Zákon, jehož jádrem je otázka „Mělo by Spojené království zůstat členem Evropské unie?“, bude právním podkladem pro budoucí hlasování o dalším působení země v EU. Dnešní rozhodnutí znamená, že norma se bude dál v britském parlamentu probírat, nejprve v poslaneckých výborech.
Referendum Britům slíbil před květnovými volbami britský konzervativní premiér David Cameron. Před jeho vyhlášením chce ale dojednat zásadní změny vztahu ostrovního království s Bruselem a evropskými partnery. Referendum se má konat do konce roku 2017, pravděpodobný je ale časnější termín.
Ještě před závěrečným hlasováním poslanci jednoznačně odmítli návrh Skotské národní strany (SNP) na úplné zamítnutí normy. Dominantní síle na skotské politické scéně vadilo, že návrh nepočítá s hlasovacím právem pro šestnáctileté a sedmnáctileté, kteří loni v referendu o nezávislosti Skotska hlasovat mohli. SNP žádala i jasný závazek, že referendum nebude spojeno s žádnými jinými volbami.
Její poslanec Steward McDonald také v debatě varoval před důsledky situace, kdy by bylo Skotsko „proti své vůli vytrženo z EU“ hlasy ostatních britských voličů. Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová nedávno v Bruselu upozorňovala, že v takové chvíli by velmi zesílily skotské snahy o opakování referenda o samostatnosti.
Možnost vyjádřit se
Premiér Cameron, který hlasování o EU vykládá jako snahu dát současné britské generaci možnost vyjádřit se k evropské budoucnosti země, dnes v parlamentu nebyl. Vládní pozici tak obhajoval jeho ministr zahraničí Philip Hammond. Připomněl, že naposledy se k takto důležité věci občané Velké Británie vyjádřili v roce 1975.
Hammond mimo jiné uvedl, že Londýn bude při jednání s EU žádat jednoznačnou ochranu zájmů těch zemí osmadvacítky, které se nechtějí stále těsněji integrovat v rámci eurozóny.
EU potřebuje změnu, tvrdí Hammond
„Evropská unie potřebuje změnu. A britský vztah s EU potřebuje změnu… Věříme, že Brusel dostal příliš pravomocí a některé z nich by měl vrátit hlavním městům (členských zemí),“ prohlásil britský ministr zahraničí.
Evropská unie podle něj musí být daleko méně byrokratická, daleko více schopná konkurence a také demokratičtější, s větší rolí národních parlamentů. „Tyto otázky mají odezvu ve všech členských zemích. Změna prospěje všem a připraví EU na 21. století,“ uvedl Hammond.
Klíčové prvky požadavků Británie podle něj Cameron formálně sdělí svým evropským partnerům koncem měsíce na summitu EU v Bruselu.
Labouristé jsou pro setrvání v unii
Labouristický stínový ministr zahraničí Hilary Benn dnes prohlásil, že jeho strana bude v předvolební kampani podporovat setrvání země v unii, svou kampaň ale nehodlá spojit s případnou kampaní vládní.
Stejně jako někteří jeho opoziční kolegové Benn také s gustem poukázal na zřejmé rozpory uvnitř vládní konzervativní strany ohledně toho, jak se postavit k setrvání v EU, byť případně reformované podle britských představ. Toryové dnes ale zdůrazňovali, že se nyní nerozhoduje o vystoupení z EU, ale jen o referendu, které Britům umožní názor na tuto věc jasně vyslovit.
Hlasování i pro mladé?
Část diskuse zabraly detaily návrhu, o nichž se bude ještě podrobně mluvit při jeho dalším projednávání. Poslankyně za Zelené Caroline Lucasová prosazovala právě, aby se hlasování mohli účastnit i lidé ve věku 16 a 17 let. Podobné přání, byť v obecnější podobě volebního práva pro takto staré Brity, dali najevo také labouristé.
Jinou diskutovanou otázkou dnes bylo, jakým způsobem bude moci před volbami vystupovat státní správa a ministři Cameronovy vlády, z nichž někteří jsou výrazně euroskeptičtí. Poslanci také diskutovali o tom, jaká výše veřejných prostředků by měla být určena na kampaň před hlasováním.
Debatu prodloužily projevy několika poslaneckých nováčků, kteří využili příležitosti, aby na schůzi Dolní sněmovny vystoupili vůbec poprvé.
