Britský parlament nebude hlasovat o odmítnutí divokého brexitu | E15.cz

Britský parlament nebude hlasovat o odmítnutí divokého brexitu

ČTK

Britská Dolní sněmovna, která dnes večer rozhodne o dalším osudu brexitové dohody, nebude hlasovat o jednom z klíčových pozměňovacích návrhů. Labouristický poslanec Hilary Benn stáhl svůj dodatek, podle něhož by při odmítnutí dohody byl zároveň vyloučen neřízený odchod Británie z Evropské unie. Uvedla to stanice BBC.

Několik hodin před hlasováním, které může vedle dalšího brexitového vývoje zásadně ovlivnit i osud vlády premiérky Theresy Mayové, považuje většina médií schválení připravené brexitové dohody za nepravděpodobné.

Bennův návrh, který měl podle některých komentátorů značnou šanci na přijetí, by zabránil tomu, aby po krachu současné dohody Británie opustila unii bez jakékoli smlouvy. Opoziční poslanec však dnes řekl BBC, že návrh stáhl, neboť chtěl, aby z dnešního večera vzešel „jasný a jediný“ výsledek a aby bylo zřejmé, proč byl premiérčin návrh odmítnut. Mayová bude mít podle dříve schváleného návrhu v případě odmítnutí dohody tři dny na předložení nového plánu. Benn dnes uvedl, že chce poté iniciovat parlamentní hlasování, které by brexit bez dohody zcela vyloučilo.

Mezi návrhy, o nichž by se dnes hlasovat mělo, naopak zůstává text konzervativce Andrewa Murrisona, který požaduje, aby takzvaná severoirská pojistka zahrnutá v brexitové dohodě mohla platit pouze do 31. prosince 2021.

Oettinger: „Tvrdý brexit“ by měl výrazné dopady na rozpočet EU pro příští rok

Další návrh předložili skotští nacionalisté požadující, aby v případě odmítnutí dohody byl odchod z EU odložen do doby, než bude hotova smlouva nová. Liberální demokraté naproti tomu ve svém návrhu požadují, aby vláda připravila nové referendum o odchodu či o setrvání v EU. Oba tyto návrhy však podle médií nemají ve sněmovně velkou šanci na přijetí.

Hlasování má začít po 20:00 středoevropského času. Kdy se dostane na samotné vládní usnesení záleží na tom, kolik pozměňovacích návrhů předseda Dolní sněmovny John Bercow zařadí na program jednání.

Hlavní body dojednané dohody o vysoupení z Evropské unie

- Celkem 585 stran textu „rozvodové smlouvy“ s několika protokoly a přílohami řeší konkrétní otázky, které umožní co nejhladší rozvázání vztahů po 45 letech britské integrace v unii. Popisován je mimo jiné způsob vypořádání britských závazků vůči evropskému bloku a definovány jsou některé závazky do budoucna.

- Dohoda řeší podmínky britského odchodu z EU k 29. březnu 2019 a zajišťuje, že se tak stane spořádaným způsobem. Dává tedy právní jistotu firmám i občanům na obou stranách kanálu La Manche. Nezabývá se ale do hloubky vztahy EU a Británie v dalších letech.

- Ty nastiňuje souběžně dojednaný politický protokol, který má být základem budoucích smluv o spolupráci v několika oblastech, od hospodářství přes školství po diplomacii, obranu či bezpečnost. Kromě jiného také řeší přechodné období po brexitu do roku 2020. Přechodné období je možné po souhlasu obou stran o rok či dva prodloužit.

Komentář Tomáše Prouzy: Evropa má důležitější problémy než brexit

- Klíčovým bodem (také pro řadu českých občanů v Británii) je závazek ochrany stávající podoby práv více než tří milionů lidí z jiných zemí unie na ostrovech a asi milionu Britů, kteří se rozhodli žít jinde v unii. Stejná pravidla mají platit také pro ty, kdo se přes La Manche přestěhují v době trvání přechodného období.

- Dohoda rovněž chrání práva rodinných příslušníků a dětí. Zajišťovat má to, že do Spojeného království bude možné přicestovat, žít tam, pracovat či studovat za stejných podmínek jako před brexitem a že v Británii bude možné žádat o trvalé bydliště podle stávajících pravidel. Analogicky mají dál pro tyto lidi platit pravidla ohledně zaměstnávání; ti, kterých se dohoda týká - tedy už v Británii žijí, či se do ní přesunou v přechodném období -, budou mít právo na zdravotní péči, penzi a další sociální příspěvky za stejných podmínek jako nyní.

- Na žádost britské strany je součástí dohody přechodné období, které skončí na konci roku 2020. Strany se nakonec dohodly na možnosti toto období jednou prodloužit, pokud se na tom domluví. Po dobu přechodného období, které dává přinejmenším 20 měsíců času na dojednání dohod upravujících budoucí vzájemné vztahy, už nebude Británie členem unie, prakticky se ale pro firmy a občany nic nezmění. Země však odejde z politických institucí EU, nebude se už tedy podílet na rozhodování o budoucnosti bloku.

Brexit bez dohody by zastavil růst letecké dopravy, uvádí asociace letišť

- Vyjednavači také vyřešili problém vyrovnání britských finančních závazků vůči EU. Británie zaplatí všechno, co má zaplatit ve stávajícím finančním rámci do konce roku 2020, pro žádnou z ostatních 27 zemí EU tak brexit samotný nebude znamenat vyšší finanční náklady či ztrátu. Některé britské závazky jsou ale dlouhodobější, například podíl na společných zárukách za poskytnuté půjčky. Británie také splní své závazky vůči svěřeneckým fondům a nástrojům sloužícím například na pomoc africkým zemím či syrským uprchlíkům v Turecku.

- Dohoda řeší praktické otázky související s koncem Británie v EU, například zajišťuje pokračování hladkého převozu zboží ve chvíli, kdy země z unie odejde. Neměly by být narušeny dodavatelské vazby.

- Britská strana se po dlouhých rozhovorech zavázala svými zákony uznat a chránit více než 3000 evropských tzv. „geografických chráněných označení“, tedy konkrétních kvalitních potravinářských výrobků z určitých míst. V Česku se to týká například karlovarských oplatek, valašských frgálů, olomouckých tvarůžků nebo piva.

- Shoda byla také nalezena ohledně způsobu, jak řešit rozpory okolo aplikace smlouvy, která nakonec bude základním právním dokumentem pro vztahy EU a Británie. Problém bude nejprve posuzovat ustavený společný výbor, a pokud v něm nebude nalezena dohoda, bude následovat arbitráž. V případě, že se bude jednat o otázku související s unijním právem, bude se přihlížet k rozhodnutí unijního soudu. Výsledek arbitráže bude pro obě strany závazný.

Britové chtějí zůstat občany EU. Statisíce žádají o irské pasy

- Dohoda řeší i otázku stávající soudní spolupráce, administrativních procedur či otevřených veřejných zakázek. Stanoví také například, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) bude moci ještě čtyři roky po konci přechodného období otevírat nová vyšetřování případů, které se staly před brexitem či za přechodného období.

- Klíčovou otázkou, která v poslední době dojednání dohody zpomalila, bylo nalezení způsobu, jak zajistit praktickou neexistenci standardní vnější hranice EU mezi Irskem a britským Severním Irskem. Hladký pohyb přes hranici má význam pro tamní mírový proces. Věc nakonec řeší speciální protokol, který popisuje právně závaznou „pojistku“. Ta by měla po konci přechodného období začít platit „pokud a když“ se do té doby nepodaří oběma stranám v rámci diskusí o budoucí podobě vzájemných vztahů dojednat jiné řešení problému.

- Obě strany se přitom zavázaly pokusit se nově věc domluvit do 1. července 2020. Na ukončení platnosti domluvy se musí dohodnout obě strany, žádná nemůže protokol vypovědět sama.

- Protokol předpokládá, že po konci přechodného období a do chvíle „náběhu“ zatím nenalezeného nového řešení, vznikne z EU a Británie společný celní prostor. Severní Irsko zůstane součástí stejného prostoru jako zbytek Spojeného království a při přesunu zboží nebudou potřeba žádná dodatečná cla, kvóty či kontroly a hranice bude prostupná.

Akcie, měny & názory Jana Vejmělka: Ekonomické zpomalení

- Obě strany se také dohodly na řadě opatření, která zaručují mezi EU a britskou stranou „rovné hřiště“ pro obchodní soutěž, Británie tak bude uznávat některá unijní pravidla například ohledně pracovního práva, ochrany životního prostředí či zdanění. Součástí dohody naopak nejsou pro britskou stranu důležité otázky rybolovu, ty mají být řešeny až v následné smlouvě o budoucích vztazích.

- V Severním Irsku má platit unijní celní kodex, což zajistí, že jeho firmy nebudou mít překážky při umísťování zboží na unijní trh.

- Británie zůstane ve vztahu k Severnímu Irsku vázána pravidly EU, která souvisí s unijním jednotným trhem a nelze se jim při odstranění standardní hranice vyhnout. Jde o legislativu týkající se zboží, sanitárních a fytosanitárních pravidel, pravidel pro zemědělské produkty, DPH u zboží a unijní pravidla pro státní soutěž.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!