury Czech-us, která nabízí programy zaměřené na studium i na práci v cizině. „Propad zájmu bude vyšší než padesátiprocentní,“ uvádí také Klára Macíková z poradenského centra pro studium v zahraničí UniLink. Přiznala však, že čekala ještě větší pokles.
Podle ní je každopádně na přesné hodnocení brzy, protože nadcházející akademický rok budou čísla zkreslená. Mnoho lidí si totiž ještě zařídilo dosavadní podmínky studia tím, že zažádali o předběžný status usedlíka (pre-settled status). Někteří se kvůli tomu před závěrem loňského roku snažili dostat v komplikovaných podmínkách pandemie na otočku do Británie, aby splnili kritéria.
Školné se někde dramaticky nezvedne, problém jsou půjčky
Britské univerzity začnou od začátku příštího školního roku unijním studentům účtovat jiné školné, než jaké dosud platili společně s domácími. Zatímco dříve to bylo v Anglii 9250 liber ročně, nyní bude záležet na prestiži univerzit. Nejlevnější mezinárodní školné stojí dvanáct tisíc liber, často se pohybuje kolem patnácti tisíc. „Na těch nejlepších univerzitách a nejžádanějších oborech může atakovat čtyřicet tisíc liber,“ podotýká Feldmanová.
Některé školy ovšem zavedly stipendia, která tento hendikep srovnala i na původní hladinu. „Je to určitě vítaná pomoc, nicméně pro většinu studentů bohužel naprosto nedostatečná vzhledem ke skutečnosti, že skončil přístup k vládní půjčce, který pro ně byl stěžejní,“ zdůraznila Feldmanová. Dodala, že úplně poslední možnost začít studovat za dosavadních podmínek nabízí univerzita v Coventry, která otevře několik oborů ještě v červenci, do září bude výuka probíhat v on-line formě.
Mladí lidé, kteří chtějí vyrazit za studiem do Británie později, nemají moc jiných možností, jak studium hradit jinak než z vlastní kapsy. Macíková podotýká, že stipendií, které poskytují nadace, je velmi málo. A je skeptická k tomu, že by v budoucnu vznikl český vládní nástroj, který by studentům financování ulehčil.
Rodiče začínají dětem šetřit na studia
Zdůrazňuje však, že se v UniLinku stále častěji setkávají s rodiči, kteří už roky dopředu o zahraničním studiu potomků přemýšlejí a plánují i financování. „Vnímají, že investice do vzdělání je velice důležitá, a když univerzity rozloží školné do splátkového kalendáře, tak ho dokážou dát dohromady,“ uvedla. Očekává, že i v Česku se pomalu stane trendem odkládat na studium potomka peníze průběžně stranou.
Je však zřejmé, že školné na britských školách bude pro část lidí nepřekonatelnou bariérou, a hledají proto alternativu. Roste tak zájem hlavně o Irsko, které však skýtá nižší počet studijních míst. Mladí lidé se poohlížejí také po Nizozemsku a Dánsku nebo třeba po Dubaji, kde mohou unijní studenti dosáhnout na vysoká stipendia. V předchozích letech přitom podle lidí z oboru zájem Čechů o studium v Británii rostl velmi výrazně, vyhoupl se až nad tisícovku ročně.
Krátkodobé výjezdy pokračují
Optimističtější vyhlídky mají studenti, kteří by v Británii rádi strávili jen část studia, semestr či rok v rámci Erasmu. Nyní ještě beze změn pokračují všechny dříve sjednané projekty. V jejich rámci budou někde studenti moci vycestovat i v akademickém roce 2022/2023.
Studentské výjezdy však podle všeho neskončí ani poté. Přestože království už nebude takzvanou programovou zemí Erasmu+, bude mít status partnerského státu. „Na základě toho budou moci české univerzity své studenty do Spojeného království i nadále vysílat. Mohou využít až dvacet procent prostředků určených na mobility v programových zemích Erasmu+ na vysílání studentů právě do takzvaných partnerských zemí,“ vysvětluje Lucie Durcová z Domu zahraniční spolupráce, který program spravuje.
Do Británie tak budou moci nadále na zkušenou například studenti největší brněnské vysoké školy. „Masarykova univerzita vnímá velký zájem studentů o pobyty ve Spojeném království a s britskými univerzitami bude nadále spolupracovat,“ tvrdí mluvčí školy Pavel Žára.
Do Británie podle něj ročně vyjíždí až šest desítek posluchačů na studijní pobyt a další dvě tři desítky na pracovní stáž. „Věříme, že studenti rozdíl téměř nepoznají,“ podotýká s tím, že výhledově se změny dotknou hlavně podoby výběrového řízení. Pro pobyt delší než šest měsíců však bude potřeba vízum.
| Británie je v první pětce |
Británie patří k nejoblíbenějším destinacím pro výjezdy v programu Erasmus+. Dlouhodobě se pohybuje v první pětici společně s Německem, Itálií, Španělskem a se Slovenskem. Za poslední programové období (2014–2020) tam díky Erasmu ve všech sektorech vzdělávání vyrazilo více než deset tisíc Čechů. V případě vysokoškolských studentů tam jezdí každý rok kolem šesti stovek Čechů. Loni jich bylo v důsledku pandemie jen 272. |
